Fyziokratizmus je ekonomická teorie, která převládala v druhé třetině 18. století ve Francii. Hlavními představiteli fyziokratizmu byli François Quesnay, Pierre Samuel du Pont de Nemours, Anne Robert Jacques Turgot a Mercier de la Riviére. Za hlavní zdroj bohatství považovali fyziokrati půdu a zemědělskou výrobu. Fyziokratizmus rozlišoval společnost na produktivní a sterilní třídu a vlastníky.
Učení fyziokratů popularizoval představitel klasické školy Adam Smith, který zdůraznil, že existují dva systémy myšlení:
- obchodní (merkantilismus) a
- zemědělský (fyziokratizmus).
Fyziokratizmus se rozvinul v relativně krátkém období. Fyziokrati odmítali učení merkantilistů kvůli jejich názoru, že bohatství vzniká ve sféře výměny. Zdroj bohatství viděli v zemědělské výrobě. Nejbohatší byla podle nich ta země, která měla nejvíce zemědělské půdy. Národní hospodářství přirovnávali ke koloběhu v přírodě, protože člověk pouze ve spojení s přírodou dokáže vytvořit nové bohatství.
François Quesnay
Jedním z nejvýznamnějších představitelů fyziokratů byl francouzský ekonom, filozof a lékař François Quesnay. Quesnay rozdělil lidi do tří tříd:
- třída vlastníků půdy
- produktivní třída (podnikatelé a pracující v zemědělství)
- sterilní třída (ostatní odvětví)
Třída pozemkových vlastníků vlastní půdu a pobírá z ní pozemkový důchod (rentu). Produktivní třída, tedy nájemci, na ní pracují a vytvářejí čistý produkt. Sterilní třída, za kterou jsou považováni všichni ostatní pracující v jiných odvětvích (řemesla, obchod apod.), nevytváří nové hodnoty, pouze sumarizuje hodnoty vytvořené v zemědělství.
Ekonomická tabulka
Samotný název školy je odvozen od slova fyziokracie, což znamená vládu přírody. Nejznámějším představitelem byl François Quesnay (čti kené), který ve své práci Ekonomická tabulka (1758) zkoumá sociální strukturu společnosti a účast jejích členů na tvorbě a spotřebě čistého důchodu. Jeho Ekonomická tabulka se stala základním dílem pro fyziokratickou ekonomickou teorii. Lékař Quesnay se při její tvorbě inspiroval krevním oběhem.
Anne Robert Jacques Turgot
Ekonomické učení fyziokratizmu vyvrcholilo v díle Anne Roberta Jacquese Turgota, který formuloval zákon klesajících výnosů.
Zdroj bohatství v zemědělství
Fyziokrati hledají zdroj bohatství ve výrobě, a to v zemědělství. Pouze zde převyšují vyrobené statky spotřebu. Rolník podle nich sklidí více, než zasel a spotřeboval.
Fyziokratizmus odmítal přeceňování významu peněz nebo drahých kovů a za hlavní zdroj bohatství země považoval zemědělství.
Fyziokratizmus zdůrazňoval význam zemědělství pro blahobyt země (F. Quesnay, R. Turgot). Centrem analýzy se stala příroda – půda. Poprvé před tržní ekonomikou stojí otázka ocenění půdy jako výrobního faktoru, který přináší každoroční výnos z půdy – rentu.
Čistý produkt
Přirozený řád určuje chod ekonomiky, je nezávislý na vůli lidí a lidé jej mohou zkoumat jako přirozené zákony. Fyziokrati pozorovali ekonomiku jako celek. Hospodářství bylo schopné vyprodukovat více zboží, než byly náklady na jeho výrobu, a vzniklo mnoho přebytečných statků. A tak přišli s myšlenkou čistého produktu.
Fyziokrati a daně
Fyziokratizmus považoval za odůvodněné zdanění příjmů plynoucích pouze z oblasti, kde předpokládal produktivitu – ze zemědělství. Quesnay tvrdil, že pokud se daň uloží jiným subjektům než pozemkovým vlastníkům, bude dříve či později přenesena, čímž jako první formuloval teorii daňového přenosu.
