Inflace

Inflace – je charakterizována jako znehodnocení peněžní jednotky, které se projevuje růstem cenové hladiny (trvalým snížením kupní síly peněz). Inflace představuje formu makroekonomické i mikroekonomické nerovnováhy, jež se odráží v růstu cenové hladiny.
Deflace – je opakem inflace, projevuje se tehdy, když cenová hladina klesá.
Dezinflace – představuje snižování míry inflace. To znamená, že růst cenové hladiny se zpomaluje.
Reinflace – označuje úroveň cenové hladiny, která nastane po deflaci, tedy ceny se vrátí na původní úroveň.
Stagflace – jedná se o růst cen v období stagnace národního hospodářství dané ekonomiky.
Vývoj inflace v minulosti lze rozdělit do 3 období:

1. Před 2. světovou válkou – inflace se vyskytovala pouze v některých zemích, měla sporadický a krátkodobý charakter, byla typem hyperinflace. Východiskem z ní byla nulifikace – úplné znehodnocení původní měny a zavedení nové měny.
2. Po 2. světové válce – inflace má chronický charakter, světový rozměr, byla součástí ekonomického dění téměř každé země.
3. Současnost – inflace se vyskytuje ve všech vyspělých zemích, avšak v různé míře, a ovlivňují ji různé faktory. Jedná se o závažný negativní ekonomický jev. Dnes má inflace redistributivní efekty, mezi které patří:

• Cenové efekty
• Důchodové efekty
• Cenové efekty představují nejviditelnější důsledky inflace, kdy v důsledku inflace musíme vzdát se většího množství zboží, které jsme v minulosti koupili.

Při cenových efektech se projevuje nominální a reálný důchod.
Nominální důchod – je množství peněz za určité časové období vyjádřené v peněžních jednotkách.
Reálný důchod – je množství zboží, které si mohu koupit za nominální příjem.
V důsledku inflace nerostou ceny zboží stejnoměrně.
Osobní inflace – neovlivňuje každého stejně (v závislosti na preferencích, zálibách).

• Důchodové efekty – projevuje se zde fixní důchod, kterému inflace ubližuje. Inflace funguje jako daň, jedné skupině lidí důchod ubírá a jiné skupině ho přidává.

Vztah spoření a inflace
Inflace má významný vliv na změnu bohatství země i jednotlivce. Čím likvidnější majetek domácnost vlastní, tím vyšší má výdaje na spotřebu a nižší na úspory, protože pokles hodnoty majetku je důsledkem negativního působení inflace.
Ekonomické teorie inflace
Keynesiánský výklad inflace – dospěl k závěru, že vzniku inflace v ekonomice způsobuje porucha tržního mechanismu, tedy nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou zboží. Předpokládal, že růst cen ovlivňují výrobní zdroje, kapacity, omezené státní výdaje a neuskutečněná kupní schopná poptávka.
Monetaristický výklad – vychází z nerovnováhy tržního mechanismu, kdy nabídka převyšuje poptávku. Podle monetaristů je impulzem vzniku inflace zvýšené množství peněz v oběhu, které převyšuje poptávku po penězích. Klesají úspory a tím i životní úroveň. Zahrnuje také chybnou politiku finančních institucí.
Cenová stabilita – umožňuje v ekonomice jednodušší rozhodování při nákupu zboží vlivem vyšší zaměstnanosti. Ovlivňuje naši životní úroveň a je základní podmínkou sociální stability obyvatelstva.
Eurosystém – tvoří centrální národní banky evropských zemí, které zavedly euro jako měnu.
Eurozóna – zahrnuje všechny státy Evropské unie, které přijaly euro jako jednotnou měnu.
Hlavním cílem eurosystému je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně a chránit tak kupní sílu eura.
Výhody cenové stability:

• Podporuje životní úroveň
• Zvyšuje transparentnost relativních cen
• Přispívá ke snižování rizikových prémií v úrokové míře
• Pomáhá odstraňovat potřebu zbytečného zajišťování (hedging – firmy se pojistí proti rizikům inflace)
• Omezuje rušivé dopady daňových reforem
• Přispívá k finanční stabilitě

