Jaké funkce plní pošta a telekomunikace ve společnosti?
Pošta a telekomunikace plní významné funkce pro společnost v:
- Informačním systému – informační funkce spočívá ve vytváření komunikačních cest umožňujících překonání prostorových vzdáleností mezi jednotlivými částmi státu a sloužících k jejich vzájemnému informačnímu vyrovnávání a sjednocování, tj. jde vlastně o vytváření předpokladů pro prostorovou integraci státu,
- Dopravním systému státu – zajištění přepravy informací na fyzicky objemných médiích, přepravy předmětů nebo zboží, případně i hromadné přepravy osob,
- Peněžním systému – významný podíl na manipulaci s hotovostí, a to v rámci platebního styku (poukázková a šeková služba), obstarávatelských činností (inkasní služba, důchodová agenda atd.) a bankovnictví (poštovní banka, poštovní spořitelna),
- Sociální politice – zdůrazňuje se úroveň či počet pracovních příležitostí. Ve mnoha zemích jsou subjekty působící na poštovních a telekomunikačních trzích jedním z největších zaměstnavatelů, resp. druhotně vytvářejí vysoký počet pracovních příležitostí v elektronickém a navazujícím průmyslu,
- Regionální politice – v současné době se celosvětově projevuje tendence k přetváření lokalitních, regionálních struktur jak z hlediska správy, tak i z hlediska některých účelových funkcí. V souhrnu lze považovat za integraci, jejímž cílem je věcná a ekonomická činnost.
Univerzální služba je soubor poštovních služeb, které je poskytovatel univerzální služby povinen poskytovat trvale v přístupových a kontaktních místech za stejných podmínek, v určité kvalitě a za přijatelnou cenu všem uživatelům každý pracovní den alespoň s jedním vybíráním a dodáváním denně.
Co rozumíme pod pojmem univerzální služba?
Univerzální služba je minimální soubor služeb, které jsou dostupné v určité kvalitě na celém území státu všem koncovým uživatelům bez ohledu na jejich geografickou polohu a za přijatelnou cenu.
Předmětem univerzální služby podle zákona č. 610/2003 Sb. o elektronických komunikacích jsou tyto povinnosti:
- Poskytování veřejné telefonní služby na pevném místě připojení k síti včetně faxového přenosu informací a přenosu dat s přenosovými rychlostmi umožňujícími funkční přístup k internetu s ohledem na převládající technologie používané většinou uživatelů a technickou uskutečnitelnost.
- Pravidelné poskytování alespoň jednoho úplného telefonního seznamu účastníků v elektronické nebo tištěné formě, případně v obou formách podle výběru účastníka, pravidelně aktualizovaného alespoň jednou ročně; úplný telefonní seznam obsahuje údaje o všech zveřejněných účastnících veřejných telefonních služeb.
- Zajištění přiměřené dostupnosti veřejných telefonních automatů.
- Poskytování bezplatného a nepřetržitého přístupu k číslům tísňových volání včetně jednotného evropského čísla tísňového volání 112, včetně přístupu z veřejných telefonních automatů bez použití jakýchkoliv platebních prostředků.
- Poskytování a provozování alespoň jedné úplné informační služby o telefonních číslech.
- Zajištění přístupu k veřejně dostupným telefonním službám pro zdravotně postižené uživatele a přiměřené dostupnosti veřejných telefonních automatů s bezbariérovým přístupem a speciálním vybavením.
Co rozumíme pod pojmem infrastruktura?
Pod pojmem infrastruktura rozumíme odvětví, instituce, které jsou nezbytným základem pro zajištění plynulého chodu vlastní výroby v zemi (např. doprava, pošta a telekomunikace, energetika, vodní hospodářství, školství, zdravotnictví). Z metodického hlediska se infrastruktura dále člení na výrobní (např. doprava, energetika, pošta a telekomunikace) a sociální (např. školství, zdravotnictví). Definic pojmu infrastruktura však existuje více, například:
- Nurske definuje infrastrukturu následovně: „… poskytuje služby jako základ pro jakoukoliv výrobu … a jsou to velké a nákladné instalace …“
- Hirschmann a Biehl uvádějí, že „… infrastruktura je kapitál, který poskytuje veřejné služby …“
- Diamond a Spence „… infrastruktura je společný a integrující základ pro ekonomickou činnost …“
- Velká ekonomická encyklopedie uvádí definici pojmu „… zařízení a instituce, které vytvářejí potřebné předpoklady pro celkové působení a rozvoj ekonomiky, zejména její výrobní sféry …“
Všechny uvedené definice však obsahují čtyři charakteristiky, a to:
- Kapitál
- Integrující úlohu
- Společnou podstatu – podporu ekonomických činností (přímou i nepřímou)
Jaké jsou determinanty poptávky v poště a telekomunikacích?
