Infrastruktura
Pod pojmem infrastruktura obvykle rozumíme odvětví, instituce, které jsou nezbytným základem pro zajištění plynulého chodu vlastní výroby v zemi (např. doprava, spoje, energetika, vodní hospodářství, školství, zdravotnictví). Z metodického hlediska se infrastruktura dále dělí na výrobní (např. doprava, spoje) a sociální (např. školství, zdravotnictví). Existuje však více definic pojmu infrastruktura, například:
Nurske (1952) definuje infrastrukturu takto: „… poskytuje služby jako základ pro jakoukoliv výrobu… a jedná se o rozsáhlé a nákladné instalace…“
Hirschman (1958) a Biehl (1993) uvádějí, že „… infrastruktura je kapitál, který poskytuje veřejné služby…“
Diamond a Spence (1989) říkají, že „…infrastruktura je společný a integrující základ pro ekonomickou činnost…“
Velká ekonomická encyklopedie (1997) uvádí definici pojmu „… zařízení a instituce, které vytvářejí nezbytné předpoklady pro celkové působení a rozvoj ekonomiky, především její výrobní sféry…“
Všechny uvedené definice však obsahují čtyři charakteristiky, a to:
- kapitál
- společnou podstatu
- integrující funkci
- podporu ekonomických činností (přímou nebo nepřímou)
Společenský režijní kapitál
Kromě pojmu infrastruktura se používá také pojem společenský režijní kapitál. Představuje nezbytné investice, na kterých závisí ekonomický rozvoj, tj. především v oblasti dopravy, spojů a energetiky. Vybudování společenského režijního kapitálu vyžaduje vysoké kapitálové vklady, které jsou nedělitelné. Obecně závisí na vládní politice a ekonomické podpoře, zejména v méně rozvinutých zemích.
V případě infrastruktury i společenského režijního kapitálu jsou významné vymezení:
- vztahu k veřejným statkům
- měření
- trendů v investování
- dostupnosti
- vztahu k regionální ekonomice
Role veřejných a soukromých zdrojů a organizací v infrastruktuře je determinována především typem poskytovaných služeb či typem produktu resp. statku.
Statky
Potřeba je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit. Statky představují prostředky k odstranění potřeb. Statky lze rozdělit také na rivalitní a nerivalitní, podle toho, zda jejich spotřeba omezuje či neomezuje ostatní statky.
Poskytované služby, typy produktů, statky v infrastruktuře
Kombinace dělitelného (rivalitního) a vylučitelného statku
| Typ produktu – statku | Vylučitelné (soukromé zdroje) | Nevylučitelné (veřejné zdroje) |
| Dělitelné (rivalitní) | Potraviny, auto, oblečení | Ryby ve vodě, uhlí, plná silnice |
| Nedělitelné (nerivalitní) | Golfové hřiště | Vzduch, rozhlas |
Nedělitelné (nerivalitní) statky – pokud jedna osoba využívá služby poskytované veřejnými statky, neodebírá tak ostatním možnost jejich využívání. Nedělitelnost je dána tím, že bez ohledu na to, kdo statky spotřebovává, nemá jeho spotřeba žádný vliv na množství statků, které mohou využít ostatní.
Nevylučitelné (neexkluzivní) statky – kdykoli subjekt spotřebovává služby poskytované veřejnými statky, nelze tyto subjekty v jejich spotřebě omezovat nebo je to zvlášť nákladné.
Počet organizací působících v odvětvích infrastruktury či na jednotlivých trzích klesá se zvyšující se pravděpodobností výskytu neplatičů, tj. nemožností vyloučení subjektů ze spotřeby.
