Infrastruktura a klasifikace statků

Infrastruktura

Pod pojmem infrastruktura obvykle rozumíme odvětví a instituce, které jsou nezbytným základem pro zajištění plynulého chodu samotné výroby v zemi (např. doprava, spoje, energetika, vodní hospodářství, školství, zdravotnictví). Z metodologického hlediska se infrastruktura dále člení na výrobní (např. doprava, spoje) a sociální (např. školství, zdravotnictví). Existuje však více definic pojmu infrastruktura, například:

Nurske (1952) definuje infrastrukturu následovně: „… poskytuje služby jako základ pro jakoukoli výrobu… a jsou to rozsáhlé a nákladné instalace…“

Hirschmann (1958) a Biehl (1993) uvádějí, že „… infrastruktura je kapitál, který poskytuje veřejné služby…“

Diamond a Spence (1989) definují: „…infrastruktura je společný a integrující základ pro ekonomickou činnost…“

Velká ekonomická encyklopedie (1997) uvádí tuto definici pojmu: „… zařízení a instituce, které vytvářejí potřebné předpoklady pro celkové působení a rozvoj ekonomiky, zejména její výrobní sféry…“

Všechny uvedené definice však obsahují čtyři klíčové charakteristiky, a to:

  • kapitál
  • sdílenou podstatu
  • integrující funkci
  • podporu ekonomických činností (přímou nebo nepřímou)

Společenský režijní kapitál

Kromě pojmu infrastruktura se užívá také pojem společenský režijní kapitál. Reprezentuje nezbytné investice, od kterých závisí ekonomický rozvoj, tj. především ve sféře dopravy, spojů a energetiky. Vybudování společenského režijního kapitálu vyžaduje vysoké kapitálové vklady, které jsou nedělitelné. Obecně závisí na vládní politice a ekonomické podpoře, zejména v méně rozvinutých zemích.

V případě infrastruktury i společenského režijního kapitálu jsou klíčová vymezení týkající se:

  • vztahu k veřejným statkům
  • měření
  • trendů v investování
  • dostupnosti
  • vztahu k regionální ekonomice

Role veřejných a soukromých zdrojů a organizací v infrastruktuře je determinována především typem poskytovaných služeb, případně typem produktu či statku.

Statky

Potřeba je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit. Statky představují prostředky k odstranění potřeb. Statky můžeme dělit také na rivalitní a nerivalitní, podle toho, zda při jejich spotřebě dochází či nedochází k omezení množství dostupného pro ostatní.

Poskytované služby, typy produktů, statky v infrastruktuře

Kombinace dělitených (rivalitních) a vyloučitelných statků

Typ produktu – statku Vyloučitelné (soukromé zdroje) Nevyloučitelné (veřejné zdroje)
Dělitelné (rivalitní) Potraviny, auto, oděv Ryby ve vodě, uhlí, plná silnice
Nedělitelné (nerivalitní) Golfové hřiště Vzduch, rozhlas

Nedělitelné (nerivalitní) statky – jsou takové, kdy využívání služeb poskytovaných veřejnými statky jednou osobou neomezuje možnost jejich využití ostatními. Nedělitelnost je charakterizována tím, že bez ohledu na to, kdo statky spotřebovává, nemá jejich spotřeba žádný vliv na množství dostupné ostatním.

Nevyloučitelné (neexkluzivní) statky – jsou takové, kdy není možné, nebo je velmi nákladné, omezit subjekty ve spotřebě těchto statků poskytovaných veřejnými službami.

Počet organizací působících v odvětvích infrastruktury či na jednotlivých trzích klesá s rostoucí pravděpodobností výskytu neplatičů, tj. nemožností vyloučit subjekty ze spotřeby.