Efektivita
Velká část ekonomů chápe pojem efektivita odlišným způsobem a často vede k nesprávnému výkladu termínu efektivní trh. Například P. A. Samuelson a W. D. Nordhaus definují efektivitu ve smyslu hospodárnosti. Efektivita je podle nich využití ekonomických zdrojů, které přináší maximální úroveň uspokojení dosaženou při daných vstupech a technologii.
Efektivní trhy
Pro správné pochopení teorie efektivních trhů je však pojem efektivita chápán mírně odlišně, a to ve smyslu efektivního zpracování nových informací.
Podle R. A. Haugena je definice efektivního trhu následující: Na efektivním trhu akciové kurzy odrážejí veškeré informace, které je možné znát a které jsou významné. Neexistují podhodnocené ani nadhodnocené cenné papíry.
To znamená, že pokud na trhu nejsou cenné papíry špatně oceněné, musí být všechny instrumenty oceněny správně. Analýzy cenných papírů se tak dostávají do protikladu s teorií efektivních trhů, protože jejich předmětem zkoumání je právě existence podhodnocených a nadhodnocených cenných papírů.
Typy efektivity trhu
Odborná literatura uvádí v souladu s uvedenou definicí tři typy efektivity trhu:
- Informační efektivita je na finančním trhu dosažena tehdy, když kurzy okamžitě zcela absorbují všechny dostupné a relevantní informace.
- Aloкаční efektivita nastává tehdy, pokud jsou na trhu finanční zdroje přerozdělovány tak, že je zajištěno jejich maximální možné využití. Konkrétně řečeno, volné finanční prostředky investované do cenných papírů přinášejí investorům co nejvyšší možné rizikově upravené výnosy.
- Operační efektivita na trhu předpokládá takovou úroveň transakčních nákladů, při které zisk poskytovatelů služeb (brokerů, dealerů) by neměl dlouhodobě překračovat průměrnou úroveň. Jinými slovy, brokeři či dealeři by neměli opakovaně dosahovat nadprůměrných zisků.
Současné dosažení alokační i operační efektivity posiluje naplnění informační efektivity trhu.
Efektivita finančních trhů
Institucionální uspořádání finančního trhu má vytvářet podmínky pro:
- alokační efektivitu
- operační efektivitu
- informační efektivitu
Aloкаční efektivita finančního trhu
Aloкаční efektivita finančního trhu představuje systém, ve kterém jsou finanční prostředky alokovány jednotkám s nejvyšším rizikově očištěným výnosem. Hodnota výstupu jedné jednotky nemůže vzrůst, aniž by poklesl výstup jiné jednotky, tj. Pareto optimum.
Aloкаční efektivita finančního trhu vyžaduje, aby byly všechny informace reflektovány v ceně finančních nástrojů. Pokud tomu tak není, finanční trh může vysílat falešné signály.
Operační efektivita finančního trhu
Operační efektivita znamená transfer finančních prostředků při co nejnižších nákladech. Nízké náklady alokace finančních prostředků přispívají k růstu výstupů na jednotku vstupů.
Maximalizace agregace bohatství vyžaduje, aby alokační i operační efektivita finančních trhů byly co nejvyšší.
Kanály alokace
Známé jsou dva základní kanály alokace:
- privátní finanční trh (soukromý finanční trh)
- zprostředkovatelský finanční trh
Soukromý finanční trh
Soukromý finanční trh je trh finančních prostředků, které směřují od přebytkových (investují své úspory) k deficitním jednotkám (emitují krátkodobé, dlouhodobé cenné papíry). Efektivita alokace je zvýšena asistencí investičních bank.
Zprostředkovatelský finanční trh
Zprostředkovatelský finanční trh představuje systém, ve kterém vystupují banka, pojišťovna, investiční fond, penzijní fond, emitující sekundární cenné papíry (např. pojistné smlouvy). Každá transakce obsahuje dvě separátní, avšak současné transakce:
- zprostředkovatel vydává sekundární finanční nástroje, které nakupují přebytkové jednotky
- zprostředkovatel nakupuje primární finanční nástroje emitované deficitními jednotkami
Formy efektivity trhu
Podle toho, jak kurz reaguje na nové neočekávané typy informací, rozlišujeme:
- slabou formu efektivity
- středně silnou formu efektivity
- silnou formu efektivity
Slabá forma efektivity
Trh je efektivní v slabé formě, pokud akciové kurzy ihned vstřebají nové, neočekávané historické informace. Reakce akciových kurzů je rychlá, avšak přiměřená. Budoucí pohyb akciového kurzu není možné předpovídat analýzou minulých řad akciových kurzů, protože kurz již zareagoval na tyto informace. Minulý trend nemůže být použit pro predikci budoucího vývoje.
