- Daňové ráje a daňové úniky
Daňové ráje: jsou státy charakteristické politickou a ekonomickou stabilitou, nízkými nebo žádnými daněmi a především právní ochranou diskrétnosti a ochrany majetku před soudním a jiným vymáháním.
Daňový ráj a offshore (mimo pevninu) nejsou totožné pojmy. Rozdíl spočívá v tom, že za daňový ráj lze považovat jakoukoli zemi, která investorům nabízí různé daňové úlevy. Offshore (finanční centrum) je země, která navíc splňuje další podmínky podporující rozvoj podnikání.
V Evropě: Lichtenštejnsko, Lucembursko, Švýcarsko, Monako
Karibská oblast: Bahamy, Bermudy, Barbados
Tichomoří: Cookovy ostrovy, Nauru
Afrika, Asie a jiné: Mauricius, Libérie, Hongkong, Kypr, Dubaj
Daňové ráje dělíme do dvou skupin:
- malé státy nebo závislá území, která mohou být ostrovní nebo území blízko velkých států, např. Monako. Tyto země nezdaňují příjmy a majetek. Provozní prostředky získávají jiným způsobem, například turistikou, a nazývají se OFFSHORE
- velké státy s vysokým zdaněním, jež vyčleňují určité oblasti nebo druhy ekonomických aktivit v zájmu jejich rozvoje. Pro tato území poskytují určité výhody, například daňové prázdniny, jako je tomu v Nizozemsku, a nazývají se ONSHORE
Daňové úniky: lze je charakterizovat jako výsledek celkového ekonomického chování daňových subjektů vedoucího ke snížení daňové povinnosti vůči státu.
Příčiny: sociální a ekonomické prostředí, stav právního systému
Typy daňových úniků: legální a nelegální
Nelegální: daňové úniky přesahující rámec platné legislativy, tedy znamenající porušení zákona. Mohou mít podobu:
- Daňové defraudace: zatajení určité části majetku daňového subjektu
- Daňové malverzace: zatajení příjmů, například přiznáním pouze části tržeb
- Nadhodnocení daňových výdajů
- Spotřební daně
Jedná se o historicky nejstarší daně, které jsou označovány také jako selektivní daně. Vztahují se na vybrané produkty stanovené zákonem za účelem omezení spotřeby těchto produktů. Vysoké sazby spolu s nízkou elasticitou poptávky činí tyto daně významným zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. V zemích OECD tvoří průměrně více než pětinu všech daní ze spotřeby. Výnosnost spotřebních daní je navíc posílena technikou zjištění DPH, protože tato daň se počítá z ceny včetně spotřební daně.
V současnosti se hlavními důvody zdanění vybraných produktů uvádějí:
- odstrašení lidí od škodlivé spotřeby
- příliv finančních prostředků do státní pokladny
Selektivní spotřební daně jsou ukládány jako jednotkové a z hlediska inflace nejsou považovány za rizikové. S růstem cen zůstává daň nominálně konstantní, a tak působí protiinflačně, na rozdíl od daní ad valorem, u nichž inflace postihuje i daň. Kromě dnes celosvětově nejrozšířenějších spotřebních daní z tabáku, alkoholických nápojů a minerálních olejů se v některých zemích vyskytují další tradiční spotřební daně, například z cukru, perlivých nápojů, cementu, her, a některé netradiční daně: z textilu, barviv, kosmetiky, pojištění a turistiky. V méně vyspělých zemích se uplatňuje také zdanění luxusního zboží, od kterého se vyspělé země v posledních letech vzdaly a řeší rozdílné zdanění těchto komodit prostřednictvím sazby DPH.
U nás jsou spotřebními daněmi zatíženy tyto komodity:
- víno
- pivo
- líh
- tabák a tabákové výrobky
- minerální oleje
+ nové:
- elektřina
- plyn
- uhlí
SPOTŘEBNÍ DAŇ Z VÍNA
Plátce daně – daňový dlužník. Daňovým dlužníkem je každá právnická osoba (PO) nebo fyzická osoba (FO), u které vznikla daňová povinnost podle ustanovení zákona. Dlužník je povinen daň uhradit.
Předmět daně (objekt daně): víno vyrobené na území státu nebo víno dodané na daňové území z jiného členského státu či dovezené z území třetí země.
Sem zahrnujeme:
- tiché víno – výrobky vyrobené na bázi hroznů, medovinu, ovocná vína, ale i kvašené nápoje
- šumivé víno – vycházíme z požadavků kladených na způsob uzavření a obsah alkoholu v nápoji
- zahrnujeme i nápoje označené na etiketě jako perlivé, pokud byly uzavřeny nebo plněny jiným způsobem
- meziprodukty – buď hotové výrobky určené ke konečné spotřebě, nebo upravené hotové výrobky (např. obohacením – přidáním cukru, alkoholu apod.)
- patří sem různé druhy vermutu, portské víno, Madeira, Sherry, Málaga atd., přičemž celkový obsah alkoholu nesmí překročit 22 % objemu (jinak výrobek podléhá spotřební dani z lihu)
- zátka u šumivých vín – musí být korková
Správa daně – vykonává celní úřad, přičemž místní příslušnost se řídí takto:
- pro fyzické osoby – místo trvalého bydliště
- pro právnické osoby – místo sídla společnosti
Základ daně – množství vína vyjádřené v hektolitrech
Výpočet daně – daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby daně
- výpočet vychází ze zákona č. 104/2004 Sb. o spotřební dani z vína a ze zákona č. 465/2008 Sb.
