Ekonomika samosprávných krajů se zabývá hospodařením samostatných územních celků, jejich financováním, orgány a ekonomickými procesy.
Region
Ekonomický rozvoj se soustřeďuje a realizuje v určitém čase a prostoru, který ho formuje, přičemž toto formování vychází ze specifických podmínek a vlastností tohoto prostoru, jimiž se odlišuje od okolního prostoru. Pro takto definovaný prostor se obecně ustálil pojem region.
Regionální rozvoj lze definovat jako trvalý růst hospodářského potenciálu a sociálního potenciálu regionu, který zvyšuje jeho ekonomickou úroveň, výkonnost, konkurenceschopnost a životní úroveň jeho obyvatel, a tím region přispívá k hospodářskému a sociálnímu rozvoji země. Podle zákona č. 503/2001 Sb. o podpoře regionálního rozvoje je region územně vymezený prostor pro tvorbu a realizaci regionální a strukturální politiky na úrovni druhého nebo třetího stupně podle klasifikace statistických územních jednotek.
Viliam Lauko definuje region jako složitý dynamický prostorový systém, který vznikl na zemském povrchu na základě interakce přírodních a socioekonomických jevů. (Bašovský, Lauko, 1990)
Jaromír Demek definuje region jako část krajinné sféry – určité území, které se souborem vlastností, stavů a jevů odlišuje od sousedních oblastí, přičemž tato jednota je objektivní podmínkou a zákonným výsledkem vývoje daného území. (Demek, 1987)
Obce a města
Obec je samostatný územní samosprávný a správní celek České republiky. Orgány obce jsou obecní zastupitelstvo a starosta obce. Financování obce se realizuje prostřednictvím vlastních příjmů, státních dotací nebo jiných zdrojů. Město je hospodářským, administrativním a kulturním centrem nebo centrem cestovního ruchu či lázeňským městem. Zajišťuje služby i pro obyvatele okolních obcí, má zabezpečené dopravní spojení s okolními obcemi, má alespoň části území městský charakter zástavby a má minimálně 5 000 obyvatel.
Samosprávný kraj
Vyšší územní celek (VÚC) je samosprávný kraj. Samosprávný kraj je samostatný územní samosprávný a správní celek České republiky. Je to právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem a vlastními příjmy, zabezpečuje a chrání práva a zájmy svých obyvatel. Má své symboly (erb, vlajka, pečeť). Financování samosprávného kraje se realizuje především z vlastních příjmů a státních dotací. Rozpočet se sestavuje na dobu jednoho roku.
Belajová a Fáziková uvádějí, že z pohledu regionální ekonomiky je region prostorovým podsystémem země, který charakterizuje určitá prostorová struktura a úroveň ekonomického a sociálního rozvoje. Je tedy nejen prostorovou, ale i ekonomickou a sociální jednotkou. Ekonomické vědy chápou region jako území, na kterém funguje určitý princip uspořádání vzájemných aktivit a vazeb mezi ekonomickými subjekty (firmami), lidským a přírodním potenciálem i infrastrukturou. (Belajová, A., Fáziková, M., 2005)
Liptáková definuje pojem region jako prostor, v němž se ve vzájemné funkční návaznosti uskutečňují ekonomické a sociální činnosti akceptující specifické přírodní a demografické podmínky. Prostor, v němž podle cílů strategie a politiky regionálního rozvoje vznikají a rozvíjejí se vyvážené hospodářské a sociální vztahy s cílem využít místní zdroje, lidský a ekonomický potenciál. (Liptáková, 2008)
Sdružení obcí
Sdružení obcí (sdružení měst a obcí) je právnická osoba, která vzniká dnem registrace na krajském úřadu. Předmětem činnosti sdružení obcí jsou oblasti sociálních věcí, péče o životní prostředí, místní doprava, cestovní ruch, školství či kultura.
Regionální politika
Konečným cílem regionální politiky je vytvoření podmínek pro rovnoměrné osídlení jednotlivých regionů a rovnoměrný rozvoj ekonomických aktivit v méně rozvinutých oblastech. Při financování těchto aktivit vychází regionální politika z těchto základních principů:
- princip koncentrace – prostředky jsou soustřeďovány do regionů s největšími problémy,
- princip partnerství – navázání úzké spolupráce mezi orgány na všech úrovních, které společně rozhodují o umístění finančních prostředků z fondů,
- princip programování – prostředky jsou programově vynakládány na víceroční a vícerozdílné programy,
- princip solidarity – vyspělé země podporují zvyšování životní úrovně méně vyspělých zemí pomocí společného rozpočtu,
- princip adicity – prostředky z fondů mají pouze doplňovat investice vkládané jednotlivými členskými státy,
- princip monitorování a vyhodnocování – před schválením konkrétního projektu musí být vyhodnoceny jeho důsledky,
- princip subsidiarity – nutnost realizovat jednotlivé projekty na co nejnižší možné úrovni rozhodování.
