Hlavní trendy ve vývoji finančních trhů

Finanční trhy zemí s vyspělou tržní ekonomikou zaznamenaly v poslední době podstatné proměny, způsobené technickými a technologickými inovacemi, ekonomickými, demografickými, ale i sociálními změnami. Pro nás je sledování vývojových trendů důležité proto, abychom při zdokonalování slovenského finančního trhu mohli zakomponovat takové prvky, které jsou v souladu s vyspělým světem, zvláště s členskými zeměmi EU.

Důvodem nových trendů je obrovský rozvoj moderních informačních technologií, satelitů, počítačů a dalších automatizovaných elektronických systémů, stejně jako řada změn v oblasti ekonomických podmínek, kam lze zahrnout:

• inflaci 70. a počátku 80. let, která způsobila výrazné výkyvy úrokových sazeb, nadměrnou volatilitu akciových kurzů, přechod od pevných devizových kursů k pohyblivým,
• mezinárodní dluhovou krizi, v důsledku níž došlo ke zmrazení mnoha pohledávek bank, zejména v rozvojových zemích,
• snížení platebních přebytků zemí vyvážejících ropu,
• rychlý růst zadlužení podniků, domácností a vlád vzhledem k jejich příjmům a nesplácení půjček,
• postupná renesance volné tržní konkurence a omezování státních zásahů do ekonomiky v hospodářském mechanismu vyspělých i rozvojových států atd.

Výsledkem změněných podmínek je vznik a vývoj nových finančních nástrojů, například ve formě futures, opcí, swapů a dalších, které umožňují omezit rizika změn úrokových sazeb a měnová rizika a zároveň zainteresovat investory na zisku emitentů. Konstrukci složitých finančních nástrojů (které jsou často kombinací charakteristických rysů a předností několika dříve používaných nástrojů) umožňuje existence nových informačních technologií, pomocí nichž lze uskutečňovat velmi komplikované a sofistikované výpočty.

Další podstatnou změnou na současných finančních trzích je tendence označovaná jako sekuritizace. Jedná se o trend, při němž dochází k zvětšování objemu alokovaných prostředků prostřednictvím cenných papírů a k relativnímu snižování významu alokace finančních zdrojů prostřednictvím tradičních úvěrů. Omezení přímého poskytování úvěrů podnikům na investice bankami bylo způsobeno rozvojem neregulovaného eurodluhopisového trhu. Velcí vypůjčovatelé začali obcházet banky a získávali si potřebné zdroje přímo od investorů na mezinárodním trhu. Výsledkem byl odklon od syndikovaných půjček, které ztrácely na ziskovosti a v důsledku krize dlužníků oslabovaly bankovní bilance. Současně došlo k přesunu zisku bank na zprostředkování emisí cenných papírů a využívání nových finančních nástrojů. Část bankovních operací tak byla sekuritizována, tj. převedena do cenných papírů a stala se tak likvidnější. Proces sekuritizace byl v posledních letech podporován komerčními bankami také jako reakce na bankovní regulaci. Přírůstek úvěrů musí být v bankách doprovázen nárůstem vlastního kapitálu, protože na banky se vztahují pravidla kapitálové přiměřenosti. Vlastní kapitál je ve vyspělých tržních ekonomikách dražší než cizí kapitál, a požadavky na minimální výši vlastního kapitálu zvyšují marginální náklady financování.

Na změněné podmínky 70. a 80. let reagují banky a finanční instituce také restrukturalizací, která se projevuje v procesu konsolidace bank, vytváření finančních supermarketů, nové marketingové orientaci a zvýšené pozornosti věnované snižování nákladů.

Konsolidací bank, kterou lze pozorovat v USA, Japonsku i v Evropě, rozumíme snižování počtu bank operujících na finančních trzích a zvyšování jejich průměrné velikosti. Tržní příčiny tohoto procesu, jako jsou např. úspory z rozsahu bankovního podnikání, přežití v velmi silné konkurenční soutěži, zvýšení bezpečnosti prostřednictvím diverzifikace, však nepotvrzují důkazy empirického výzkumu. Výzkum spíše vidí podporu konsolidačního procesu bank v nevhodné státní regulaci – pokud se banka, která je příliš velká na krach, dostane do vážných problémů, vláda zpravidla její věřitele vyplatí a banku sanují ze státních prostředků.

Finanční supermarkety jsou společnosti, které poskytují diverzifikované finanční produkty a služby – například vkladové, úvěrové, zprostředkovatelské, pojišťovací transakce atd. Do finančního průmyslu pronikají dokonce i nefinanční společnosti, například General Motors, General Electric apod. Důvodem vzniku finančních supermarketů je diverzifikace rizika, dosažení úspor z nabídky různých finančních produktů a dosažení synergického efektu při propojení bank, pojišťoven a dalších finančních institucí.

Změny forem marketingu bank vyplývají ze silného konkurenčního prostředí. Banky se snaží vytvářet finanční produkty podle potřeb zákazníků a jejich životního cyklu, hledají nové metody prodeje finančních produktů, opouštějí „papírové“ a „stacionární“ bankovnictví a nahrazují je elektronickým bankovnictvím. Součástí moderního marketingu je také strategické plánování a kontrola.

Další změnou orientace bank, na rozdíl od 80. let, kdy zdrojem prosperity bank byla expanze do rozsáhlé škály finančních produktů a technologií, je kladení důrazu na tlumení prudkého růstu nákladů prostřednictvím zvýšené pružnosti cenové politiky, vyšší operační efektivity, zlepšení alokace zdrojů, vytváření partnerských strategických aliancí, kontrolu absolutní výše nákladů a jejich analýzu.

