Fundamentální, technická a psychologická analýza

Fundamentální analýza

Fundamentální analýza se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry cena akcie na trhu odpovídá její vnitřní hodnotě. Rozlišuje 3 úrovně:

• makroekonomická fundamentální analýza
• odvětvová fundamentální analýza
• fundamentální analýza jednotlivých společností

Makroekonomická fundamentální analýza

Při makroekonomické fundamentální analýze sledujeme:

1. HDP jako výstup ekonomiky a akciové kurzy – kurz akcie dlouhodobě kolísá kolem základního trendu. Dow Jonesův index – 3–4% kolísání za rok. Bere v úvahu 200 průměrných akcií (korporací) + 40 obligací (finančních institucí). Akcie se pohybují společně, jen některé jinak. Sledování indexu je jednodušší než sledování jednotlivých akcií. Sledujeme ekonomickou aktivitu ve státě (USA), akciové kurzy kopírují vývoj těchto akcií. Na Slovensku sledujeme SAX-index. Střednědobé hledisko – pod vlivem hospodářského vývoje je menší souvislost mezi hospodářským výstupem a kurzem akcií. Akciový trh je o několik měsíců rychlejší, ze střednědobého hlediska lze podle něj předpovědět ekonomický vývoj. Předbíhá o 9 měsíců vrchol a o 5 měsíců dno.
2. Fiskální politika a akciové kurzy – příjmy, výdaje a dluhy vlády. Na příjmy má pozitivní i negativní vliv daňová politika. Vysoká daň z příjmu právnických osob znamená neschopnost platit dividendy, omezený růst, pokles kurzů akcií. Vysoká daň z příjmu fyzických osob znamená omezené disponibilní příjmy investorů s nízkou mírou časové preference, proto klesá poptávka po akciích a klesá hodnota kurzů akcií. Výdaje mají pozitivní vliv, pokud směřují na nákup produktů akciové společnosti, což způsobuje růst zisků. Výdaje mají negativní vliv při růstu deficitu rozpočtu, protože se emitují vládní cenné papíry, roste nabídka dluhových instrumentů, zvyšuje se úroková míra a klesají kurzy akcií.
3. Penížní nabídka v ekonomice a akciové kurzy – jeden z nejdůležitějších faktorů. Zvýšená nabídka peněz způsobuje více peněžních prostředků pro investory a růst kurzů akcií.
4. Úroková míra a akciové kurzy – růst úrokové míry způsobuje pokles akciových kurzů. Pokles úrokové míry způsobuje růst akciových kurzů.
5. Inflace a kurzy akcií – akcie jsou inflačně neutrální, tj. není zde bezprostřední vztah akcií a inflace. Protinázor však tvrdí, že akcie si během inflace neudrží reálnou hodnotu.
6. Mezinárodní pohyb kapitálu a akciové kurzy – vyhledávání podhodnocených akcií. Pohyb spekulativního kapitálu ovlivňuje změny kurzů akcií na rozvíjejících se trzích (SR, MR, ČR). V Slovenské republice tento efekt již pominul.
7. Ekonomické a politické šoky ovlivňující kurzy akcií – negativní vlivy šoků, například v 70. letech nastaly ropné šoky, které způsobily inflační očekávání, vzrostla úroková míra a tím poklesly kurzy akcií.

Odvětvová fundamentální analýza

Odvětvová fundamentální analýza vychází z předpokladu rozdílné ziskovosti a perspektivnosti různých odvětví. Jejím cílem je:

1. identifikace charakteristických znaků odvětví
2. prognózování vývoje jednotlivých odvětví

Mezi charakteristické znaky odvětvové fundamentální analýzy patří:

1. citlivost odvětví na hospodářský cyklus:
   • některá odvětví jsou citlivá = vysoké zisky v expanzi, velké problémy v recesi, např. stavebnictví, automobilový průmysl
   • neutralita vůči hospodářskému cyklu – potravinářský průmysl, farmacie, odvětví s produkty a službami s nízkou cenovou elasticitou
   • cyklická odvětví – např. kabelová televize
2. citlivost odvětví na způsob vládní regulace – odvětví poměrně bezpečné investice na akciovém trhu, menší kolísání a riziko
3. citlivost odvětví na typ odvětvové struktury:
   • monopol – vysoké zisky i stabilita
   • oligopol – bankovnictví, automobilový průmysl, ocelářské firmy; vysoká stabilita, proto bezpečné investice, vysoké investice, vysoké riziko v odvětví s monopolistickou konkurencí
   • růstová odvětví – inovační procesy, vysoká míra růstu

Fundamentální analýza jednotlivých společností

Fundamentální analýza jednotlivých společností slouží ke stanovení nadhodnocené, podhodnocené nebo správně oceněné akcie a ke zjištění kvality finančního hospodaření firmy. Kurz osciluje kolem vnitřní hodnoty akcie.

