Formování hospodářské politiky
Hospodářská politika je proces (praktický) – souhrn mnohorozměrných činností v praxi i v teoretickém zkoumání. Jako vědní disciplína se neustále vyvíjí pod vlivem ekonomických a politických sil, vnitřního i vnějšího dění a získané poznatky poskytuje pro potřeby státu. Stát by měl vytvořit přiměřené podmínky na podporu aktivity ekonomických subjektů, aby dosáhl fungování stabilizované ekonomiky.
Hospodářská politika v dnešní podobě se liší od hospodářsko-politických opatření minulých období. Její dnešní podoba začala vznikat v průběhu 30. let 20. století jako důsledek světové hospodářské krize. Projevem této krize byla nezbytnost vypracování teorie makroekonomického, hospodářsko-politického a komplexního pozorování a ovlivňování tržních sil.
Potřeba teoretického a pragmatického ovládnutí makroekonomických zájmů, ekonomických a politických sil ve společnosti a jejich orientace na vzájemnou spolupráci a sladění. Nejvýznamnější poznatky hospodářské politiky se projevily v teoretických směrech, kterých bylo více:
- Anglo-americký směr (anglosaský model) tvorby a aplikace hospodářské politiky – snaha rychle reagovat na výkyvy hospodářského vývoje, které se projevují na makro úrovni.
- Evropský směr hospodářské politiky – chápe hospodářskou politiku jako činnost konstitutivní. Buduje širší systémové vztahy a akceptuje systémová opatření, která se prosazují v přijímaných rozhodnutích – komplexnější propojení.
- Východoasijský model hospodářské politiky – kombinuje tržní systém s formou vládních intervencí.
