Hedgingové strategie

Hedgingové strategie jsou významnou součástí řízení rizik podniku. Pojmem „hedging“ rozumíme zmírňování, rozkládání a přenášení podnikových finančních rizik na jiné subjekty. Základními nástroji hedgingu jsou finanční deriváty. Likvidaci rizik se zabezpečuje zaujetím takových derivátových pozic, které

• po určitou dobu chrání současnou hodnotu podnikových aktiv (resp. pasiv), nebo
• umožňují podniku profitovat z časově omezené budoucnosti ze současné hodnoty jistých aktiv (resp. pasiv).

Hedging lze přirovnat k pojištění, avšak existuje zásadní rozdíl. Při pojištění dochází k rozložení rizika na velkou skupinu pojištěnců, kdežto hedging riziko nesnižuje, jde pouze o přenesení rizika nepředvídatelných změn z jednoho investora (instituce) na druhého.

Rozlišujeme zabezpečení:
– dlouhodobé
– krátkodobé

Má-li subjekt krátkou pozici v penězích – očekává v budoucnu příjmy, snaží se koupit zmírňovací (zajišťovací) nástroj a vytváří se dlouhá zajišťovací pozice.
Má-li subjekt dlouhou pozici v penězích – disponuje nyní penězi a obává se poklesu cen a růstu úrokových sazeb, prodá futures kontrakt nebo koupí prodejní opci – vytváří krátkou zajišťovací pozici.

Přímé zajištění – pokud je podkladové aktivum zajišťovacího nástroje totožné s cenným papírem, který je zajišťován.
Křížové zajištění – pokud je podkladové aktivum odlišný nástroj.
Dokonalé zajištění – pokud se podaří riziko plně zajistit a zmírnit.

Hedgingový poměr
– kolik futures kontraktů je potřeba prodat, aby se zajistily dluhopisy
– je nutné zvolit takový poměr, aby bylo dosaženo dokonalého zajištění

Důležitými zdroji finančních rizik mohou být změny ceny komodity, kurzu cenných papírů, úrokových sazeb na finančním trhu, měnového kurzu či celkové situace na trhu cenných papírů – podle toho lze rozlišit i jednotlivé typy hedgingových strategií:

• Zajištění proti změně ceny komodity – existují zde dva přístupy:
  • hedging formou prodeje finančního futures kontraktu – běžné, pokud chceme zajistit prodejní cenu produktů, které již máme, nebo jejichž dodávku očekáváme. Tomu říkáme tzv. short hedge – krátké zajištění.
  • hedging formou nákupu finančního futures kontraktu – pokud si chce odběratel zajistit pevnou nákupní cenu. Tzv. long hedge – dlouhé zajištění.
• Zajištění proti změně kurzu cenných papírů – je možné několika způsoby:
  • hodnotu akcie v portfoliu lze zajistit koupí prodejní opce na tuto akcii (tj. put opce),
  • hodnotu akcie v portfoliu lze zajistit prodejem finančního futures kontraktu na tuto akcii. Přepočet není komplikovaný, jako u opce, částka zaplacené prémie nehraje roli. To, co získáte na zhodnocení akcie, ztrácíte na futures kontraktu a naopak. Nevýhodou však je, že není možné od smlouvy odstoupit a prostředky jsou vázány jako depozitum.
• Zajištění proti změně úrokových sazeb – změna úrokových sazeb má v ekonomice různé dopady a může být významným zdrojem finančního rizika. Pro zajištění před pohybem úrokové sazby z úvěru lze použít úrokový swap, jímž si podnik zajistí pevnou úrokovou sazbu.
• Zajištění proti změně měnového kurzu – při mezinárodních dodávkách zboží na úvěr a dalších mezinárodních úvěrových operacích může být pro podniky významné riziko měnových kurzů. Hedgingová politika umožňuje chránit se i proti tomuto riziku například uzavřením futures kontraktu na nákup dané měny za stanovený kurz.
• Zajištění proti změně situace na trhu cenných papírů – zde jde o snížení rizika poklesu hodnoty portfolia cenných papírů, které podnik vlastní. Nesystematické, specifické riziko lze výrazně snížit diverzifikací, tedy zařazením širšího spektra cenných papírů do portfolia. Systematické, tržní riziko však diverzifikací zmírnit nelze, a proto lze využít hedging. Hedging prostřednictvím futures kontraktů nebo opcí na jednotlivé cenné papíry má však dvě omezení:
  • zmírňuje kombinované riziko – tedy systematické i nesystematické zároveň; pojištění jednotlivých CP prostřednictvím termínových kontraktů je však nákladné,
  • na trhu nejsou futures kontrakty nebo opce na všechny druhy cenných papírů, takže některé CP není možné touto formou zajistit.

Řešením je nákup opce nebo futures kontraktu na burzovní index, který vždy zachycuje pohyb cen nejdůležitějších akcií daného trhu, charakterizuje tedy tržní vývoj a v zásadě odráží hodnotu podnikových portfolií. Kontrakty na burzovní index jsou obdobné, jako kdyby se uzavíraly na konkrétní cenný papír. Hodnota indexu se používá stejně jako kurz CP a kontrakt se uzavírá na 100násobek hodnoty indexu. Je zřejmé, že zde nepřichází v úvahu věcné plnění – rozdíly mezi výší indexu podle kontraktu a aktuální hodnotou indexu v okamžiku splatnosti kontraktu se vyrovnávají pouze finančně.