Daně a daňový systém

Základní pojmy v oblasti daní

• Daň můžeme definovat jako povinnou zákonem stanovenou zpravidla opakující se platbu, kterou odvádějí daňoví poplatníci ze svého daňového základu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.
• Daňovník (daňový subjekt) je osoba, která přímo odvádí daň za sebe do státního rozpočtu (tento termín se používá u přímých daní).
• Plátce daně (daňový subjekt) je osoba, která je odpovědná pouze za odvod daně a daň ji přímo nezatěžuje (používá se u nepřímých daní).
• Objekt daně (daňový objekt) je předmět daně, tedy to, co podléhá zdanění.
• Základ daně je stanovený základ, z něhož se vypočítává výše daňové povinnosti.
• Sazba daně (daňová sazba) je procento nebo částka, která se odvádí do státního rozpočtu. Může být stanovena:
  • percentem
  • pevnou sazbou
  • kombinovaně
• Daňová optimalizace je legální forma daňového úniku. Snaha o minimalizaci odvedených daní legálními postupy (mezery v zákoně, neúplnost zákonů, nejednotný výklad zákonů apod.).
• Daňový únik je neoprávněné nesplnění daňové povinnosti nebo snížení daňové povinnosti.
• Daňové ráje jsou oblasti, které podnikatelům nabízejí výhodnější daňové podmínky, než jsou podmínky ve většině ostatních zemí.

Daňové příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu mohou být daňové a nedaňové. Mezi daňové příjmy státního rozpočtu patří přímé nebo nepřímé daně. Podle toho rozlišujeme daně:

1. Přímé daně:

• daně z příjmů
  • daň z příjmů fyzických osob
  • daň z příjmů právnických osob
• daně z majetku – místní daně
  • místní daně, které spravuje VÚC (vyšší územní celek)
    • Daň z motorových vozidel
  • místní daně, které spravuje obec (daně z nemovitostí a další daně)
    • Daň ze staveb
    • Daň z bytů a nebytových prostor
    • Daň za psa
    • Daň za užívání veřejného prostranství
    • Daň za ubytování
    • Daň za prodejní automaty
    • Daň za nevýherní hrací automaty
    • Daň za vjezd a pobyt motorového vozidla v historické části města

2. Nepřímé daně – mezi nepřímé daně patří daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně: daň z lihu, daň z piva, daň z vína, daň z tabáku a tabákových výrobků, daň z minerálních olejů a maziv a environmentální daně.

• daň z přidané hodnoty (DPH)
• spotřební daně (selektivní)

Kategorizace daní

Členění daní podle subjektu daně

• daně fyzických osob (FO)
• daně právnických osob (PO)

Členění daní podle předmětu zdanění

• daně z příjmů – zdaňuje se příjem
• daně z majetku – místní daně
• spotřeba – DPH a spotřební daně, zdaňuje se spotřeba určitého statku

Členění daní podle dopadu na daňové subjekty

• přímé daně
• nepřímé daně

Fiskální a rozpočtová politika

Podívejte se na vztahy mezi fiskální politikou a rozpočtovou politikou.

Veřejný rozpočet

• Veřejný rozpočet představuje finanční nástroj vlády pro zajištění její činnosti v dané zemi.

Mezi hlavní funkce veřejného rozpočtu patří:

• Alokační funkce – rozhoduje o výrobě zboží a služeb, o jejich ceně a užitku pro společnost,
• Redistribuční funkce – řeší daňovou, subvencní, dotační a ostatní transferovou politiku,
• Stabilizační funkce – působí na stabilizaci makroekonomických ukazatelů za účelem růstu HDP.

Tyto funkce nefungují odděleně, ale jsou vzájemně propojené.

Příjmy státního rozpočtu

Státní rozpočet tvoří příjmy a výdaje. Mezi hlavní příjmy státního rozpočtu řadíme:

1. daňové příjmy státního rozpočtu
2. nedaňové příjmy státního rozpočtu (poplatky, pokuty, cla, penále apod.)
3. pravidelné příjmy státního rozpočtu (daň z příjmů)
4. nepravidelné příjmy státního rozpočtu (pokuty, poplatky)

Náklady a jejich vliv na základ daně z příjmů právnických osob

V účetnictví podniku jsou náklady evidovány v účtové třídě č. 5. Pro účely výpočtu základu daně se rozlišují náklady daňově uznatelné a daňově neuznatelné. Daňově neuznatelné náklady zvyšují základ daně pro výpočet daně z příjmů.

Za daňové náklady se nepovažují například náklady na reprezentaci, výdaje na osobní spotřebu daňovníka, výdaje, jejichž vynaložení na daňové účely není dostatečně doloženo, pokuty, náklady na pořízení majetku vyloučeného z odepisování.