Frederic S. Mishkin
Frederic S. Mishkin k tomu uvádí, že populární technika používaná k predikci cen akcií je založena na studiu historických dat o cenách akcií a hledání určitých vzorců, jako jsou trendy a pravidelné cykly ve vývoji cen akcií. Podle objeveného vzorce pak jsou určena pravidla, které akcie prodávat a nakupovat.
Technická analýza
Tato prognostická procedura se nazývá technická analýza a měla kdysi ve finanční komunitě velký ohlas. Nyní je její vliv menší, protože teorie efektivních trhů naznačuje, že technická analýza je ztrátou času.
Nejsnáze se to pochopí, pokud využijeme výsledky náhodného pohybu odvozené z teorie efektivních trhů, které uvádějí, že historická data o cenách akcií nemohou pomoci při predikci. Technická analýza, která se při sestavování takových predikcí spoléhá na tato data, nemůže úspěšně předpovědět změny cen akcií.
Fundamentální a psychologická analýza
Z uvedeného je zřejmé, že nadprůměrný a opakovaný zisk není možné dosáhnout technickou analýzou, ale naopak fundamentální a psychologickou analýzou či obchodováním na základě neveřejných informací.
Středně silná efektivita
Trh je efektivní ve středně silné formě efektivity, pokud akciové kurzy prakticky ihned a přiměřeně absorbují nové neočekávané veřejně dostupné informace, tj. minulé i současné. Reakce je rychlá, ale přiměřená. Konkrétně jde například o informace z výročních zpráv firem, o stavu ekonomiky, politických událostech a jiné veřejně dostupné informace ovlivňující kurzy cenných papírů.
Budoucí pohyb akciového kurzu není možné předpovědět minulými či současnými informacemi, protože reakce kurzu na tyto informace již proběhla. Akciové analýzy v takové formě efektivity ztrácejí význam. Možnost dosáhnout nadprůměrného a opakovaného zisku je možná obchodováním na základě neveřejných informací (inside trading).
Pokud je trh středně silně efektivní, je zároveň i slabě efektivním trhem, protože minulé informace jsou podmnožinou všech veřejně dostupných informací.
Silná forma efektivity
Trh je efektivní v silné formě efektivity, pokud akciové kurzy vstřebají okamžitě a přiměřeně všechny dostupné veřejné i neveřejné informace. Reakce akciových kurzů je bezprostřední a rychlá.
Pohyb akciových kurzů na silně efektivním trhu je zcela náhodný a není možné dopředu zjistit budoucí pohyb kurzů pomocí jakýchkoli informací. Není možné předem znát nové neočekávané informace.
Důsledkem je, že investor nemůže dosahovat nadprůměrných výsledků jinak než náhodou. Nepřinášejí zisk ani využití insider informací či pomocí akciových analýz. Všechny informace jsou již zahrnuty v cenách akcií a analýzy i zde ztrácejí význam.
Pokud je trh silně efektivní, je zároveň i středně silně efektivním trhem, protože veřejně dostupné informace jsou podmnožinou všech dostupných veřejných i neveřejných informací.
Aloкаce v různých zemích
Alokace prostřednictvím kanálů je v různých zemích odlišná. Dominantní v Evropě jsou zprostředkovatelské finanční trhy (bankovní trhy), zatímco privátní trhy začaly vznikat až v druhé polovině 80. let. V USA a Japonsku mají svůj význam především privátní finanční trhy.
Privátní trhy v ČR a SR – finanční prostředky alokují banky, avšak privatizace přispěla k alokaci prostřednictvím privátních finančních trhů.
Privátní finanční trhy představují trhy cenných papírů.
