Hodnocení efektivnosti investičních projektů

Hodnocení efektivnosti investičních projektů je závěrečnou etapou předinvestiční přípravy. Hodnocení efektivnosti investičních projektů využívá velký počet analytických metod a nástrojů.

Ve spojitosti s rozhodováním o investičních projektech je nezbytné zabývat se jak interními faktory v rámci plnění vnitrofiremní strategie a cílů, tak i externími faktory. Právě tyto faktory bývají obtížněji říditelné, neboť management společnosti je nemá pod kontrolou, a tomuto jevu říkáme faktory rizika a nejistoty (Kubeš a kol., 2004, s. 98).

Je třeba si uvědomit, že tato rizika a nejistoty nevystupují pouze negativně, ale rovněž mohou poskytnout managementu obchodní společnosti příležitosti, které firmě pomáhají rozvíjet se. Při analytickém přehodnocování těchto příležitostí je velmi důležité být obezřetný a nezapomínat na racionální přístup podporovaný vědeckými metodami řízení rizika.

Struktura investic

Investice lze členit následovně (Drábek, 2008, s. 18–19):

Investice podle směru investování

výrobní, pokud směřují do odvětví produkujících výrobky a služby určené k prodeji (průmysl, stavebnictví, zemědělství, lesnictví, doprava atd.),
nevýrobní, pokud směřují do odvětví nevýrobní sféry: slouží přímo individuální a společenské spotřebě; většina služeb se neprodává a jsou financovány převážně ze státního rozpočtu (školství, zdravotnictví, státní správa atd.).

Investice podle charakteru reprodukce konstantního kapitálu

obnovovací, které nahrazují opotřebení konstantního kapitálu, tzn. objem kapitálu v provozu se nemění, mění se pouze jeho věcná forma. Realizace obnovovacích investic předpokládá úbytek příslušné produkce a vyřazení určitého počtu pracovních sil. Na druhé straně to znamená přírůstek stejného fyzického objemu fixního kapitálu v důsledku technického pokroku, avšak v jiné naturální podobě, který váže jiný počet pracovních sil, produkuje jiný objem výroby při změněných výrobních nákladech,
rozvojové, které zvětšují objem kapitálu v podnicích i v celé ekonomice, a jejichž zdrojem je akumulace. Je známo, že nejvyšší přírůstek produkce, a tedy i nejvyšší ekonomický růst by se dosáhl, kdyby byl celý disponibilní objem investic použit na rozvojové investice. Takové využití je však omezeno minimálně fyzickým opotřebením kapitálu a také zdroji kvalifikovaných pracovníků.

Investice podle jejich vnitřního složení

stavební (pasivní), které vytvářejí podmínky pro vlastní výrobní proces či proces poskytovaných služeb,
strojně-technologické (aktivní), které umožňují zvyšovat efektivitu výrobního procesu.

Investice podle vlastnictví investorů

investice do soukromého sektoru
investice do státního sektoru
investice do družstevního sektoru
investice obyvatelstva

Investice z pohledu účetnictví

Z hlediska účetnictví rozlišujeme tři základní skupiny investic (Kislingerová, 2007, s. 264):

finanční – nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních společností, dlouhodobé půjčky apod.,
hmotné – výstavba nových výrobních kapacit podniku, pořízení pozemků a budov, nákup výrobních zařízení, strojů, dopravních prostředků apod.,
nehmotné – nákup know-how, licencí, softwaru, výdaje na výzkum, vzdělání apod.

Investice z makroekonomického hlediska

Z makroekonomického pohledu rozlišujeme (Polách, 2012, s. 1):

Hrubé investice – definují se jako přírůstek investičních statků, tzn. budov, hal, strojů a zařízení, dopravních prostředků, zásob apod. za dané období. Jsou výsledkem volby mezi výrobou spotřebních statků a výrobou investičních statků. Pokud obětujeme část spotřeby, tj. preferujeme výrobu investičních statků, můžeme očekávat rychlejší rozvoj ekonomiky – v budoucnu nám roste hrubý národní produkt.
Čisté investice definujeme jako rozdíl mezi hrubými investicemi a opotřebením kapitálu (především odpisy).

Platí tyto vzájemné vztahy: hrubé investice > opotřebení kapitálu a opotřebení kapitálu > čisté investice.

Metody používané pro hodnocení efektivnosti investic

Volba metody hodnocení efektivnosti projektů je přímo závislá na konkrétním vedení podniku a jeho manažerském týmu podle úrovně jejich profesionality, vzdělání, dovedností a zkušeností. Metody hodnocení nejsou hierarchicky absolutně nad ostatními metodami. Každá má své limity, klady i zápory a podmínky, za kterých funguje lépe než ostatní. Z tohoto důvodu se metody kombinují s ohledem na sledovaný podnikový cíl a specifika a potřeby investičního projektu.

Metody používané k hodnocení efektivnosti investičních projektů dělíme:

Podle toho, zda zohledňují, nebo nezohledňují časový faktor,
Podle toho, co se považuje za efekt investice.

Metody zohledňující nebo nezohledňující časový faktor

Mezi hlavní metody, které při hodnocení efektivnosti investičních projektů zohledňují nebo nezohledňují faktor času, patří:

statické metody – nezohledňují faktor času, např. jednoduchá doba návratnosti, metoda průměrných ročních nákladů; mají poměrně nízkou použitelnost. Používají se:

tehdy, pokud časový faktor nemá rozhodující význam,
když jsou kapitálové výdaje vynaloženy jednorázově,
když je doba životnosti projektu krátká,

dynamické metody – zohledňují faktor času, např. metoda vnitřního výnosového procenta, čistá současná hodnota. Používají se pro výpočet efektivnosti investičních projektů s delší životností.

Metody zaměřené na efekt investice

Podle toho, co se považuje za efekt investice při hodnocení efektivnosti investičních projektů, rozdělujeme metody na:

metody, které za efekt investice považují úsporu nákladů,
metody, které za efekt investice považují zisk,
metody, které za efekt investice považují peněžní příjmy (peněžní tok z investice).

Postup hodnocení investic

Mezi hlavní kroky postupu hodnocení investic patří:

určení jednotlivých nákladů na investici,
odhady budoucích výnosů, které investice přinese,
určení „nákladů kapitálu“ vlastního podniku,
výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flow).

Metody hodnocení investic

Známé metody hodnocení investic jsou:

metoda výnosnosti investic (ROI),
metoda doby splatnosti neboli návratnosti (Payback method),
metoda čisté současné hodnoty (NPV),
metoda vnitřního výnosového procenta (IRR).

Co je podstatou metody výnosnosti investic?

Podstatou této metody je procentuální zjištění rentability investic. Tato metoda však nezohledňuje časové rozložení zisku, jedná se tedy o statickou metodu.

Co je podstatou metody čisté současné hodnoty investic?

Podstata byla vysvětlena při výpočtu současné hodnoty očekávaných výnosů. Čistá současná hodnota představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů a náklady na investici.