Druhy a typy logistických metod
Logistikou rozumíme systémové plánování, synchronizaci, řízení, realizaci a kontrolu vnějších i vnitřních materiálových toků a s nimi spojeného informačního toku z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojovat požadavky zákazníků. Je zaměřena na uspokojování potřeb zákazníka jako konečný výsledek, kterého se snaží dosáhnout s co největší pružností, přesností a hospodárností.
Metody aplikovatelné v logistice se v pojetí jednotlivých autorů liší v systému klasifikace, v podstatě se však jedná o shodné metody využívané v logistice.
Mezi základní metody používané v logistice patří analýza procesů, modelování procesů, optimalizace procesů, řízení procesů a vyhodnocování procesů. Logistiku lze začlenit buď do technických, nebo do ekonomických věd. Logistika má dobré integrační vlastnosti. Abychom dospěli ke konkrétní aplikaci logistiky na různých úrovních, používáme různé metody pro zachycení zásob, výrobních a odbytových procesů, k jejich analýze a optimalizaci. Metody používané v logistice jsou zařazeny do 10 skupin. K řešení úloh, které vznikají v rámci jednotlivých bloků struktury činností výrobní logistiky, se používají metody operačního výzkumu, metody umělé inteligence a heuristické metody.
Logistické metody
Při optimálním naplňování svých řídicích funkcí využívá logistika řadu metod, z nichž většina byla dříve aplikována v oblastech výrobních a dopravních technologií, manipulační techniky, skladového hospodářství, automatizační techniky a informatiky. Nepřistupuje k nim však izolovaně, jako v jednotlivých oblastech, ale usiluje o jejich komplexní využití s ohledem na všechny vzájemné souvislosti.
Mezi základní metody používané v logistice lze zařadit v jednotlivých oblastech následující metody:
- analýza procesů – matematická statistika, stochastika, shluková analýza, teorie chyb
- modelování procesů – teorie grafů, teorie hromadné obsluhy, spolehlivosti, simulační technika
- optimalizace procesů – operační analýza, teorie rozhodování, teorie her
- řízení procesů – teorie organizace a regulace
- vyhodnocování procesů – hodnotová analýza, rozpočtování nákladů, analýza užitku a nákladů
Metody vhodné pro logistiku
Logistiku lze začlenit buď do technických, nebo do ekonomických věd. Logistika má dobré integrační vlastnosti. Abychom dospěli ke konkrétní aplikaci logistiky na různých úrovních, používáme různé metody k zachycení zásob, výrobních a odbytových procesů pro jejich analýzu a optimalizaci. Metody používané v logistice jsou rozčleněny do 10 skupin:
- skupina: Metody sloužící k analýze logistických procesů v podniků nebo k analýze toků materiálů a zboží (systémová analýza, ABCD analýza, hodnotová analýza, analýza nákladů);
- skupina: Metody pro rozbor využití HIM a pracovníků (např.: časové a prostorové snímkování, kapacitní výpočty, rozmístěnové úlohy, přiřazovací algoritmy), metody řízení materiálových toků (řízení dle objednávek, řízení dle spotřeby – Gozinto graf); metody řízení pracovních procesů (JUST–IN–TIME, Kanban – metoda řízení dílen); dopravní technologie (týkající se přesunů, stohování, LICHTEROV SYSTÉM);
- skupina: Metody operační analýzy sloužící k objasnění souvislostí v rámci systému podniku a harmonizace vztahů (např.: lineární programování, teorie hromadné obsluhy, teorie zásob), optimalizační a simulační metody a postupy – Cílem optimalizačních modelů je určit optimální hodnoty rozhodovacích proměnných při maximalizaci nebo minimalizaci účelové funkce.
Cílem simulačních modelů je odhadnout výstupy při zadaných vstupech, což má pomoci při rozhodování o výběru varianty.
- skupina: Metody sloužící k rozčlenění celkových procesů a postupů na dílčí (síťová analýza, teorie grafů);
- skupina: Statistické metody zpracování a vyhodnocování informací a prognostické metody;
- skupina: Simulační přístupy sloužící ke sladění zvolených přístupů, principů a metod (software podporující tvorbu simulačních modelů);
- skupina: Ekonomické přístupy (např.: analýza zisku, finanční analýza, portfoliové přístupy, soustavy ukazatelů);
- skupina: Systematizované přístupy k řízení (např.: MRKT, MNŽT, ekonomická kybernetika) a metody rozhodování (vícekriteriální rozhodování a rozhodování za neurčitosti a rizika);
- skupina: Psychologické a sociologické přístupy, které zkoumají úlohu člověka v logistice resp. v logistických systémech (komunikační techniky, metody analýzy lidských faktorů);
- skupina: Počítačem podporované metody (CAD, CAM, CAP, CAQ, PPS, MIS, CAL apod.). Poznamenejte si ceník na stránce AutoCAD cena.
Metody používané k řešení úloh v logistice
K řešení úloh, které vznikají v rámci jednotlivých bloků struktury činností výrobní logistiky, se používají různé metody. Ty lze rozdělit různými způsoby. Dále budeme rozdělovat metody do tří skupin následovně:
- Metody operačního výzkumu jsou jedním z hlavních zdrojů různých matematických modelů, které umožňují velmi dobře reprezentovat mnohé logistické úlohy a algoritmy pro jejich řešení.
