Burzovní trh a jeho regulace

Burza je trhem s komoditami jako každý jiný trh, avšak má svá specifika:

• pro provádění obchodů na burze je potřeba zvláštní povolení,
• druhy obchodů jsou přesně určeny,
• komodita musí být schválena vedením burzy,
• obchoduje se s určitým množstvím,
• čas a místo jsou přesně stanoveny burzovními orgány,
• existuje flexibilita cen, množství, nabídky a poptávky,
• obchoduje se se zastupitelnou komoditou,
• komodita, která je předmětem obchodu, není fyzicky přítomna.

Burzovní trh se vyznačuje charakterem oboustranné aukce, přičemž existuje flexibilita nabídky, poptávky i cen. Těmito znaky se zásadně liší od konvenčních obchodů nebo jednostranných aukcí.

Konvenční obchod – prodávající stanoví cenu, kupující koupí více, méně nebo vůbec nic, rozhoduje se podle ceny nebo hledá výhodnější cenu. Cena je v podstatě fixní, množství se přizpůsobuje.

Jednostranná aukce – prodávající disponuje fixním množstvím, kupující nabízí nebo přebíjí nabídky ostatních kupujících. Fixní množství, cena se přizpůsobuje.

Burza – prodávající je flexibilní, může prodávat i pod cenu a může být také kupujícím. Kupující je rovněž flexibilní, může nabízet, přebíjet nabídky, prodávat. Burza je součástí trhů, ale podléhá státní regulaci. Zajišťuje likviditu investičních instrumentů a jejich ocenění.

Zlaté burzovní pravidlo: Kdo má málo peněz nebo těžce vydělané, nechť na burzu nechodí, stejně tak ten, kdo má slabé nervy a nemůže při sebemenším poklesu spát. Burzián si musí zvyknout nejen snadno vydělávat, ale i snadno ztrácet…

Burza cenných papírů

Institucionální forma kapitálového trhu. Speciální druh trhu, na němž je předmětem obchodování cenný papír (CP). Soustřeďuje nabídku a poptávku po cenných papírech (věcná koncentrace), přičemž nabídka a poptávka jsou soustředěny na přesně určeném místě nebo v daném počítačovém systému (místní koncentrace) a realizují se mezi profesionálně určenými subjekty (osobní koncentrace).

V období vzniku tržní ekonomiky byla burza CP jedním z hlavních činitelů původní akumulace kapitálu, protože:

• burzovní obchody byly spojeny s růstem státních dluhů, které sloužily jako jeden z hlavních nástrojů původní akumulace kapitálu,
• burzovní obchod s cennými papíry umožňoval velkým podnikatelům dosahovat vysokých zisků, které pak investovali do rozvoje svých firem.

Funkce burzy cenných papírů – barometr ekonomiky:

• obchodní – umožňuje vlastníkům volných finančních prostředků investovat do cenných papírů a současně jim zajišťuje transformaci finančních investic v likvidní prostředky,
• alokační – pokud má charakter primárního trhu,
• cenotvorná – vyrovnává nabídku a poptávku, burza přispívá k oceňování kapitálu,
• špekulační – objektem spekulace jsou akcie. Jde o podnikatelskou činnost založenou na zvážení určitých okolností, které způsobují změny tržních cen akcií.

Trh:

• hluboký – je snadné odhalit nákupní a prodejní příkazy nad nebo pod běžnou transakční cenu,
• široký – s velkým objemem obchodů,
• pružný – okamžitě reaguje na změnu tržní ceny změnou příkazů,
• tenký – bez výraznější změny tržní ceny může být absorbován i malý objem transakcí.

V burzovnictví každé země existují určité rozdíly, které se projevují především v:

• počtu burz,
• typech burz,
• právních orgánech burzy,
• způsobu regulace,
• začlenění burz finančních futures a opčních burz do burzovního systému.

Burzy jsou všude regulovány státem, pouze metody a cíle regulace se liší.

Regulace – národní hospodářské zájmy, zájmy investorské veřejnosti, dodržování burzovního zákonodárství. Federace burz Evropských společenství.