Měsíční a meziroční inflace – informuje nás o tom, o kolik se změnila celková cenová hladina ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Způsoby měření inflace jsou různé a výsledkem může být meziroční a měsíční inflace.
Metodika měření inflace
Cenová hladina – úroveň cen všech výrobků a služeb, které se v daném časovém období nakupují nebo prodávají.
Cenový index – průměr individuálních cen vybraných výrobků a služeb ve dvou porovnávaných obdobích.
Měří se několika indexy:

• Index spotřebitelských cen – CPI – ukazuje, o kolik procent se průměrně zvýšily ceny spotřebních statků (spotřebního koše výrobků a služeb) ve sledovaném období oproti předchozímu.
• Index cen výrobců – PPI – je nejstarší statistickou metodou a měří cenovou hladinu na úrovni velkoobchodu.
• Deflátor HDP – DEF – odráží vývoj cenové hladiny komplexněji než CPI, avšak je statisticky náročnější.

CPI = (ΣQ1*P2 / ΣQ1*P1) * 100
Q – množství zboží a služeb
P1 – ceny zboží a služeb ve sledovaném období
P2 – ceny zboží a služeb v předchozím období
Na základě zjištěných indexů vypočítáme míru inflace:
MI = ( Indexové hodnoty / Indexové hodnoty ) * 100
1/ pokud je MI větší než 0 – akcelerace inflace
2/ pokud je MI = 0 – rovnoměrná inflace
3/ pokud je MI menší než 0 – zpomalení růstu cenové hladiny
Harmonizovaný index – pomocí něj se měří inflace v eurozóně, označuje se HICP, což znamená, že všechny země EU používají stejnou metodiku měření cenové hladiny. Váha produktu v tomto indexu závisí na výdajích domácností na daný produkt.
HI = se počítá na základě přidělených vah jednotlivých výrobků.
Váha produktu – představuje národní průměr výdajů obyvatelstva.

MUICP = index spotřebitelských cen měnové unie
MUICP – počítá se jako vážený průměr HICP ze států eurozóny
EICP = evropský index spotřebitelských cen
EICP – je základem pro výpočet HICP
Typologie inflace

• Hledisko kvantity:
  • mírná inflace – jednociferné číslo, není výrazně viditelná na trhu, obyvatelstvo ani podniky ji příliš neřeší, ceny rostou pomalu, …
  • cválající inflace – dvouciferné až tříciferné číslo, způsobuje výrazné ekonomické problémy, peníze rychle ztrácejí hodnotu a lidé hromadí majetek, …
  • hyperinflace – tří a více ciferné číslo, znamená kolaps ekonomiky, peníze ztrácejí základní funkce, …
• Hledisko viditelnosti:
  • Otevřená – měřitelná, vzniká v důsledku růstu výrobních nákladů, je považována za snesitelnější
  • Skrytá – vyskytovala se v centrálně řízené ekonomice, kde byl nedostatek zboží
  • Potlačená – vzniká, když je nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou, dochází k hromadění nedostatkového zboží
• Hledisko bilance:
  • proporcionální – existuje pouze teoreticky, to znamená, že ceny všech výrobků by měly růst stejným tempem
  • neproporcionální – ceny rostou rozdílně
• Hledisko očekávání:
  • anticipovaná – subjekty ji předvídají
  • neanticipovaná – působí vnější faktory mimo kontrolu subjektů, překvapí subjekty, inflace se vyvíjí nerovnoměrně
• Hledisko příčin inflačních procesů:
  • Poptávková – inflace tažená poptávkou, vzniká tehdy, když je poptávka na trhu větší než nabídka.
    • Způsobuje ji: nepřiměřený růst příjmů, nadměrný růst investic, snížení daní, zvýšení státních sociálních výdajů a transferů.
  • Nákladová – inflace tlačená náklady, vyskytuje se při vysoké nezaměstnanosti, vzniká v důsledku růstu výrobních faktorů, růstu nedokonalé konkurence, neočekávaných politických událostí. Vzniká, kdy reálný produkt nedosáhne úrovně potenciálního produktu, což vede ke zvýšení nákladů.

Na Slovensku se statisticky zjišťuje

• Celková inflace – vyjádřená CPI
• Jádrová inflace – CPI očištěná o daně a dotace
• Čistá inflace – jádrová minus ceny potravin

Důsledky inflace:

• Ekonomická nerovnováha země
• Vyvolává spekulativní investice
• Vyvolává výkyvy v měnových kurzech
• Snižuje životní úroveň