Externí a interní příčiny vzniku exekutivních informačních systémů

Externí a interní důvody vzniku exekutivních informačních systémů

Externí a interní důvody vzniku exekutivních informačních systémů (EIS). Podstata, charakteristické rysy EIS, jejich základní funkce a výhody pro vrcholový management podniků. Problémy při zavádění a využívání těchto systémů v podnikové praxi.

Informační systém firmy (ISF) – soubor činností, které zabezpečují sběr, přenos, uchovávání, výběr, zpracování, distribuci a prezentaci informací ve firmě pro potřeby rozhodování tak, aby manažeři mohli efektivně vykonávat řídící funkce. Hlavním úkolem IS je poskytovat dostatek relevantních, aktuálních a přesných informací v potřebných termínech a ve vhodné formě pro přípravu rozhodnutí.

Základní prvky každého IS jsou:

  • údaje a informace
  • technické prostředky
  • programové prostředky
  • pracovníci
  • různé metody a modely využívané v managementu

Druhy (typy) informačních systémů (IS):

  • Externí informace
  • Exekutivní IS
  • Strategické
  • SPR
  • Taktické – selekce, růst
  • MIS – agregace informací, neurčitosti
  • Transakční systémy

INFORMAČNÍ PYRAMIDA

EIS (Executive Information System) – je to MIS pro vrcholový management.

Důvody pro vznik tohoto systému – bylo potřeba zřídit systém, který by napomáhal top manažerům při strategickém rozhodování, aby tento systém byl snadno ovladatelný, vysoce komfortní, aby poskytoval informace v grafické i tabulkové podobě a aby fungoval bez zprostředkovatelů.

Tedy základními znaky EIS jsou:

  1. poskytují informace většinou v grafické formě
  2. jsou snadno ovladatelné
  3. mohou se přizpůsobit požadavkům top manažerů

Funkce a přínosy EIS:

  1. Rozklad údajů – pokud pracovník top managementu zjistí například pokles zisku, má možnost prohloubit analýzu až k místu, kde tato situace nastala, kde k poklesu došlo.
  2. Kritické faktory úspěchu a klíčové ukazatele výkonnosti – možnost stanovit různé ukazatele (za určité časové období), které PC sleduje na základě údajů ve firmě a informuje o komplexní situaci.
  3. Přístup k stavům – možnost získání informací o různých skutečnostech (jaký je aktuální stav).
  4. Analýzy trendů – funkce umožňuje na základě firemních dat s využitím modelů analyzovat trendy vývoje společnosti.
  5. Ad-hoc analýzy – analýzy na určitý účel. EIS umožňují provést analýzu kdykoli podle potřeby.
  6. Hlášení o výjimečných situacích (Exception Reporting) – stanovení limitů kritických situací a EIS umožňuje upozornění, kdy tato situace nastala (porušení limitů).

Aby mohl systém fungovat, musí se ve firmě vytvořit DATA WAREHOUSE (sklad dat) – jedná se o centralizované místo dat celého podniku, uchovávající interní informace firmy.

Ve světovém měřítku má první místo v oblasti EIS firma COGNOS.

Problémy při zavádění a využívání těchto systémů v podnikové praxi:

  1. V top managementu jsou lidé, kteří nedoceňují význam MIS a mají obavy z práce s počítačem, zejména na území ČR.
  2. Nesprávný postup při výběru a nákupu vhodného MIS a tím i EIS.
  3. Pro tvorbu EIS je věnována malá pozornost.
  4. Nedostatečná příprava manažerů na zavádění a využívání MIS a tím i EIS.