Doprava je cílevědomá změna místa osob nebo nákladů prováděná pomocí dopravního prostředku po dopravní cestě. Doprava je cílevědomý proces změny místa. (Podívejte se také na Základní pojmy používané v dopravě.)
Předmět a metody teorie dopravy:
- 1. etapa: Doprava jako druh lidské činnosti
- 2. etapa: Doprava jako odvětví národního hospodářství
- 3. etapa: Doprava jako samostatná vědní disciplína – Vztah dopravy k pokroku
Dopravní systémy
Členění dopravních systémů – územní kritérium:
- regionální
- národní
- nadnárodní dopravní systémy
Podle druhu dopravních prvků dělíme dopravní systémy na:
- Subsystém osobní dopravy – Subsystém osobní dopravy je takový dopravní systém, ve kterém jsou přepravními požadavky požadavky na přesun osob (předmětem, objektem přepravy je cestující)
- Subsystém nákladní dopravy
- pozemní doprava (železniční, silniční, potrubní)
- letecká doprava
- vodní doprava (říční, námořní)
- Subsystém informačního přenosu
Spediční a zasílatelské služby
Špeditérem respektive zasílatelem je ten, kdo ve vlastním jménu na cizí účet a v cizím zájmu zajišťuje přepravu zásilek z místa odeslání na místo určení. Cílem spediční firmy je optimální řešení přepravních, cenových a relačních podmínek z hlediska dlouhodobých obchodních vztahů. Spediční smlouva se uzavírá mezi zadavatelem a spediční firmou. Arbitráž je spekulativní obchodní spekulace zpravidla na burzách, jejímž účelem je dosáhnout zisku využitím rozdílů v kurzech – devizových, komoditních.
Základní práva a povinnosti špeditéra vyplývající z mezinárodních smluv naleznete na stránce Spedice a zasílatelství.
V posledních letech došlo v oblasti spedice k renesanci, přičemž podnětem k ní jsou dvě skutečnosti:
- snaha o uplatnění logistiky ve spedici
- elektronický přenos a zpracování dat (EDI)
Mezi základní spediční činnosti a služby patří:
- prostředkování a zajišťování přepravních operací včetně nakládky, překládky a vykládky (TUL – Operation); uzavírání dopravních smluv, pronájem dopravních prostředků; volba a optimalizace dopravní cesty, zpracování způsobu a podmínek dodání zboží
- rozvoz a svoz zásilek
- kompletace a dekompletace zásilek
- skladování spolu s vystavováním příslušných dokumentů
- logistické činnosti – zejména v oblasti distribuce a logistických systémů
- další zasílatelské služby
V současnosti zasílatel zdaleka nezajišťuje pouze přepravu zboží, ale uplatňuje komplexní logistiku v zasílatelství. Často realizuje část dopravních řetězců vlastními dopravními prostředky, zajišťuje skladovací činnost ve vlastních skladech, překládku ve vlastních překladištích apod.
Přepravní rizika
Zodpovědnost přepravce upravují mezinárodní přepravní smlouvy. Rizika spojená s přepravou zboží patří do skupiny komerčních rizik v mezinárodním obchodě.
Tato rizika se mohou:
- omezit pouze na kontrolu zboží, které je právě přepravováno (lze přesně vyčíslit a odhadnout)
- rozšířit také na následné škody, pokud zboží není ve správném čase na správném místě (obtížně vyčíslitelná a odhadnutelná)
Tři stupně řešení přepravních rizik:
- přenesení rizika (pojištění přepravy a spedice)
- zabránění nebo snížení rizika (výběr vhodné dopravy, vhodné a bezpečné balení a označení zboží, národní požadavky na balení zboží najdeme v Mezinárodní obchodní komoře)
- zbavení se rizika přenesením na obchodní partnery – závisí na platných podmínkách upravujících ručení:
- dopravce za zboží v jednotlivých mezinárodních přepravních smlouvách
- zasílatel za zboží podle zasílatelských smluv obvykle národních
V obou případech je třeba zodpovědět tyto otázky:
- Za jaké škody dopravce respektive zasílatel ručí?
- Do jaké hodnoty dopravce respektive zasílatel ručí?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete na stránce Přepravní rizika.