- Změny ve vlastní ekonomice,
- Potřeby a požadavky spotřebitelů,
- Ceny služeb,
- Ceny komplementárních výrobků a služeb vzhledem k poštovním a telekomunikačním službám,
- Dostupnost a kapacita alternativní přenosové technologie,
- Podmínky přístupu spotřebitelů a rozmanitost v způsobu dodání.
Poptávka v poště a telekomunikacích má své specifické rysy:
- Je silně časově závislá na spotřebiteli, uživateli a nabídka spojení je neskladovatelná,
- Je proměnlivá v čase, což vyplývá z náhodného charakteru chování účastníků,
- Roste v závislosti na počtu připojených účastníků sítě.
Co je to kmitočtové spektrum?
Kmitočtové spektrum je nenahraditelný přírodní zdroj, který je svou podstatou mezinárodní a je vlastnictvím celého lidstva. Na rozdíl od jiných přírodních zdrojů má některé specifické vlastnosti:
- Kmitočtové spektrum jako přírodní zdroj je využíváno, ale není spotřebováváno. Nevyužitá nebo neefektivně využitá část spektra znamená jeho plýtvání. Příkladem plýtvání kmitočtovým spektrem je jeho přidělování takovým systémům, které by mohly být provozovány i alternativními systémy, nebo nevhodný výběr kmitočtu pro danou službu,
- Žádný ekonomický či politický subjekt nemůže spektrum využívat pouze podle svého uvážení. Docházelo by k vzájemnému rušení. Správa kmitočtového spektra vyžaduje pevné přidělení jeho částí různým službám,
- Spektrální prostor jako přírodní zdroj může být poškozován znečištěním, např. průmyslovým rušením. Proto je nutné přijímat přísná opatření k jeho ochraně (šíření vln; rozhlas, TV, telefon… omezené části spektra; správou spektra – Telekomační úřad).
Co představuje cenový model FAC?
Metoda plně alokovaných nákladů – cenový model FAC – FAC = Fully Allocated Costs – připouští plnou úhradu nákladů operátora, které jsou spojeny s propojením a které měl v minulosti, bez ohledu na to, zda jsou náklady přiměřené či nikoliv.
Základním předpokladem této metody je rozpočítání všech nákladů operátora na předpokládaný objem minut. Z toho se dále získá určitá částka na 1 minutu, kterou operátor začne požadovat od jiného operátora za ukončení 1 minuty hovoru ve své síti. Problémem je otázka, jak mají být náklady vypočítány? Mají být započítány historické náklady, v cenách platných v době jejich vynaložení? Nebo ceny současné, tj. ceny, za které by bylo možné získat stejné řešení v současnosti apod. Podstatnou vlastností této metody je také to, že se nezajímá o správnost parametrů získaného řešení ani o efektivnost či neefektivnost vynaložených investic a všechny je zahrnuje do celkového součtu výsledných cen. Hlavním nedostatkem metody FAC je nedostatečná definice, co všechno má být zahrnuto do „plně alokovaných“ nákladů. Obecně se berou v úvahu přímé i nepřímé náklady, které jsou společné i pro další služby poskytované daným operátorem, přičemž je stále možné je určitým způsobem rozpočítat.
Cenová diskriminace
Cenová diskriminace je cenovou strategií, kterou výrobce sleduje maximalizaci zisku tím, že různým skupinám spotřebitelů prodává produkty za různé ceny. Důvodem jsou jejich rozdílné poptávkové funkce.
Cenovou diskriminaci může výrobce použít za předpokladu splnění tří podmínek:
- trh musí být nedokonalý, což znamená, že poptávkové funkce po výrobcových produktech jsou klesající,
- na trhu musí existovat různé skupiny spotřebitelů, které mají odlišné poptávkové funkce,
- výrobce musí být schopen rozpoznat tyto skupiny spotřebitelů a účtovat jim různé ceny.
Strategie cenové diskriminace rozděluje produkt mezi více skupin spotřebitelů s různými poptávkovými funkcemi a zároveň umožňuje spotřebitelům s nižšími příjmy nakupovat produkty, které by jinak možná nemohli dovolit.
Všechny tři podmínky cenové diskriminace jsou splněny i na trzích elektronických komunikací či elektronických komunikačních služeb. Proto teoreticky mohou operátoři z hlediska ekonomické teorie uplatňovat principy cenové diskriminace.