Sazby daně z vína: jsou určeny taxativně (stanovené zákonem)
- tiché víno – ve výši 0 eur/hl,
- šumivé víno – ve výši 79,65 eura/hl,
- šumivé víno s alkoholem do 8,5 % objemu – ve výši 54,16 eura/hl,
- tichý fermentovaný nápoj – ve výši 0 eur/hl,
- šumivý fermentovaný nápoj – ve výši 79,65 eur/hl.
Daňový sklad – místo, kde oprávněný provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených zákonem vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá víno v režimu pozastavené daně.
Pozastavení daně – daňový režim, kdy vznik daňové povinnosti je posunut na den uvedení vína do daňového volného režimu.
Vznik daňové povinnosti – zákon taxativně vyjmenovává případy vzniku daňové povinnosti, přičemž dle zásad stanovených v evropských směrnicích musí daňová povinnost vzniknout nejpozději při uvolnění předmětu daně do daňového volného režimu.
SPOTŘEBNÍ DAŇ Z PIVA
Předmět daně – pivo vyrobené na daňovém území nebo dodané na daňové území z jiného členského státu či dovezené z území třetí země (mimo EU).
Pivo je:
- podle kódu 2203 s obsahem alkoholu více než 0,5 % objemových, vzniklé lihovým kvašením mladiny,
- podle kódu 2206 s obsahem alkoholu více než 0,5 % objemu, které je směsí piva podle písmena a) a nealkoholického nápoje.
Koncentrace piva se vyjadřuje v stupních Plato, což znamená:
- stupeň Plato je obsah extraktu původní mladiny vypočtený podle Velkého Ballingova vzorce uvedeného v normách, vyjádřený v hmotnostních procentech
- mladina je roztok cukrů a dalších látek získaný z různých druhů sladů, cukru nebo nesladových obilnin, vařený s chmelem nebo jinými chmelovými výrobky
Plátce daně – daňový dlužník (každá PO a FO, u které vznikla daňová povinnost podle zákona)
Správa daně – vykonává celní úřad (viz správa daně z vína)
Základ daně – množství piva vyjádřené v hektolitrech
Výpočet daně – součin základu daně, koncentrace piva ve stupních Plato a základní nebo snížené sazby daně, přičemž se ve shodě se směrnicí stupně Plato zaokrouhlují směrem dolů na celá čísla.
- výpočet daně vychází ze zákona č. 107/2004 Sb. o spotřební dani z piva a zákona č. 465/2008 Sb.
Sazba daně – dle zákona č. 530/2011 Sb.
- základní sazba daně činí 3,587 eura/hl/% objemu skutečného alkoholu,
- nízká sazba daně činí 2,652 eura/hl/% objemu skutečného alkoholu.
Snížená sazba daně – uplatňuje se na pivo vyrobené malým samostatným pivovarem a také na pivo dodané na daňové území z jiného členského státu, pokud je potvrzeno správcem daně daného členského státu, že pivo bylo vyrobeno malým samostatným pivovarem; v tomto případě se použije základní sazba. U piva vyrobeného na základě licence se vždy uplatňuje základní sazba.
Malý pivovar je PO nebo FO, která při podnikání vyrábí pivo a splňuje tyto podmínky:
- ročně nevyrábí více než 200 000 hl
- není majetkově ani personálně propojena s jinou PO nebo FO, která rovněž vyrábí pivo
- nevyrábí pivo na základě licence
- výrobní a provozní prostory nejsou technologicky propojeny s výrobními a provozními prostory jiného výrobce piva
Vznik daňové povinnosti (shodný jako u vína)
SPOTŘEBNÍ DAŇ Z LIEHU
Předmět daně – líh vyrobený na daňovém území, dodaný na daňové území nebo dovezený na území z jiného členského státu či třetí země.
Sazby daně – pro účely zákona č. 530/2011 Sb. se rozlišují:
- kódy 2207 a 2208 s obsahem alkoholu více než 1,2 % objemu,
- kódy 2204, 2205 a 2206 s alkoholem více než 22 % objemu,
- ostatní než kategorie 22 s alkoholem více než 1,2 % objemu.
Snížená sazba daně – platí na líh vyrobený v lihovarnickém závodě pro pěstitelské pálení ovoce (maximálně 43 l absolutního alkoholu na jednoho pěstitelského zemědělce a jeho domácnost za jedno výrobní období).
Správa daně – vykonává celní úřad (viz správa daně vína)
Plátce daně (stejně jako u vína a piva)
Základ daně – množství lihu vyjádřené v hektolitrech 100% alkoholu při teplotě 20 °C
Alkohol znamená etylalkohol v směsi s dalšími alkoholy a těkavými látkami, přičemž objemová koncentrace alkoholu se vypočítává dle zvláštního předpisu.
Výpočet daně – daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné sazby.
Vznik daňové povinnosti – uvedením lihu do daňového volného režimu dnem:
- vydání lihu PO nebo FO, která není oprávněna odebírat líh v režimu pozastavené daně
- vlastní spotřeby lihu v daňovém skladu
- přijetí lihu oprávněným příjemcem nebo daňovým zmocněncem přepravovaného lihu na daňové území v režimu pozastavené daně
- zjištění odcizení lihu v režimu pozastavené daně nebo lihu osvobozeného od daně
- zjištění chybějícího lihu
- zjištění lihu, který se nachází nebo nacházel u PO nebo FO, která není schopna doložit původ a způsob nabytí lihu v souladu se zákonem
- dodání nebo den použití lihu osvobozeného od daně k jinému než určenému účelu
SPOTŘEBNÍ DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
