Fundamentální, technická a psychologická analýza finančních trhů

Fundamentální analýza

Fundamentální analýza se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry cena akcie na trhu odpovídá její vnitřní hodnotě. Rozlišuje 3 úrovně:

• makroekonomická fundamentální analýza
• odvětvová fundamentální analýza
• fundamentální analýza jednotlivých společností

Makroekonomická fundamentální analýza

Při makroekonomické fundamentální analýze sledujeme:

1. HDP jako výstup ekonomiky a akciové kurzy – kurz akcie dlouhodobě kolísá kolem základního trendu. Dow Jonesův index – 3-4 % kolísání za rok. Bere v potaz 200 průměrných akcií (korporací) + 40 obligací (finančních institucí). Akcie se pohybují společně, jen některé odlišně. Sledování indexu je jednodušší než sledování jednotlivých akcií. Sledujeme ekonomickou aktivitu v zemi (USA), akciové kurzy kopírují vývoj této ekonomiky. Na Slovensku sledujeme SAX-index. Střednědobé hledisko – pod vlivem hospodářského vývoje je menší souvislost mezi hospodářským výkonem a kurzem akcií. Akciový trh reaguje o pár měsíců rychleji, ze střednědobého hlediska lze podle něj předpovědět ekonomický vývoj. Předbíhá o 9 měsíců vrchol a o 5 měsíců dno.
2. Fiskální politika a akciové kurzy – příjmy, výdaje a dluhy vlády. Na příjmy má pozitivní i negativní vliv daňová politika. Vysoká daň z příjmu právnických osob znamená neschopnost vyplácet dividendy, omezený růst, pokles kurzů akcií. Vysoká daň z příjmu fyzických osob omezuje disponibilní příjmy investorů s nízkou mírou časové preference, proto klesá poptávka po akciích a klesají kurzy akcií. Výdaje mají pozitivní vliv, pokud směřují k nákupu produktů akciové společnosti, což způsobuje růst zisků. Výdaje mají negativní vliv při růstu rozpočtového deficitu, protože se emitují vládní cenné papíry, roste nabídka dluhových instrumentů, zvyšuje se úroková míra a klesají kurzy akcií.
3. Penížní zásoba v ekonomice a akciové kurzy – jeden z nejdůležitějších faktorů. Zvýšená nabídka peněz způsobuje více finančních prostředků pro investory a růst kurzů akcií.
4. Úroková míra a akciové kurzy – růst úrokové míry způsobuje pokles akciových kurzů. Pokles úrokové míry způsobuje růst akciových kurzů.
5. Inflace a kurzy akcií – akcie jsou inflačně neutrální, tzn. neexistuje bezprostřední vztah mezi akciemi a inflací. Opponent však tvrdí, že akcie si během inflace neudrží reálnou hodnotu.
6. Mezinárodní pohyb kapitálu a akciové kurzy – vyhledávání podhodnocených akcií. Pohyb spekulativního kapitálu ovlivňuje změny kurzů akcií na mladých trzích (SR, Maďarsko, ČR). V Slovenské republice tento efekt již ustal.
7. Ekonomické a politické šoky ovlivňující kurzy akcií – negativní dopady šoků, například v 70. letech nastaly ropné šoky, které způsobily inflační očekávání, vzrostla úroková míra a tím poklesly kurzy akcií.

Odvětvová fundamentální analýza

Odvětvová fundamentální analýza vychází z předpokladu rozdílné ziskovosti a perspektivnosti různých odvětví. Jejím cílem je:

1. identifikace charakteristických znaků odvětví
2. prognózování vývoje jednotlivých odvětví

Mezi charakteristické znaky odvětvové fundamentální analýzy patří:

1. citlivost odvětví na hospodářský cyklus:
   • některá odvětví jsou citlivá = vysoké zisky v expanzi, velké problémy v recesi, např. stavebnictví, automobilový průmysl
   • neutralita vůči hospodářskému cyklu – potravinářský průmysl, farmacie, odvětví s výrobky a službami s nízkou cenovou elasticitou
   • anticyklická odvětví – např. kabelová televize
2. citlivost odvětví na způsob vládní regulace – odvětví relativně bezpečných investic na akciovém trhu, menší kolísání a riziko
3. citlivost odvětví na typ odvětvové struktury:
   • monopol – vysoké zisky a také stabilita
   • oligopol – bankovnictví, automobilový průmysl, ocelářské firmy, vysoká stabilita, proto bezpečné investice, vysoké investice, vysoké riziko v odvětví s monopolistickou konkurencí
   • růstová odvětví – inovační procesy, vysoká míra růstu

Fundamentální analýza jednotlivých společností

Fundamentální analýza jednotlivých společností slouží ke stanovení nadhodnocené, podhodnocené nebo správně oceněné akcie a k zjištění kvality finančního hospodaření firmy. Kurz osciluje kolem vnitřní hodnoty akcie.

