FINANČNÍ ZDROJE PODNIKU
FINANČNÍ ZDROJE podniku můžeme členit z různých hledisek, přičemž každé nám blíže charakterizuje určitý aspekt jejich působení v podniku.
a) podle účelu, na který jsou určeny, získává podnik finanční zdroje jako kapitál nebo jako peníze:
– FZ jako kapitál – pokud zdroje slouží k založení, rozšíření, modernizaci nebo jinému zvelebení podniku, investují se, vkládají se tedy do podniku trvale či dlouhodobě. Podnik je zpravidla získává na kapitálovém trhu.
– FZ jako peníze – slouží k zajištění platební schopnosti a likvidity podniku během jeho hospodaření, uspokojují pouze dočasnou, zpravidla krátkodobou finanční potřebu a získávají se na peněžním trhu.
b) z časového hlediska:
– FZ k dispozici na neomezenou dobu (trvale) – takový charakter mají vlastní kapitálové zdroje podniku získávané původními a dodatečnými vklady vlastníků a samofinancováním.
– dlouhodobé FZ – zdroje získávané úvěrovou formou. Obvykle se dále členějí na dlouhodobé závazky (se splatností nad 4 až 6 let) a střednědobé závazky (se splatností 1 až 4 roky).
– krátkodobé FZ – různé druhy úvěrových zdrojů s lhůtou splatnosti do 1 roku.
c) z hlediska vlastnictví:
– vlastní FZ – interní zdroje, původní a dodatečné vklady vlastníků. Všechny tyto zdroje má podnik trvale k dispozici, vytvářejí jeho vlastní kapitál, tj. základní kapitál, fondy, v nichž se postupně kumulují vnitřní podnikové zdroje věnované na jeho rozvoj (kapitálové fondy a fondy ze zisku), jakož i nerozdělený zisk.
– cizí FZ – zahrnují všechny druhy úvěrů, půjček a závazků (včetně stálých a nestálých pasiv), případně také nenávratnou finanční pomoc poskytovanou podniku ze strany státního rozpočtu, účelové fondy a nadace.
d) podle zdroje, z něhož do podniku finanční zdroje plynou:
– externí FZ – všechny zdroje plynoucí do podniku od jiných subjektů, tj. všechny druhy úvěrů a půjček, dotace, ale i původní a dodatečné vklady vlastníků.
– interní FZ – zisk po zdanění snížený o dividendy, odpisy z dlouhodobého majetku a zdroje uvolňované při změnách majetkové a finanční struktury.
Základním vnitřním zdrojem financování jsou zisky a odpisy. Čím je vyšší zisk, tím větší má firma zdroje pro svůj růst. Ve společnostech s ručením omezeným je to nerozdělený zisk.
Odpisy představují hodnotu opotřebených kapitálových statků, která se vytváří na jejich náhradu, mohou se však využít i na rozšíření kapitálových statků. Stát určuje míru amortizace. Čím je ekonomika vyspělejší, tím více odpisů využívá pro rozšíření kapitálových statků. Zrychlená amortizace umožňuje soustředit větší část odpisů v mnohem kratší době, než odpovídá fyzickému opotřebení. Když růst firmy probíhá z vnitřních zdrojů, hovoříme o tzv. samofinancování. Výzkumy ukazují, že s růstem velikosti podniku roste i podíl financování z vnitřních zdrojů.
Vnějšími zdroji financování jsou půjčky z banky nebo přímo od držitelů peněz prostřednictvím vydání obligací či emise nových akcií.
Velké akciové společnosti využívají více financování z vlastních zdrojů, relativně menší firmy jsou více závislé na vnějších zdrojích (zejména na bankovních úvěrech). Významným faktorem, který ovlivňuje rozhodnutí o způsobu financování, je daňová politika státu.
