Chemická vazba
atomy jsou stavebními částicemi všech chemických látek,
přitom pouze málo chemických látek obsahuje jednotlivé vzájemně nespojené atomy,
takovým příkladem je například plynný argon ve vzduchu,
většina chemických látek obsahuje spojené atomy.
Vznik chemické vazby:
- Mezi atomy, kterétvoří ionty:
- Slučenina chloridu sodného – kuchyňská sůl
- Vyrábí se reakcí z prvků, slučováním sodíku a chloru
- Vzniklé opačně elektricky nabité částice se vzájemně přitahují.
- Chemická vazba v chloridu sodném je tvořena silami mezi ionty (kationty a anionty), proto se nazývá iontová vazba.
- Iontová vazba je velmi silná, protože kationty a anionty jsou pevně vázány.
- Mezi atomy, kterénetvoří ionty:
atomy většiny chemických prvků se mohou spojovat do větších útvarů,
toto spojování má své zákonitosti vyplývající z vlastností jednotlivých atomů,
vlastnosti atomů závisí zejména na počtu elektronů v poslední vrstvě elektronového obalu,
například chlorovodík – HCl
– složený z dvojatomových částic:
– z jednoho atomu vodíku
– z jednoho atomu chloru
vnější vrstvou atomu vodíku je první vrstva, která má ve vnější vrstvě jeden elektron, což zaznamenáme tečkou u značky prvku, takový elektron se nazývá nespárovaný
H•
vnější vrstvou atomu chloru je třetí vrstva, ve které má 7 elektronů, jsou zde tři dvojice elektronů – elektronové páry a nespárovaný elektron:
| Cl• |
atomy vodíku a chloru se spojují nespárovanými elektrony vnější vrstvy:
◦ atom vodíku – 1 elektron z 1. vrstvy
◦ atom chloru – 1 elektron ze 3. vrstvy
vytvoří se společný elektronový pár – tedy chemická vazba:
H• + •Cl → H—Cl
utvořením společného elektronového páru mezi atomy vzniká chemická vazba,
elektrony, které spojují atomy, se nazývají elektrony chemické vazby,
atomy se při slučování spojují těmi elektrony, které jsou od jádra nejvzdálenější – elektrony vnější vrstvy.
+ →
H + H → H2
Kovalentní vazba je chemická vazba, kterou tvoří dvojice elektronů – společný vazebný elektronový pár,
pokud jsou jím vázány atomy stejných prvků, společný elektronový pár patří každému z nich stejnou měrou, například
H—H, Cl—Cl, Br—Br
pokud se vážou atomy různých prvků, vazebné elektrony nepatří oběma prvkům stejně, jeden z nich přitahuje vazebný elektronový pár silněji než druhý, například
H—Cl, H—Br
