Informační management prošel od roku 1966 několika zásadními etapami vývoje:
1. etapa vývoje informačního managementu – hromadné zpracování údajů
- 1966 – pojetí informačního managementu je zaměřeno na hospodárné řešení převážně „tvrdých“ technických úloh, resp. hospodárnost práce s technickými informacemi.
- na začátku 70. let se informační management spojuje s aplikacemi výpočetní techniky při hromadném, evidenčním zpracování dat – IM měl pomoci hospodárně „řídit informace“ (počátek druhé etapy).
2. etapa vývoje – odborníci a manažeři
- koncem 70. a v průběhu 80. let se pojem IM stal výrazovým prostředkem zejména v řeči odborníků z oblasti informatiky.
- hospodárná realizace projektů tvorby a fungování IS založených na prostředcích moderní IT (IS/IT).
- definice z 80. let – tendence chápat IM především jako management využívající prostředky IT.
- šlo především o programátorsky orientované postupy vedoucí k simulaci „ručního“ způsobu zpracování údajů; až na druhé místo ustupovaly pohledy ekonomické účelnosti aplikace IS/IT ze strany uživatelů.
- akcent pojetí informačního managementu hlavně na potřeby technologicky orientované informatiky – jednalo se o ekonomickou účinnost technologie informačních procesů.
- na druhém místě zůstávaly otázky proč, jak a do jaké míry automatizované informační procesy pomáhají zkvalitnit a poté zabezpečit cíle organizace, tj. hlavní poslání manažerských činností.
- vznik funkce „informačních manažerů“ – odpovědných za koncepční a ekonomicky hospodárný rozvoj aplikace IS/IT v organizaci.
- primární akcent na technologické aspekty aplikace IS/IT – účinné postupy programování manažerských a správních prací (nikoli na výrazné inovační změny).
- v průběhu 80. let šlo o interpretaci pojmu IM spíše z pohledu odborníků, kteří brali v úvahu požadavky účinnosti využívání IS/IT spíše než manažerů inteligentně využívajících prostředky moderních informačních technologií.
- IM byl chápán jako soustava manažersky založených doporučení pro postupy aplikace IS/IT.
- odborníci z oblasti IT volně interpretovali IM jako racionální manažerské přístupy, metody a postupy pro zajištění hospodárných postupů přípravy, zpracování a využití údajů (cílem byla hospodárnost zpracování).
- v posledních letech se z praxe ukázalo, že akcent IM pouze na hospodárné zabezpečení informačních procesů může vést i k „dokonalému vykonávání nesprávně koncipovaných záměrů“.
- dochází k výraznému rozšíření a popularizaci pojmu IM (Velká Británie, NSR/1986 – časopis Informační management, vzniká Asociace pro informační management – Londýn).
3. etapa vývoje – nevyhnutná součást práce manažera
- počátek 90. let.
- stále více se zdůrazňuje využití prostředků VT a IT k zajištění kvalitní manažerské práce, tj. efektivního dosažení poslání a cílů organizace – efektivní tvorba, uchování, třídění a rozšiřování informací libovolného formátu a na libovolných přenosových prostředcích, které pomáhají zabezpečit podnikové cíle.
- uvědomění si, že tvořivá a zároveň významově klíčová manažerská práce je založena na informačních procesech (individuální schopnost vybírat, zpracovávat a verifikovat data, transformovat data na informace odpovídající potřebám manažerů, umět tyto informace adekvátně využít v rámci kvalitních systémů manažerských znalostí).
- v praxi je stále více uznávána myšlenka, že IS založené na IT jsou dnes nezbytnou součástí nástrojů manažerské práce.
- poslání manažerské práce – správně a včas stanovit a následně zajistit dosažení soustavy cílů podniku – „umění“ práce s informacemi. (1)
Současné chápání informačního managementu
Dnešní pojetí IM by mělo respektovat jak primární potřeby manažerského pohledu zaměřeného na rozhodující význam správného stanovení a dosahování cílů podniku, tak také následné hospodárné zabezpečení tomu odpovídajících informačních procesů. Vychází se z manažerské zásady – prioritně je „dělat věci správně“ a následně je důležité „umět tyto správné věci dělat hospodárně“. Pro manažery nejsou aplikace IS/IT cílem. Jsou efektivními prostředky, které jim mají pomoci umožnit, usnadnit, zefektivnit a především zkvalitnit jejich jednání, zejména uspokojit jejich individuálně založené informační potřeby.
Informační management by měl být koncipován jako transdisciplinární odbornost – integrační propojení poznatků moderního managementu, informatiky a systémových přístupů. IM je transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů podniku.
Poznatky z moderního managementu vymezují v IM především cílové poslání aplikací, informatika – účelné způsoby informačního zabezpečení řešení problémů, systémové přístupy poskytují uspořádanost a metodologii, zkoumají i posloupnost řešení. IM má své poslání i přístupy – předpoklady pro uplatnění ve všech funkčních oblastech činnosti organizace, v celém jejím reprodukčním procesu i v každé jeho fázi. Jeho aplikace přichází v úvahu na všech hierarchických stupních organizační struktury. IM má předpoklady účinně působit na „nervový systém podniku“.
Informační management chápeme jako přístup prolínající se celým procesem podnikání a celou organizací. Je významný jak pro manažery samotné, tak i pro tvůrce IS – pro obě skupiny vytváří „společné rozhraní“. Uplatňuje se nová profese „informačních manažerů“ – odborníků se znalostním profilem, jehož cílem jsou informace a informační procesy v organizaci a jejím řízení.
Současné pojetí a místo informačního managementu zároveň kladně orientují na jeho poslání v ekonomice. Spočívá v tom, že poskytuje znalostní zázemí a svými novými možnostmi pomáhá zabezpečovat strategické i taktické cíle organizace, které si osvojí a dokážou použít.
Informační management je management informačních zdrojů organizace k zajištění jejích záměrů a cílů. Informační systémy (IS/IT) nejsou cílem, ale prostředky, které mají umožnit, zefektivnit, usnadnit a zkvalitnit práci manažera. Na druhé straně v moderním managementu jsou IS a specializovaní pracovníci – odborníci také v informatice významným a nedílným prvkem managementu. Poznatky moderního managementu vymezují hlavně cílové poslání aplikací. Informatika poskytuje efektivní způsoby informačního (znalostního) zabezpečení řešení problémů. Informační management chápeme jako přístup, který proniká celým procesem podnikání a celou organizací. Na rozhraní tvorby informačních systémů a manažerů vzniká nová profese „Informační manažer“. V manažerských týmech bez účasti informačních manažerů – nejen ekonomicky, ale i technologicky zdatných – není možné úspěšně postupovat a dosahovat úspěch v rozvíjející se informační společnosti. (2) (3) (4)
1 http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2009/4/znalostny-manazment.html?page_id=1060
2 http://giackova.blog.sme.sk/c/169311/Informacny-manazment.html#ixzz31hlHfnjQ
3 Jenčo, M., Vyhnal, P.: Informační systémy organizace. Prešov: Akcent Print, 2006, ISBN 80-969419-6-8
4 http://giackova.blog.sme.sk/c/169311/Informacny-manazment.html#ixzz31hm52wI5