Rozvoj satelitů, počítačových terminálů a dalších automatizovaných elektronických systémů vede rovněž k internacionalizaci a globalizaci finančních trhů. Obchodování s akciemi, obligacemi a dalšími cennými papíry jednotlivých společností lze realizovat téměř bez přerušení. V USA a Japonsku se neobchoduje přibližně jen 3 hodiny denně. Některé americké burzy dokonce zavedly noční provoz pro vybrané finanční nástroje. Existují i investiční fondy, které vlastní 24hodinové „hot line“, kde investoři mohou zadávat své objednávky, jež jsou vyřízeny okamžitě po otevření burzy.

Souvisí s tím další tendence – postupná deregulace finančních institucí a služeb ze strany předních vyspělých států (USA, Japonsko, Austrálie, Kanada, Velká Británie a další členové EU). Cílem deregulace je přesun dozoru nad finančním trhem z rukou státních úřadů do kompetencí samoregulačních profesních organizací, liberalizace toku kapitálu přes hranice, ponechání stále většího prostoru pro fungování volného trhu v rámci celosvětového finančního trhu tak, aby se lépe alokovaly zdroje a oceňovaly nabízené služby.

Mnohé z těchto zemí zahájily také postupnou harmonizaci regulačních opatření a organizace dozoru nad finančním trhem tak, aby společnosti poskytující finanční služby mohly působit za podobných podmínek. Výsledkem je růst konkurence, rozvoj služeb, snižování nákladů na jedné straně, ale také nárůst rizik na straně finančních institucí (zvýšená možnost fúzí, zániku apod.) a rovněž rizik na straně investorů.

Dalším trendem na světových finančních trzích, označovaným jako institucionalizace, je získávání dominantního postavení institucionálními investory (investičními společnostmi a investičními fondy, penzijními fondy, pojišťovnami a velkými společnostmi), které spravují rozhodující část finančního majetku a realizují většinu obchodů. Investiční fondy začínají nabízet také různé kombinované účty, které umožňují investorům provádět i běžné platební operace. Penzijní fondy se ve vyspělých tržních ekonomikách stávají největšími vlastníky akcií. Současná demografická struktura vyspělých zemí a očekávaný vývoj v této oblasti vedou k závěru, že význam penzijních fondů v budoucnu poroste.

Změny ve vývoji současných trhů kladou vysoké nároky na kvalitu práce – vědomosti, znalosti a informace. Finanční trhy se tedy intelektualizují. Dominantní postavení mají vysoce kvalifikovaní, tvořiví pracovníci, kteří jsou schopni vytvářet nové finanční nástroje, provádět finanční analýzy a na jejich základě tvořit investiční strategie a strategické plány apod. Technickou realizací finančních a investičních fondů se zabývá obslužný personál.

Další změny v oblasti finančních trhů se očekávají od nových technických a technologických inovací v oblasti faxových přístrojů, optických vláken, laserových technologií, umělých inteligentních systémů, simultánního zpracování počítačových instrukcí (počítače páté generace) a kapesních telefonů.

Nemalý vliv na budoucnost finančních trhů, jejich institucí, nástrojů a regionální orientace budou mít také sociální a demografické faktory, jako například stárnutí světové populace, zejména v průmyslově rozvinutých zemích, dřívější odchod do důchodu, zpomalování spotřebitelských výdajů, zvyšování počtu pracujících žen, snižování příležitostí k pracovnímu postupu a růst mezd, rozvoj v oblasti služeb apod.

Od těchto vlivů se očekává růst zájmu o nové finanční služby a nástroje, například nové formy spoření, úvěrů, ochrany proti riziku, ale také zvýšený zájem o nově vznikající trhy (emerging markets), které umožní vyšší míru zhodnocení investovaného kapitálu než vyspělé trhy. Od finančních institucí a managementů se bude vyžadovat výrazně vyšší finanční flexibilita, aby byly schopny reagovat na velmi rychle se měnící požadavky klientů, měnit svá portfolia a provozní strategie tak, aby držely krok s požadavky doby.

Výrazná liberalizace na současných finančních trzích má však i svá úskalí. V důsledku růstu počtu konkurenčních subjektů na trhu a přestavby celých systémů dochází často ke konfliktům zájmů, které je třeba legislativně upravit a stanovit četné kontrolní orgány s různými pravomocemi. Ukazuje se, že při nedostatečné ochraně investorů se na trhu začínají objevovat různé podvody, které odradí nejen velké potenciální investory, ale i drobné investory, kteří vyžadují větší ochranu. Problémem je i samotná výpočetní technika, na níž jsou založeny různé obchodní systémy. Jakýkoli výpadek, byť jen na několik minut, způsobuje vážné problémy celému finančnímu trhu a vede k vysokým ztrátám, což znamená, že obchodní systémy založené na nejvyspělejší výpočetní technice v případě jejího výpadku přinášejí do obchodování značné riziko.

Vývojové trendy na světových finančních trzích – například nové technologie, globalizace, internacionalizace apod. – na jedné straně podporují finanční nezávislost, výkonnost finančního systému a rozvoj ekonomik díky efektivní alokaci volného kapitálu. Na druhé straně však zvyšují riziko burzovních krachů, které se pravděpodobně budou vyskytovat častěji, než tomu bylo v minulosti, ale díky snahám o harmonizaci regulace finančních trhů vyspělých zemí budou méně intenzivní.

Trendy na světových finančních trzích

• sekuritizace
• restrukturalizace bank a finančních instrumentů
• konsolidace bank postihuje především Evropu a Japonsko, méně USA
• snižování počtu bank operujících na finančních trzích a zvyšování jejich průměrné velikosti
• vyvolává ji buď trh pod vlivem globalizace, nebo státní regulace