Fúze – horizontální integrace
Fúze je spojení dvou rovnocenných společností, přičemž jedna z nich si ponechává své jméno a identitu, zatímco druhá ji ztrácí a přejímá identitu té první. Sloučení probíhá většinou v akciových společnostech.
Fúze mohou být jednou z metod růstu podniků. Na rozdíl od organického růstu umožňují mnohem rychlejší expanzi a rozšiřování podniku. Z podstaty však fúze společností skrývají řadu rizik, především jde o riziko kulturně-organizačního aspektu, který může být příčinou neúspěšné fúze – spojení dvou firem s rozdílnou kulturou a organizačními zvyklostmi. Dalšími důvody neúspěchu jsou nereálné odhady budoucího potenciálu účastníků fúze, rozdílné či chybějící strategie a nezkušenost managementu s akvizičními procesy. Fúzemi především rostou velké nadnárodní koncerny, které tímto způsobem rychle získávají nové trhy, získávají nové technologie, patenty, optimalizují daňové zatížení nebo alokují volný kapitál.
Příklad fúze
V článku „Sloučení Slovanetu a ViaPVT bylo zapsáno do obchodního rejstříku“ je uveden příklad fúze:
Dne 30. dubna zápisem do obchodního rejstříku nabylo účinnosti sloučení společností Slovanet, a.s., Trenčín a ViaPVT, a.s., Bratislava do nástupnické společnosti ViaPVT, a.s., která zároveň změnila své obchodní jméno na Slovanet, a.s. Fúzí vznikl největší nezávislý poskytovatel internetových a komunikačních služeb na Slovensku.
Sloučení společností Slovanet a ViaPVT, tvořících slovenskou část nizozemského SlovaNet Holding, B.V., proběhlo na základě rozhodnutí jejich společného akcionáře ze dne 18. 12. 2002 a Smlouvy o sloučení obou společností schválené téhož dne. Původní společnost Slovanet, a.s., Trenčín byla rozhodnutím akcionáře ke dni 31. 12. 2002 zrušena bez likvidace a sloučena se společností ViaPVT, a.s. Současně se sloučením byla ViaPVT, a.s. přejmenována na Slovanet, a.s. Výsledná společnost má tedy znaky obou původních – jméno „původního“ Slovanetu a všechny ostatní údaje společnosti ViaPVT.
Akvizice – horizontální integrace
Akvizice je ve své podstatě pohlcení menší nebo ekonomicky slabší společnosti větší. Případně, pokud menší firmu absorbuje silnější společnost s větším kapitálem. Firma nakoupí majoritní podíl ve firmě, a tím i většinu hlasovacích akcií.
Akvizice znamenají principielně tvorbu nové hodnoty podniku. Nelze však s úplnou jistotou říci, že akvizice vždy zvýší hodnotu podniku; jsou známy i případy, kdy bezprostředně po akvizici cena akcií mateřské společnosti na trhu klesla. Dokonce známé jsou případy, kdy podnik po čase musel přikoupenou firmu prodat, protože ji nedokázal začlenit do své podnikové kultury. (Jako příklad může sloužit neúspěšný „sňatek“ Grundigu s Philiipsem.)
Příklad akvizice
Největšího výrobce papírových hygienických výrobků na Slovensku, společnost Tento Žilina, ovládl finský investor. Společnost Metsä Tissue uzavřela dohodu o úplném převzetí žilinského podniku. Ohlášenou akvizici musel ještě povolit Protimonopolní úřad.
Finský investor získal 100 procent akcií společnosti Tento výměnou za 15 procent vlastních akcií, díky čemuž se majitel žilinských papíren Jozef Antošík stal druhým největším akcionářem Metsä Tissue. Největším akcionářem finského holdingu zůstala skupina Metsäliitto Group.
