Finanční management je činnost zabývající se získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z různých zdrojů, tj. financováním, alokací peněz a různých forem nepeněžního majetku, tj. investováním a rozdělováním zisku s cílem maximalizace tržní hodnoty vlastního majetku podniku.
Finanční management je chápán jako řízení finančních procesů v podniku v podmínkách tržního hospodářství. Zahrnuje 4 činnosti:
- Finanční plánování – hlavní úlohou je formulovat finanční cíle podniku vycházející ze základního cíle podnikatelské činnosti
- Finanční rozhodování – zahrnuje strategické a operativní rozhodování
- Organizování fin. procesů – každodenní činnost, která zabezpečuje, aby se přijatá fin. rozhodnutí v podniku důsledně uplatňovala
- Finanční analýza a kontrola – hodnotí stupeň dosahování fin. cílů v uplynulých obdobích (analýza ex post) a identifikuje vývoj budoucího fin. zdraví (analýza ex ante)
Z těchto 4 činností lze vyvodit 3 základní úkoly FM:
- Získávání potřebného kapitálu – financování
- Efektivní alokace kapitálu – investování
- Rozdělování fin. výsledků
FINANČNÍ CÍLE PODNIKU
Podnik si může stanovit široké nebo specifické cíle.
- Finanční stabilita podniku a její efektivnost
- Zvyšování podílu na trhu
- Maximalizace zisku
- Platební schopnost
- Likvidita
- Rentabilita
- Stabilita
FINANČNÍ POLITIKA PODNIKU
Souhrn zásad, opatření a nástrojů, které podnik využívá za účelem dosažení základního cíle. Je to konkrétní způsob řízení a realizace jeho finančních činností.
Obsah FP:
- formulace cíle
- volba fin. nástrojů, jimiž se cíl dosahuje
- realizace přijatých opatření
- analýza účinnosti nástrojů
FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ
Je to proces, který zahrnuje tvorbu podnikových cílů a vymezuje činnosti a aktivity, jimiž mají být tyto cíle dosaženy. Výsledkem je finanční plán – dokument, v němž jsou postaveny proti sobě současná a budoucí potřeba finančních prostředků a momentálně existující a budoucí očekávané zdroje na jejich pokrytí. Známe dlouhodobý a krátkodobý fin. plán.
STRUKTURA FIN. PLÁNU
- cíle podniku (široké, specifické)
- základní strategie (např. strategie investování, pronikání na trh, financování, efektivnosti výroby…)
- dlouhodobý (strategický) fin. plán (obsahuje fin. rozhodnutí o dlouhodobých aktivech a pasivech, které nejsou vždy a snadno zrušitelné a které mohou zavazovat podnik k určitému směru činností na několik let. Jsou to rozhodnutí o potřebě kapitálu, způsobech financování, struktuře zdrojů krytí…)
Obsahuje:
- plán zisku
- plánovanou fin. bilanci
- plán cash flow
- plán kapitálových výdajů
Konečným cílem tohoto plánu je maximalizace tržní hodnoty firmy.
- Krátkodobý fin. plán a rozpočty (obsahuje finanční rozhodnutí o krátkodobých aktivech a pasivech. Uplatňuje se v rozmezí několika měsíců až 1 roku a souvisí s běžnou hospodářskou činností. Jeho úkolem je zajistit platební schopnost podniku a jeho likviditu.)
Obsahuje:
- Rozpočet N a V (plán zisku) – na zajištění rentability podniku
- plán nerozděleného zisku – navazuje na plán zisku. Představuje souhrn dosažených zisků po zdanění za období činnosti podniku po odečtení částky, která byla použita v témže období (např. na výplatu dividend, na rozvoj podniku …).
- plán cash flow – ukazuje částku peněžních prostředků, které podnik měsíčně nebo týdenně vydá a získá, přičemž rozhodující informací je saldo. Pokud je saldo kladné, podnik má dostatečné finanční zdroje pro likviditu. Pokud je saldo záporné, je třeba hledat dodatečné finanční zdroje.
- finanční bilance, rozvaha – sestavuje se k datu shodnému s koncem plánovaného období
- hodnocení fin. plánu – finanční audit
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU
Hodnocení finančního zdraví podniku se provádí pomocí finanční analýzy. Finanční analýza je nedílnou součástí finančního řízení podniku, jelikož zajišťuje vazbu mezi předpokládanými a skutečnými výsledky řídicích činností.
Úkolem finanční analýzy je identifikace slabých a silných stránek podniku, proto je východiskem při přijímání rozhodnutí o budoucnosti podniku.
Působí jako zpětná informace o tom, kam se podnik v jednotlivých oblastech finančního řízení dostal, v kterých oblastech se podniku podařilo cíle naplnit a naopak, v kterých oblastech podnik za očekáváními zaostává.
Úkolem finanční analýzy je určit, které faktory a s jakou intenzitou přispěly k vytvoření aktuální finanční situace.
Nejdůležitějším zdrojem informací pro vnější účely finanční analýzy je finanční účetnictví. Sumarizované informace poskytují účetní výkazy.
U podniků účtujících v systému jednoduchého účetnictví známe tyto účetní výkazy:
- výkaz o majetku a závazcích,
- výkaz o příjmech a výdajích.
V případě podniků účtujících v systému podvojného účetnictví se jedná o:
- rozvahu (bilanci),
- výkaz zisků a ztrát,
- výkaz peněžních toků (výkaz Cash Flow),
- přílohu k účetní závěrce.
Postup:
- Výběr vhodných ukazatelů a jejich výpočet,
- Porovnání ukazatelů
- s konkurencí v odvětví (Je podnik průměrný, podprůměrný či nadprůměrný?),
- v čase (Zhoršila se nebo zlepšila situace ve srovnání s minulým obdobím?),
- s plánem (Dosahuje podnik cíle, které si naplánoval? Jaké je procento plnění těchto cílů?),
- mezi jednotlivými vnitřními jednotkami podniku navzájem (Může jít o různé výrobky, různé maloobchodní provozovny a podobně).
- Prozkoumání vzájemných vztahů mezi ukazateli a hledání příčin změn
- Návrh opatření
- Realizace opatření
- Zpětná vazba, kontrola a vyhodnocování výsledků přijatých opatření.
Pro účely finanční analýzy se používají dvě základní rozborové metody, a to analýza absolutních ukazatelů, která využívá údaje přímo obsažené v účetních výkazech, a analýza poměrových ukazatelů – ukazatele aktivity, likvidity, rentability, tržní hodnoty a zadluženosti (tzv. poměrová analýza).