Kamionová doprava
Mezinárodní kamionová doprava – přeprava zboží. Členění používaných dopravních prostředků:
- Dle tonáže
- Dle charakteru organizace přepravy
- Přeprava velmi objemných a těžkých zásilek
Pojištění v dopravě
Pojištění je ekonomická forma finančního zabezpečení pro případ náhodných událostí, jejichž důsledkem je majetková škoda, mimořádné náklady nebo nečekaná potřeba finančních prostředků. Cílem dopravního pojištění podniku je nahradit škody vzniklé v souvislosti s přepravou zboží.
Rozlišujeme dva druhy pojištění:
- pojištění CARGO – pojištění přepravovaného zboží
- pojištění CASCO – pojištění dopravního prostředku
Dopravní pojištění je specifické tím, že kromě věcných škod jsou pojištěním kryty také záchranné náklady, náklady na šetření a příspěvek ke společné havárii (vyplývá to z mezinárodního práva, kdy je problém zachránit zboží bez záchrany dopravního prostředku).
Mezi základní druhy pojištění v mezinárodní přepravě patří:
- AAR (Against all risks) – pojištění proti všem rizikům
- WPA – pojištění zvláštní havárie
- FPA – pojištění s vyloučením zvláštní havárie
- Pojištění válečného nebezpečí
- Pojištění politických rizik
Výše pojistného (Stanovení výše pojistného v mezinárodní dopravě) se stanovuje procentem nebo promilem ze sjednané pojistné částky a výše tohoto pojistného závisí na:
- povaze přepravovaného zboží
- balení zboží
- zvoleném dopravním prostředku
- přepravní cestě
- rozsahu pojistného krytí (má největší vliv)
- výši franšízy (spoluúčast vlastníka na pojištění)
Mezi další druhy pojistného v mezinárodní přepravě patří:
- Pojištění říčního CASCO
- Pojištění námořního CASCO
- Smíšené pojištění
- Dvojí pojištění
- Spediční pojištění
- Pojištění vozů
Dodací parita
Dodací parita je smluvní ustanovení, které upravuje náležitosti dodávky zboží, a to zejména:
- způsob jeho dodání včetně nákladů s tím spojených
- přechod nebezpečí vzniku škody na zboží (tj. koho postihují případné důsledky ztráty, poškození, znehodnocení nebo zničení zboží)
- dodací lhůtu, která zavazuje obě strany
- přechod vlastnických práv ke zboží
Převod vlastnických práv ke zboží je možný dvěma způsoby:
- koncesní (vlastnická práva přecházejí okamžikem uzavření smlouvy)
- tradiční (v okamžiku převzetí zboží)
INCOTERMS
INCOTERMS jsou všeobecně používané dodací podmínky v mezinárodním obchodě:
- jsou to podmínky vydané mezinárodními obchodními organizacemi
- upravují dodací podmínky mezi prodávajícím a kupujícím (jde o přechod práv a odpovědnost)
- poprvé byly vydány v roce 1936 Mezinárodní obchodní komorou
- Dodací podmínky a aplikace INCOTERMS
- INCOTERMS 1990
- Incoterms 2010
Dopravní náklady
Klasická teorie tvrdila, že mezinárodní obchod vyrovnává ceny obchodovaných komodit mezi obchodujícími zeměmi. Zavedením dopravních nákladů do analýzy mezinárodního obchodu je narušen závěr, že mezinárodní obchod vyrovnává ceny vyměňovaného zboží v obchodujících zemích. Z toho vyplývá potřeba upravit otázku: Jaké zboží má být předmětem mezinárodního obchodu?
Některé druhy zboží nemají předpoklad, že v blízké budoucnosti budou předmětem mezinárodního obchodu. Někdy jsou dopravní náklady jediným důvodem, proč se mezinárodní obchod uskutečňuje.
Teorie alokace (umístění) vychází z toho, že vzdálenost je buď nákladem, nebo vstupem rovnocenným ostatním výrobním nákladům. Z hlediska alokace rozlišujeme tyto typy výrob:
- výroby orientované na dodávku
- výroby orientované na trh
- neorientované výroby
Toto členění vychází z výše dopravních nákladů.
FIATA
Mezinárodní federace zasílatelských svazů FIATA byla založena 31. 5. 1926 ve Vídni šestnácti národními zasílatelskými svazy. Byla založena jako zájmová podnikatelská organizace zasílatelství s cílem podporovat a hájit jeho zájmy