- Metody umělé inteligence slouží zejména k řešení různých optimalizačních úloh, kde nejsou známy polynomiální algoritmy a řešení tak vyžaduje čas rostoucí exponenciálně s velikostí vstupu úlohy. Metody z oblasti umělé inteligence jsou velmi rozmanité, např. metody řešení úloh s omezeními, genetické algoritmy a další.
- K řešení mnoha logistických úloh byly postupně vytvořeny různé heuristiky, které jsou výsledkem lidské zručnosti, schopnosti uvažovat a navrhovat účinné postupy pro řešení složitých úloh.
Nejčastěji používané metody
Mezi nejčastěji používané metody u nás patří:
- šachovnicová tabulka dopravních vztahů
- Sankeyův diagram – grafické znázornění materiálového toku
- obiehový diagram
- postupové metody
- metoda alternativních dotazů
- metoda souřadnic
- metoda CRAFT
- trojúhelníková metoda
- trojúhelníková tabulka dopravních vztahů
- metoda těžiště
- metoda vážených průměrů
- kruhová metoda
- klasifikační a bodovací metoda
- rozhodovací tabulky
- časové studie
- metody lineárního programování
- teorie front
- teorie grafů
- teorie hromadné obsluhy
- simulace
- hodnotová analýza
Systémová analýza
Systémová analýza je metoda obecné teorie systémů pro exaktní a empiricko-intuitivní zkoumání základních vlastností a cílů jednoduchých i složitých systémů v různých oblastech lidské činnosti. Cílem systémové analýzy je zlepšit existující systém nebo vytvořit a zavést nový systém.
Systémová analýza se zakládá na komplexním – systémovém přístupu k řešení problémů, což je u rozsáhlých a složitých systémů vhodná záruka, že nalezené řešení se bude blížit optimálnímu. Systémová analýza již prokázala svoji účinnost a efektivnost při řešení komplexních problémů z různých oblastí, jako jsou vesmírné výzkumy, tvorba moderních výkonných výpočetních systémů i jejich efektivní aplikace v hospodářské praxi.
Analýza ABCD
ABC analýza je založena na principu, že jen několik faktorů podstatně ovlivňuje celkový problém. Základní princip ABC analýzy vychází z tzv. Paretova pravidla. Toto pravidlo říká, že „80 % všech důsledků způsobuje pouze asi 20 % příčin“. Samostatným problémem rozboru výrobního programu je definování reprezentantů výrobkových skupin. Reprezentanti se využívají ve více dalších fázích projektu (např. hrubé kapacitní přepočty pro reprezentanty, rozbor materiálových toků, simulace výroby pro reprezentanty).
Pokud podrobíme výrobní program podniku takovéto analýze, lze obvykle rozdělit výrobky do tří základních skupin:
- A – významné výrobky s ohledem na obrat podniku (10 % výrobků, 75 % obratu). Patří sem položky s největším podílem na obratu. Jsou jim věnovány největší pozornost. Při jejich nákupu je nutné detailní zkoumání dodacích podmínek (kvalita, cena, dodací lhůty) pro každou položku zvlášť. Velikost potřeb je určována analyticky na základě výrobních plánů, kusovníků a norem spotřeby materiálu. Objednávání probíhá v kratších časových intervalech. I malé snížení stavu zásob výrazně snižuje náklady na skladování.
- B – méně významné výrobky (20 % výrobků, 15 % obratu). Patří sem položky se středním obratem. Pozornost zaměřená na tyto materiály je obvykle na úrovni jednotlivých materiálových skupin (nikoliv jednotlivých materiálů). Velikost potřeb může být určena analyticky, ale většinou postačuje statistický odhad (forecasting). Při řízení zásob se objednávky zadávají v delších objednávkových cyklech, protože navýšení průměrné úrovně zásob této skupiny položek nemá tak výrazný vliv na skladovací náklady jako u položek skupiny A.
- C – nevýznamné výrobky (70 % výrobků, 10 % obratu). Do této skupiny patří položky s nízkou obrátkovostí. Ty se obstarávají vždy na základě přímých požadavků.
Analýza nákladů
Metoda analýzy nákladů a přínosů (Cost – Benefit Analysis), běžně označovaná jako CBA, slouží k hodnocení projektů zejména z veřejného sektoru a obsahuje postup řešení problémů spojených s těmito projekty. Metoda porovnává benefity (Benefits), tedy veškeré pozitivní efekty, s náklady nebo škodami (Costs), které představují negativní dopady investice.
Síťová analýza
Síťová analýza tvoří relativně samostatnou oblast aplikace základů teorie grafů do technicko-ekonomického plánování složitých akcí (projektů), jejichž realizace vyžaduje splnění řady na sebe navazujících dílčích činností. Tyto činnosti mohou mít různý vzájemný vztah – nezávislost, časovou posloupnost, vzájemnou podmíněnost apod. Z hlediska klasifikace by měly metody síťové analýzy spadat spíše mezi heuristické metody, protože jejich rozhodující fázi – sestavení síťového grafu – se dosud nepodařilo úspěšně algoritmizovat.
