Evropský parlament v kontextu ekonomické integrace EU
Evropský parlament (EP) představuje jedinou přímo volenou instituci Evropské unie (EU). Jeho konzultační funkce v legislativním procesu a kontrolní role, zejména vůči Evropské komisi, z něj činí klíčového aktéra v evropském politickém systému.
Schvaluje rozpočet EU, ustavuje a rozpouští Evropskou komisi, jmenuje ombudsmana a schvaluje smlouvy s třetími zeměmi. EP, složený ze 732 poslanců z 25 členských států EU, je volen na pětileté období a reprezentuje 453 milionů obyvatel Unie. Tím se stává největším mnohonárodním demokratickým parlamentem na světě.
Národní příslušnost poslanců není rozhodující; důležitější je jejich zařazení do politických skupin. Nejvýznamnějšími jsou Evropská lidová strana a Strana evropských socialistů. V EU neexistuje klasická vláda, proto v EP neexistuje koalice a opozice.
Úloha a pravomoci EP se s prohlubující se integrací rozšiřují. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou, avšak některá opatření definovaná Maastrichtskou smlouvou vyžadují vyšší počet hlasů. Plenární zasedání EP se konají ve Štrasburku, zatímco zasedání výborů jsou v Bruselu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.
Ústavní smlouva posílila pravomoci EP zavedením běžného legislativního postupu, který přibližně odpovídá postupu spolurozhodování. To znamená, že EP má stejný vliv na přijímání právních předpisů jako Rada (s výjimkou některých citlivých otázek).
Ústavní smlouva rovněž stanovuje maximální počet poslanců na 750, s rozdělením od 6 do 96 poslanců na jednu zemi. Do roku 2009 má Slovensko 14 poslanců v EP.
Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí EU. Má konzultační funkci v legislativním procesu a kontrolní funkci zejména vůči Evropské komisi. Schvaluje rozpočet EU, ustavuje a rozpouští Evropskou komisi, jmenuje ombudsmana, schvaluje smlouvy s třetími zeměmi. Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí EU. Má významnou funkci v legislativním procesu a kontrolní funkci zejména vůči Evropské komisi. Schvaluje rozpočet Unie, ustavuje a rozpouští Evropskou komisi, jmenuje ombudsmana, schvaluje smlouvy s třetími zeměmi a vstup nových členských států. EP se skládá ze 732 poslanců z 25 členských států EU volených na pětileté období. Reprezentuje 453 milionů obyvatel Unie a je největším mnohonárodním demokratickým parlamentem na světě. Důležitější než národní příslušnost při přijímání rozhodnutí je rozdělení do politických skupin, z nichž nejsilnějšími jsou Evropská lidová strana a Strana evropských socialistů. V EU však neexistuje vláda v klasickém smyslu, proto v EP neexistuje koalice a opozice. Úloha a pravomoci EP s úspěšnou integrací rostou. Rozhodnutí se přijímají prostou většinou, avšak některá opatření definovaná Maastrichtskou smlouvou mají stanovený vyšší počet hlasů. Plenární zasedání EP se konají ve Štrasburku, zasedání výborů v Bruselu, generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Ústavní smlouva posílila pravomoci EP zavedením běžného legislativního postupu, který přibližně odpovídá postupu spolurozhodování. To znamená, že EP bude mít stejný vliv na přijímání právních předpisů jako Rada (až na některé citlivé otázky). Ústavní smlouva stanovuje maximální počet poslanců na 750, přičemž na jednu zemi připadá od 6 do 96 poslanců. Slovensko má do roku 2009 14 poslanců.