Technická analýza

Technická analýza se zabývá odpovědí na otázku, kdy nakupovat a prodávat akcie a jaké akcie. Výchozí body:

• výsledky předchozích burzovních obchodů
• hypotéza, že ceny akcií odrážejí veškeré faktory, včetně psychologických, proto je při krátkodobém investování tato technická analýza důležitější než fundamentální

Tato teorie se týká cen akcií a objemů transakcí. Předpovídá budoucí ceny akcií (vývoj) s předstihem. Snahou je odhadnout změny v trendech vývoje:

1. Ceny jsou odrazem nabídky a poptávky
2. Ceny se vyvíjejí v trendech – existuje určitá setrvačnost
3. Cykly mají tendenci se opakovat

Trend zachycený v delším časovém období

Základem je základní trend, který trvá několik let. Určení základního trendu je důležitější pro investory, kteří chtějí dlouhodobě investovat. Existují trendy:

1. Primární trend – 1 rok
2. Sekundární trend – několik měsíců
3. Terciární trend – několik dní až týdnů

Metody a nástroje technické analýzy

Používáme několik metod a nástrojů technické analýzy cenných papírů:

1. Metody a nástroje založené na technických indikátorech:
   • Metoda klouzavého průměru – identifikace směru pohybu akciových kurzů a intenzity pohybu
   • Anticyklické indikátory
   • Index důvěry
2. Grafické metody

Klouzavý průměr

Metodu klouzavého průměru používáme, když chceme identifikovat hlavní trend vývoje akcií. Rozlišujeme trendy:

• Dlouhodobý trend – z posledních 200 obchodních dnů
• Střednědobý trend – z posledních 50 obchodních dnů
• Krátkodobý trend – z několika dnů (3-5) nebo týdnů. Zakreslení klouzavého průměru do diagramů, včetně aktuálního tržního kurzu.

Pravidla:

1. Pokud aktuální tržní kurz prorazí klouzavý průměr shora dolů, je to podnět k prodeji
2. Pokud aktuální tržní kurz prorazí klouzavý průměr zdola nahoru, je to podnět k nákupu
3. Pokud krátkodobý klouzavý průměr prorazí dlouhodobý klouzavý průměr shora dolů, je to podnět k prodeji
4. Pokud krátkodobý klouzavý průměr prorazí dlouhodobý klouzavý průměr zdola nahoru, je to podnět k nákupu

Anticyklické indikátory

Anticyklické indikátory vycházejí z toho, že úspěšný investor by se měl chovat opačně než většina ostatních investorů. Hlavním důvodem je skutečnost, že přibližně 60 % obchodů uskutečňují amatéři, jejich chování není v dané tržní situaci vhodné, a proto opačné chování znamená úspěch.

Známé jsou 4 koncepce:

1. Koncepce neúplných jednotek – jsou stanoveny minimální limity obchodovaných jednotek. S neúplnými obchodními jednotkami obchodují drobní investoři s nevhodnými investičními rozhodnutími. Měření těchto rozhodnutí pomocí indexu obchodování s neúplnými jednotkami umožňuje anticyklickým investorům chovat se naopak.
2. Koncepce prázdných prodejů – investor akcie nevlastní, ale půjčuje si je. Růst indexu znamená budoucí růst akciových indexů. (Prodeje na krátko.)
3. Koncepce investičních doporučení – pokud 60 % poradců prognózuje růst, anticykličtí investoři očekávají opačný vývoj.
4. Koncepce poměru mezi prodejními a nákupními opcemi:
   • pokud je poměr mezi prodejními a nákupními opcemi 0,6, převládá obchod s nákupními opcemi
   • pokud poměr mezi prodejními a nákupními opcemi stoupne na 0,7, je to signál růstu pesimistických nálad, ale anticyklický investor se chová opačně a bude investovat
   • pokud poměr mezi prodejními a nákupními opcemi klesne pod 0,4, je to signál růstu optimistických nálad, ale anticyklický investor bude prodávat

Index důvěry

Investoři na tomto trhu jsou vysoce profesionální, technická analýza využívá poznatky z trhů s dluhopisy, tj. co se děje dnes s dluhopisy, může se zítra odehrávat s akciemi.

Psychologická analýza a psychologie davu

Psychologická analýza plní funkci koše, do kterého se hází vše nevysvětlitelné:

• Psychologická analýza se opírá o investora jako o člověka
• Psychologická analýza zkoumá, do jaké míry jeho vlastnosti ovlivňují jeho investiční chování
• Základem je psychologie davu – investoři nerozhodují izolovaně, ale společně s ostatními. Účastníky trhu je dav.

Teoretické přístupy k psychologické analýze

Psychologické teorie investování určují kurzové změny na základě psychologických reakcí obchodníků a investorů. Psychologická analýza má následující zastánce:

1. Andre Kostolány (Kostolanyi) – Kostolányho investiční strategie – Kostolány rozdělil účastníky obchodů na hráče (jejich chování odpovídá teorii davu) a spekulanty (silné investorské osobnosti)
2. Drasnatrova investiční strategie – vysvětluje střídání chamtivosti a strachu. Dává 2 rady – ovládat chamtivost a strach, sledovat chování veřejnosti
3. J. M. Keynes – Keynesova strategie – Keynes rozděluje investory na 2 skupiny – většinu (dav) a menšinu. Snaha investorů je dosáhnout co nejvyššího zisku v co nejkratším čase.

Spekulativní bubliny

Teorie spekulativních bublin vysvětluje opodstatnění fungování psychologické analýzy v praxi. Spekulativní bubliny představují jev, při kterém dochází ke zvyšování kurzů bez toho, aby pro jejich růst bylo logické opodstatnění. Tento jev je dočasný a po prudkém růstu následuje prudký pokles – bublina praskne.