Dopad nové obchodní dohody mezi USA a EU na průmysl, logistiku a investiční prostředí ve střední a východní Evropě

Nedávno uzavřená rámcová obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií upravuje podmínky vzájemného obchodu v strategických oblastech, zejména v sektoru zelených technologií a kritických komponent. Dohoda představuje potenciálně významný zásah do globálního obchodu, který je v současnosti silně ovlivněn celní politikou USA. Experti společnosti Colliers, specialisté na investice v oblasti komerčních nemovitostí, analyzují její vliv na průmyslový a logistický trh v regionu.

Podmínky dohody

Dohoda zavádí jednotný maximální celní limit 15 % pro většinu vývozu z EU do USA včetně automobilů, polovodičů a farmaceutik. Tento rámec je vnímán jako prevence proti riziku výrazného zvýšení cel až na 30 % či 50 %, jak to v minulosti avizoval prezident Trump. Výjimky platí pro vybrané sektory, jako jsou letadla, chemické produkty, generické léky a kritické komponenty. Na ty se vztahuje režim „zero-for-zero”, tedy nulové clo. Tarif na ocel a hliník zůstávají nezměněny na úrovni 50 %.

EU se v rámci dohody zavázala ke koupím amerických energetických produktů v objemu přibližně 750 miliard USD a investicím ve výši 600 miliard USD do roku 2029. Cílem dohody je kromě stabilizace obchodního prostředí také posílení spolupráce v oblasti nízkouhlíkových technologií, výzkumu a přístupu ke kritickým komponentům, které jsou klíčové pro transformaci průmyslu a energetiky. V praxi by některé evropské produkty mohly získat přístup k americkým podpůrným mechanismům nebo výjimkám z cel.

Důsledky pro Slovensko

Slovensko patří mezi země regionu nejvíce vystavené důsledkům americké celní politiky, neboť přibližně 4,5 % jeho celkového exportu směřuje na americký trh. Přibližně každé desáté auto vyrobené na Slovensku míří do USA. Vzhledem k novému 15 % clu je otázkou, zda budou koncoví zákazníci ochotni akceptovat vyšší cenu. V případě poklesu poptávky by mohl být automobilový sektor nucen upravit výrobní objemy či pronajaté kapacity, což by mohlo následně ovlivnit i trh nemovitostí, zejména renegociaci nájemních smluv v průmyslových parcích.

Vývoj situace v sektoru průmyslu a logistiky na Slovensku

V první polovině roku 2025 došlo k výraznému nárůstu objemu transakcí na trhu komerčních nemovitostí, a to o 52 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tento nárůst nastal navzdory přetrvávajícímu napětí na trhu a stále opatrnějším rozhodnutím firem. Největší poptávka je po průmyslových a logistických prostorách, přičemž nejvýrazněji se tento trend projevuje v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Současné globální ekonomické a politické výzvy, stejně jako rostoucí nejistota v dodavatelských řetězcích, vedou ke změnám v preferencích nájemců. Přesun výroby zpět do domácích zemí (reshoring) a do geograficky blízkých států (nearshoring) ovlivňuje rozhodování firem, které nyní kladou větší důraz na odolnost dodavatelských řetězců orientovaných na domácí trh. Tento posun od logistiky „just-in-time” k přístupu „just-in-case” se týká zejména sektorů jako obrana, elektronika, farmacie a kritické komponenty.

Ve spojení s obchodní dohodou mezi USA a EU se otevírá prostor pro další prohloubení těchto trendů. Nájemci začínají přehodnocovat a zkracovat své dodavatelské řetězce s cílem minimalizovat rizika, přičemž preferují blízkost ke koncovým uživatelům a infrastruktuře před cenově výhodnou, ale zranitelnou zahraniční výrobou.

Tyto změny v globálních dodavatelských řetězcích přinášejí nové příležitosti pro země střední a východní Evropy, které mohou profitovat ze změny námořních tras a přesměrování výroby. Slovensko, jako součást tohoto regionu, má potenciál přilákat investice a diverzifikovat svůj export, pokud dokáže využít nový rámec pro spolupráci s USA v oblasti nízkouhlíkových technologií a energetiky. Zároveň však čelí i několika výzvám, které ovlivňují jeho konkurenceschopnost. Rostoucí daňové zatížení, oslabující poptávka a geopolitická nejistota, spojené s vnitropolitickým napětím a rostoucími mzdovými náklady, znevýhodňují zemi ve srovnání s ostatními státy regionu.

Udržení atraktivity pro investice a schopnost flexibilně reagovat na nové podmínky globálního obchodu, které nastoluje i nová dohoda mezi USA a EU, budou rozhodujícími faktory dalšího rozvoje průmyslu a trhu komerčních nemovitostí na Slovensku.