Technická analýza

Technická analýza se zabývá odpovědí na otázku, kdy nakupovat a prodávat akcie a jaké. Výchozí předpoklady:

• výsledky předchozích burzovních obchodů
• hypotéza, že ceny akcií ovlivňují všechny faktory, včetně psychologických, proto je při krátkodobém investování technická analýza důležitější než fundamentální

Tato teorie se týká cen akcií a objemů transakcí. Předpovídá budoucí ceny akcií (vývoj) s předstihem. Usiluje o odhad změn v trendech vývoje:

1. Ceny jsou odrazem nabídky a poptávky
2. Ceny se vyvíjejí v trendech – existuje určitá setrvačnost
3. Cykly mají tendenci se opakovat

Trend zachycený v delším časovém období

Základem je bazický trend, který trvá několik let. Stanovení bazického trendu je důležitější pro investory, kteří chtějí dlouhodobě investovat. Existují trendy:

1. Primární trend – 1 rok
2. Sekundární trend – několik měsíců
3. Terciární trend – několik dní až týdnů

Metody a nástroje technické analýzy

Používáme několik metod a nástrojů technické analýzy cenných papírů:

1. Metody a nástroje založené na technických indikátorech:
   • Metoda klouzavého průměru – identifikace směru pohybu akciových kurzů a míry pohybu
   • Anticyklické indikátory
   • Index důvěry
2. Grafické metody

Klouzavý průměr

Metodu klouzavého průměru používáme, chceme-li identifikovat hlavní trend vývoje akcií. Rozlišujeme trendy:

• Dlouhodobý trend – z posledních 200 obchodních dnů
• Střednědobý trend – z posledních 50 obchodních dnů
• Krátkodobý trend – z několika dní (3–5) nebo týdnů. Zakreslení klouzavého průměru do grafů spolu s aktuálním tržním kurzem.

Pravidla:

1. Pokud aktuální tržní kurz prorazí klouzavý průměr shora dolů, je to podnět k prodeji
2. Pokud aktuální tržní kurz prorazí klouzavý průměr zdola nahoru, je to podnět k nákupu
3. Pokud krátkodobý klouzavý průměr prorazí dlouhodobý klouzavý průměr shora dolů, je to podnět k prodeji
4. Pokud krátkodobý klouzavý průměr prorazí dlouhodobý klouzavý průměr zdola nahoru, je to podnět k nákupu

Anticyklické indikátory

Anticyklické indikátory vycházejí z předpokladu, že úspěšný investor by se měl chovat opačně než většina ostatních investorů. Hlavním důvodem je skutečnost, že přibližně 60 % obchodů uskutečňují amatéři, jejichž chování není v dané tržní situaci vhodné, z čehož vyplývá, že opačné chování znamená úspěch.

Známé jsou 4 koncepce:

1. Koncepce neúplných jednotek – jsou stanoveny minimální limity obchodovaných jednotek. S neúplnými obchodními jednotkami obchodují drobní investoři, kteří přijímají nevhodná investiční rozhodnutí. Měření těchto rozhodnutí pomocí indexu obchodování s neúplnými jednotkami umožní anticyklickým investorům chovat se opačně.
2. Koncepce „short sellingu“ (prázdných prodejů) – investor akcie nevlastní, ale půjčí si je. Růst indexu znamená budoucí růst akciových indexů (prodeje na krátko).
3. Koncepce investičních doporučení – pokud 60 % poradců predikuje růst, anticykličtí investoři očekávají opačný vývoj.
4. Koncepce poměru mezi prodejními a nákupními opcemi:
   • je-li poměr mezi prodejními a nákupními opcemi 0,6, pak převládá obchod s nákupními opcemi
   • pokud poměr mezi prodejními a nákupními opcemi vzroste na 0,7, je to signál růstu pesimistických nálad, avšak anticyklický investor se chová opačně a bude investovat
   • pokud poměr mezi prodejními a nákupními opcemi klesne pod 0,4, je to signál růstu optimistických nálad, ale anticyklický investor bude prodávat

Index důvěry

Na tomto trhu jsou investoři vysoce profesionální, technická analýza využívá poznatky z trhů dluhopisů, tj. to, co se děje dnes s dluhopisy, může se zítra dělat s akciemi.

Psychologická analýza a psychologie davu

Psychologická analýza plní roli odkladiště, do kterého se shromažďuje vše nevysvětlitelné:

• Psychologická analýza vychází z investora jako člověka
• Psychologická analýza zkoumá, do jaké míry jeho vlastnosti ovlivňují jeho investiční chování
• Základem je psychologie davu – investoři nerozhodují izolovaně, ale společně s ostatními. Účastníky trhu je dav.

Teoretické přístupy k psychologické analýze

Psychologické teorie investování určují kurzové změny na základě psychologických reakcí obchodníků a investorů. Psychologická analýza má následující představitele:

1. Andre Kostolány – Kostolányho investiční strategie – rozdělil účastníky obchodů na hráče (jejich chování odpovídá teorii davu) a spekulanty (silné investorské osobnosti)
2. Drasnatrova investiční strategie – vysvětluje střídání chamtivosti a strachu. Dává dvě rady – ovládat chamtivost a strach, sledovat chování veřejnosti
3. J. M. Keynes – Keynesova strategie – rozděluje investory na dvě skupiny – většinu (dav) a menšinu. Snaha investorů je dosáhnout co nejvyššího zisku v co nejkratším čase.

Spekulativní bubliny

Teorie spekulativních bublin vysvětluje opodstatnění fungování psychologické analýzy v praxi. Spekulativní bubliny představují jev, při kterém dochází ke zvyšování kurzů bez logického zdůvodnění jejich růstu. Tento jev je dočasný a po prudkém růstu následuje prudký pokles – bublina praskne.