Globální společnosti

Klastry

Klastry (clusters) jsou lokální koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním odvětví. Klastry zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž. Obsahují například dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součásti, stroje a služby, a poskytovatele specializované infrastruktury. Klastry se často rozšiřují směrem dolů k odbytovým kanálům a zákazníkům a do stran k výrobcům komplementárních produktů a k firmám v průmyslových odvětvích příbuzných z hlediska dovedností, technologií nebo společných vstupů. Mnoho klastrů také zahrnuje vládní či jiné instituce – například univerzity, normotvorné agentury, výzkumné týmy či obchodní asociace, které poskytují specializované školení, vzdělávání, informace, výzkum a technickou podporu.

Klastry jsou sítě vzájemně závislých firem, institucí produkujících znalosti, zprostředkujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncept klastrů jde dále než síťová spolupráce firem (networking), neboť zahrnuje všechny formy předávání a výměny znalostí… a jde také dále než tradiční sektorová analýza.

Globální společnosti

Rozlišujeme tři typy firem soutěžících a působících na celosvětovém trhu – globální organizace:

  1. internacionální firmy
  2. multinacionální firmy
  3. transnacionální firmy

Všechny tyto firmy zaměstnávají pracovníky v různých zemích a mnohé z nich mají administrativní, marketingové či výrobní provozy, které nazýváme divize nebo pobočky, umístěné po celém světě. Obecně platí, že typ firmy a charakter její pozice na globálním trhu určuje její orientace a strategie v rámci působení na tomto trhu.

Internacionální firma je firma, která domácí produkty a služby nabízí na zahraničním trhu stejnou metodou, která se osvědčila a přinesla firmě úspěch na domácím trhu. Například společnost Avon – Anglie – umístila své výrobky přímým prodejem nejen na domácí, ale i na asijský, evropský či jihoamerický trh.

Multinacionální firma vnímá svět jako celek složený z jednotlivých částí a ke každé z těchto částí přistupuje samostatně. Tyto firmy vypracují tolik variant svého produktu, reklamních kampaní a značek, kolik zemí mají ve své strategii zaměřených. Například firma Lever Europe – divize firmy Unilever – umístila svou značku známou v USA pod názvem Snuggle ve 10 evropských zemích pod sedmi odlišnými jmény, zahrnující různá balení a programy podpory prodeje.

Transnacionální firma vnímá svět jako jeden obrovský trh a má tendenci standardizovat své marketingové aktivity. Hledá minimální kulturní rozdíly a snaží se nalézt univerzálního zákazníka. Tato strategie je velmi oblíbená mezi řadou podniků orientovaných na business-to-business, jako jsou například Caterpillar a Komatsu – těžké inženýrství a strojírenství, nebo Intel a Motorola. Tuto strategii již úspěšně využívají například Timex, Seiko, Citizen – hodinky, Coca-Cola a Pepsi-Cola – nealkoholické nápoje, nebo McDonald’s – fast food. Tuto strategii v roce 2000 převzala také společnost Ford, která uvedla na trh tzv. „světové auto“ – v Evropě známé jako Ford Mondeo, v USA jako Ford Contour a Mercury Mystique.