Časový fond výrobního zařízení

Časový fond

Doba, během které je výrobní zařízení v činnosti, se vyjadřuje pomocí časových fondů. Časový fond výrobního zařízení je plánovaný počet dnů (hodin) jeho provozu za rok. Rozlišují se:

Kalendářní časový fond F_K je počet dnů v roce (v nepřestupném roce 365 dnů, v přestupném 366 dnů), případně počet hodin v roce (v nepřestupném roce 365 × 24 = 8760 hodin, v přestupném 8784 hodin)
Nominální časový fond výrobního zařízení F_N se vypočítá odečtením nepracovních dnů od kalendářního časového fondu, vyjadřuje se v dnech i hodinách. Nominální časový fond v dnech se násobí počtem směn v jednom pracovním dni (čímž se liší od nominálního časového fondu pracovníka) a počtem pracovních hodin v jedné směně; pro přerušovaný výrobní proces se při výpočtech výrobní kapacity používá dvousměnný režim
Využitelný (efektivní) časový fond výrobního zařízení F_e se vypočítá odečtením časových ztrát (plánovaných prostojů) od nominálního časového fondu výrobního zařízení

Určení výrobní kapacity

Výpočet využitelného časového fondu výrobního zařízení

Určení výrobní kapacity výrobního zařízení, na kterém se vyrábějí výrobky rozsáhlého sortimentu, se provádí výpočtem využitelného (efektivního) časového fondu výrobního zařízení: F_e = (F_K – k – t_z) × h

kde F_K je kalendářní časový fond (dny) – tj. 365 dnů za rok,
k jsou dny pracovního klidu (pouze u přerušovaného výrobního procesu),
t_z jsou časové ztráty – plánované prostoje (dny),
h je počet hodin provozu zařízení za den (hod.) s uvažovaným počtem směn v jednom pracovním dni a s uvažovaným počtem pracovních hodin v jedné směně; u nepřerušovaného výrobního procesu h = 24 hodin, u přerušovaného výrobního procesu se při výpočtu výrobní kapacity počítá zásadně s dvousměnným režimem, tj. h = 16 hodin

Metoda koeficientu zatížení

Výrobní kapacita může být také určena metodou koeficientu zatížení:

Vypočítá se využitelný časový fond výrobního zařízení (F_e) nebo skupiny zaměnitelných výrobních zařízení (F_e × a), kde a je počet skutečných či plánovaných výrobních zařízení.
Vypočítá se celková kapacitní pracnost všech plánovaných kusů různých typů výrobků vyráběných v plánovaném období na daném výrobním zařízení (nebo na skupině zaměnitelných zařízení) v hodinách (P_k).
Vypočítá se koeficient zatížení výrobního zařízení

k_z = P_k / (F_e × a)

při k_z = 1 je výrobní kapacita plně využita,
při k_z > 1 je výrobní kapacita nedostatečná –> je nutné vypracovat opatření k odstranění této disproporce –> například revize technologických postupů, intenzifikace procesů
při k_z < 1 existuje volná výrobní kapacita –> výrobní zařízení je nedostatečně zatíženo

Teoretický počet výrobních zařízení

Potřebný teoretický počet výrobních zařízení určitého druhu (a^o) pro splnění plánovaných úkolů v daném období: a^o = P_k / F_e

kde P_k je celková kapacitní pracnost všech plánovaných výrobků v plánovaném období vyráběných na výrobním zařízení určitého druhu (hod.)
a^o se zaokrouhluje vždy směrem nahoru na celé číslo, čímž se získá potřebný počet výrobních zařízení určitého druhu pro splnění plánovaných úkolů, které si podnik stanovil pro dané období a

Výrobní kapacita montáže nebo formovny

Výrobní kapacita montáže nebo formovny, určená podle výrobní plochy
Q_k = (F_e × M) / (p_k × m)

kde F_e je využitelný časový fond výrobní plochy (hod.),
p_k je kapacitní norma průběžné doby montáže (formování) jednoho určitého výrobku, tj. nejkratší období obsazení výrobní plochy daným výrobkem (hod.),
M je využitelná výrobní plocha (m²),
m je kapacitní norma plochy potřebné k montáži jednoho určitého výrobku včetně pracovní zóny (m²)

Výrobní kapacita

Dílny se zpravidla určují podle výrobní kapacity výrobního zařízení, tj. hlavního článku z výrobních zařízení dílny,
Provozy se určují podle výrobní kapacity dílny, tj. hlavního článku z dílen daného závodu, přičemž je vždy nutné odstranit úzká místa, která nejsou hlavními články.

Hlavním článkem z technologického hlediska je ten výrobní úsek, na který připadá největší část pracnosti vyráběné produkce, z ekonomického hlediska je to výrobní úsek, na který připadá největší část pořizovací hodnoty všech výrobních zařízení.

Celkové využití výrobní kapacity

Celkové využití výrobní kapacity výrobního zařízení za určité období: k_c = Q_s / Q_k

Q_s je skutečný (nebo plánovaný) objem výroby výrobku za dané období,
Q_k je výrobní kapacita za dané období

Kapacitní rezerva

Rozdíl (Q_k – Q_s) je kapacitní rezerva, o jejíž využití podnik usiluje ve snaze zvyšování hospodárnosti výroby, protože nevyužitá výrobní kapacita vede k vysokému podílu odpisů z příslušných málo využitých zařízení na jednotku vyrobené produkce.