Evropský směr hospodářské politiky – chápe hospodářskou politiku jako konstitutivní činnost. Buduje širší systémové vztahy a akceptuje systémová opatření, která se prosazují v přijatých rozhodnutích – komplexnější propojení.
Evropský směr hospodářské politiky se nazývá také kontinuální směr HP, projevuje se zejména v Německu (a v rozvinutých zemích). Tento model hospodářské politiky se opírá o konsenzuální hospodářskou politiku a koncepci sociální tržní ekonomiky. Tento konsensus lze ilustrovat německou politikou spolurozhodování – systémem průmyslových vztahů – kdy i nejnižší pracovníci se podílejí na tvorbě rozhodnutí.
Skandinávská koncepce (negociační ekonomika) – trvalý dialog mezi veřejným sektorem, podnikatelskou sférou, institucionálními investory, odbory a dalšími zájmovými skupinami.
Sociální tržní ekonomika v tomto evropském směru předpokládá vyšší zdanění, které má zajistit sociální politiku a zlepšení sociálních podmínek.
Hlavní charakteristiky evropského směru hospodářské politiky:
– konsenzuální politika – sociální tržní hospodářství
– vysoká otevřenost ekonomiky – aktivnější vládní intervence do ekonomiky
– vysoká míra zdanění – vysoké nemzdové pracovní náklady
– vyspělý systém vzdělávání a výchovy – rozvinutá infrastruktura
– společnosti schopné konkurence na světových trzích
V rámci tohoto modelu existují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Evropský model není statický, absorbuje prvky jiných modelů.
(Evropské podniky: Volkswagen, Renault, Siemens……)
