Burza
Burza je specificky organizovaný trh, který se koná pravidelně na určitém místě a v určitou dobu. Burzy lze rozdělit z několika hledisek. Například podle významu rozlišujeme burzy mezinárodní a národní. Z hlediska předmětu, se kterým se na burze obchoduje, lze burzy rozdělit na peněžní resp. finanční (jejich součástí bývají i devizové burzy), komoditní a burzy služeb (například lodního prostoru). Burza je trhem komodit jako každý jiný trh, avšak má své specifika:
- k provádění obchodů na burze je třeba zvláštní povolení
- druhy obchodů jsou přesně stanoveny
- komodita musí být schválena vedením burzy, obchoduje se s pevně stanoveným množstvím
- čas a místo konání jsou přesně určeny burzovními orgány
- existuje flexibilita cen, množství, nabídky a poptávky
- obchoduje se se zastupitelným zbožím
- komodita, která je předmětem obchodu, není fyzicky přítomna
Význam burz
Na jednotlivých burzách se obchoduje pouze s určitými druhy komodit, které byly k obchodování na burze připuštěny a jsou řádně kótované. Burzy se často označují jako barometr ekonomiky, protože citlivě reagují na vývoj hospodářské a politické situace ve světě. Samotné burzy jsou důležitým zdrojem informací i pro vývoj hospodářství. Burza je neoddělitelnou součástí kapitálového trhu a představuje složitý systém vzájemně propojených subsystémů.
Burzovní trh
Burzovní trh má charakter oboustranné aukce (flexibilita nabídky, poptávky a cen). Regulace burzovního trhu sleduje národohospodářské zájmy, zájmy investorské veřejnosti a dodržování burzovního zákonodárství.
Burza cenných papírů
Burza cenných papírů je speciálním způsobem organizované přímé nebo nepřímé shromáždění osob, které se koná pravidelně v stanovený čas. Základní informace naleznete na stránce Základní charakteristika burzy a cenných papírů. Na burze se obchoduje s cennými papíry podle platných burzovních pravidel a burzovních předpisů. Na Slovensku působí Burza cenných papírů Bratislava (BCPB):
- Historie Burzy cenných papírů v Bratislavě
- Orgány BCPB
- Přijímání cenných papírů na BCPB
- Přijímání cenných papírů na volný trh CP
- Členství na burze
- Emitenti kótovaných CP
- Inspekční činnost
- Výpočet burzovních indikátorů
- Pozastavení a ukončení obchodování emisí
- Zúčtování a vyrovnání burzovních obchodů
Účastníci burzy
Všichni účastníci burzy se mohou podílet na obchodech za oznámených cen. Burza cenných papírů měla velký význam v období vzniku (zejména při původní akumulaci kapitálu). Burza se stala jednou z nejdůležitějších institucí tržní ekonomiky a dodnes je považována za barometr ekonomiky. Podívejte se na výhody společností, které mají veřejně obchodovatelné cenné papíry na stránce Přednosti veřejně obchodovatelné společnosti.
Funkce burzy
Burza jako ekonomická kategorie plní následující typy funkcí:
- obchodní funkce burzy, resp. funkce likvidity – burza je trh, kde má současný vlastník určité komodity možnost tento majetek prodat za cenu, která je výsledkem střetu nabídky a poptávky na tomto burzovním trhu,
- cenotvorná resp. informační funkce burzy – burza organizuje vzájemná setkání nabídky a poptávky po určité komoditě, kde výsledkem je stanovení aktuálního kurzu daného aktiva,
- alokační funkce burzy – tuto funkci burza plní v situaci, kdy kromě sekundárního trhu s investičními nástroji organizuje i přímý trh s těmito nástroji,
- funkce spekulace – spekulaci lze chápat jako činnost zaměřenou na adekvátní posouzení a odhad určitých okolností a faktorů, které budou v budoucnu ovlivňovat tvorbu cen investičních nástrojů.
Burzovní systém
Burzovní systém je souhrn jednotlivých burzovních prvků a jejich vzájemných vazeb. Burzovní systém určuje způsob burzovního obchodování.
Obchodní systém burz
Obchodní systémy burz ve vyspělých zemích se výrazně liší. V praxi známe z technického hlediska 2 základní obchodní systémy burz:
- prezenční typ burzy
- elektronický typ burzy
Prezenční typ burzy je klasický burzovní systém. Obchoduje se na burzovním parketu formou „veřejného křiku“. Každá burza má pak dvě části, a to: parket a kulisu. Na parketu se obchoduje s cennými papíry kótovanými na burze. V kulise se realizují neoficiální obchody (nekótované obchody), nazývané tzv. exoty.
Rozvoj elektronizace vede k tomu, že postupně jsou tradiční obchody na burzách nahrazovány počítači. Počítačové systémy dnes zajišťují obchody s obrovským objemem cenných papírů v průběhu několika mikro- či milisekund na elektronických burzách.
Burzovní publikum
- nepřímí účastníci (investoři mají zájem koupit nebo prodat cenné papíry a využívají burzovní účastníky)
- přímí účastníci (obchodují na vlastním burzovním trhu a realizují obchody na vlastní nebo cizí účet)
- burzovní obchodníci, kteří jsou zástupci členských firem burz
- burzovní zprostředkovatelé, kteří plní funkce:
- uzavírání obchodů na cizí účet (brokeři)
- obchodování na vlastní účet (makléři)
Typy burz
Burzy podle předmětu obchodu:
- peněžní burzy:
- promptní obchody s klasickými nástroji
- devizová burza
- burza futures
- opční burzy
- komoditní burzy:
- promptní obchody
- termínové obchody
- burzy služeb – prodej prostoru lodí, obchody se přesouvají na mimoburzovní trhy, na kterých se realizují mimoburzovní obchody
Historie burz
Historicky se burzy vyvinuly z pravidelných setkání obchodníků na určitém místě. Název burza vznikl v Brugách, kde se obchodníci scházeli v prostorách rodiny Van de Burze. V 18. a 19. století docházelo ke specializaci burz a k oddělení komoditních a peněžních burz. Místní a časové soustředění nabídky a poptávky vedlo k tomu, že burzy se staly významnými centry ovlivňujícími obchod a ceny komodit, které jsou předmětem obchodování. Podívejte se na historii vzniku burz.
