Název článku:
Faktory ovlivňující finanční politiku
Obsah článku:
Podnikovou finanční politiku ovlivňují 2 základní faktory:
Cíl podnikatelské činnosti obecně a na jeho základě formulované konkrétní dílčí finanční cíle
Integrálním cílem podnikatelské činnosti je maximalizace tržní hodnoty firmy, a tento cíl je současně i rozhodujícím cílem finanční politiky podniku. V tržní hodnotě podniku se totiž odráží jak výše dividend vyplácených akcionářům, tak i výše zisku ponechaného na financování dalšího rozvoje podniku, upevnění postavení podniku na trhu, stabilita jeho výsledků a obecný růst goodwillu firmy.
Za nejdůležitější dílčí finanční cíle podniku se zpravidla považují tyto 3 cíle:
a) likvidita – schopnost přeměnit hodnoty na peníze, přičemž nejlikvidnějšími aktivy jsou peněžní prostředky. Charakterizuje předpoklady podniku plnit platební závazky v budoucnu. Zajistit likviditu podniku znamená mít takovou strukturu finančních zdrojů, aby jednotlivé majetkové složky nabývaly v procesu svého koloběhu peněžní formu dříve, než jsou splatné závazky, které tyto majetkové složky finančně kryjí. Likvidita tedy zajišťuje budoucí platební schopnost firmy – podnik má vždy dostatek pohotových platebních prostředků, aby mohl běžně a včas hradit své splatné závazky. Trvalá platební schopnost je nezbytnou podmínkou přežití podniku v tržní ekonomice, základem důvěry akcionářů, dodavatelů a věřitelů, základní charakteristikou dobré pověsti firmy.
b) rentabilita – vyjadřuje ziskovost. Podnik je rentabilní, pokud dosahuje zisku. Rentabilita je poměr mezi ziskem a kapitálem, který byl k jeho dosažení potřeba.
c) stabilita – schopnost podniku dlouhodobě vytvářet a navzdory stálým změnám v podmínkách činnosti udržovat žádoucí vztah mezi jednotlivými složkami majetku a finančními zdroji jejich krytí. Jde vlastně o trvalé zajišťování zvolené úrovně likvidity. Udržování finanční stability předpokládá pružnost, schopnost operativně reagovat na změny v potřebě kapitálu a na změny podmínek finančních trhů.
Dílčí finanční cíle spolu úzce souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Z dlouhodobého hlediska není možné zajistit platební schopnost, pokud podnik nemá žádoucí úroveň likvidity. Tu nelze dosahovat, pokud není podnik rentabilní. A bez těchto předpokladů není myslitelná dlouhodobá finanční stabilita.
Stav a předpoklady vývoje ekonomického okolí podniku
Ekonomické okolí – všechny subjekty, orgány a organizace, s nimiž podnik při své činnosti přichází do styku. Všechny články tohoto ekonomického okolí ve svém chování determinují 2 vzájemně související faktory:
a) ekonomická politika státu – rozhodujícím nástrojem v rukách státu je státní rozpočet (daňová, celní a dotační politika, státní zakázky, exportní povolení apod.), druhým důležitým centrem ekonomické politiky státu je emisní banka (regulace měnového kurzu, systém povinných rezerv obchodních bank, stanovení diskontní sazby, operace na volném trhu, podmínky bankovního dohledu a další)
b) vývoj hospodářství a jeho konjunktury – z hlediska podniku se stav konjunktury projevuje přímo jako poptávka po výrobcích a službách, která tvoří hranice, v nichž se může vyvíjet objem podnikové činnosti. Stav a vývoj ekonomiky se zprostředkovaně projevují i v dalších skutečnostech ležících mimo působnost podniku, ale které jeho finanční hospodaření významně ovlivňují, např. inflace a tempo inflace, stav finančních trhů a jejich očekávaný vývoj, situace na trhu práce a podobně.
