Integrace a Evropská unie

Cíle a výsledky západoevropské integrace

Zásadní společenské změny, ke kterým došlo v Evropě po druhé světové válce, podnítily rozšiřování a prohlubování ekonomické integrace mezi vyspělými státy, a to navzdory tomu, že evropské státy po druhé světové válce kráčely dvojím směrem – cestou tržního liberalismu a cestou plánovaného řízení hospodářství. Podobně studená válka tuto ekonomickou orientaci nejen rozdělila, ale i prohloubila. Země západní Evropy s tržním hospodářstvím začaly již na počátku 50. let formovat institucionální formy integračních procesů, jejichž výsledkem bylo Evropské společenství pro uhlí a ocel, Evropské společenství pro jadernou energii a Evropské hospodářské společenství.

Přínos vstupu SR do EU pro nás

Tím, že Slovenská republika uzavřela všech 31 kapitol, které byly podmínkou přijetí do EU, a stane se jejím členem, získává v blízké budoucnosti konkrétní finanční prostředky.

Co bylo dohodnuto?

• A. Během prvních tří let členství v EU obdržíme z jejího rozpočtu 1,74 mld. eur na podporu regionů, agrárního sektoru a venkovského rozvoje. Do rozpočtu EU odvedeme 929 mil. eur, takže čistá bilance bude ve náš prospěch 815 mil. eur.
• B. V uvedené částce je zahrnuto i 47,8 mil. eur na posílení schengenské hranice, 63 mil. eur z rozpočtu na kompenzaci, 90 mil. eur jako dodatečná podpora rozvoje venkova a 90 mil. eur na roky 2004–2006 na odstavení bloků V1 Jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
• C. Přímé platby zemědělcům zůstávají na počáteční úrovni 25 %, stejně jako desetileté přechodné období.
• D. Slovensko může doplnit z vlastních zdrojů a z fondu na rozvoj venkova maximálně 20 % z roční částky.
• E. Dodatečně získalo Slovensko i šestiprocentní podíl na 400 milionech eur, o který EU 13. 12. 2002 zvýšila svou nabídku kandidátům.
• F. Zvýšily se výrobní kvóty na izoglukózu, mléko, jatečné krávy, ovce a kozy.
• G. Při nákupu půdy cizinci bylo dohodnuto jednoleté přechodné období doplněné o klauzuli, umožňující v případě vážného narušení trhu prodloužit ochranu o tři roky.

Od Maastrichtu po Athény

Dalším významným milníkem západoevropské integrace je přijetí „Smlouvy o Evropské unii“ v roce 1991, známé jako Maastrichtská smlouva. Obsahuje dvě smlouvy – Smlouvu o hospodářské a měnové unii a Smlouvu o politické unii. Od 1. 11. 1993 se používá název Evropská unie, která zahrnuje tři složky: Evropské společenství (dříve EHS), Evropské společenství pro uhlí a ocel a Evropské společenství pro jadernou energii.

Maastrichtská smlouva vytvořila tři hlavní pilíře EU, a to:

• a) hospodářskou a měnovou unii
• b) společnou zahraniční a bezpečnostní politiku
• c) justici a vnitřní záležitosti

Maastrichtská smlouva také stanovuje cíle EU:

• a) podporovat vyvážený a trvalý ekonomický a sociální pokrok
• b) na mezinárodní scéně prosazovat evropskou identitu
• c) posílit ochranu práv a zájmů občanů členských států zavedením občanství EU
• d) rozvíjet úzkou spolupráci v právních a vnitřních záležitostech
• e) udržet společné výdobytky

Touto smlouvou je rovněž konkretizována otázka Evropské centrální banky a společné měny euro. Stanovila se také konvergenční kritéria pro vstup do Evropské měnové unie: cenová stabilita (inflace nepřesáhne průměrnou inflaci v 3 zemích s nejnižší inflací o více než 1,5 %), úroková míra (dlouhodobá úroková míra nepřesáhne průměrnou inflaci v 3 zemích s nejnižší inflací o více než 2 %), deficit (národní rozpočtové deficity nesmí překročit 3 % HDP), dluh (zahraniční zadluženost nesmí překročit 60 % HDP), stabilita kursu (národní měna nesmí v minulých letech devalvovat a musí se pohybovat v rámci fluktuačního rozpětí 2,25 %).

V červnu 1993 byl na Kodanském summitu přijat dokument „K užšímu přidružení zemí střední a východní Evropy“. Byla přijata konvergenční kritéria známá jako „kodanská kritéria“, která jsou závazná pro přidružené země:

• a) stabilní instituce zajišťující dodržování principů demokracie, lidských práv, svobody tisku, práv menšin, právního státu
• b) splnění požadavků acquis communautaire (legislativa EU)
• c) fungující tržní hospodářství
• d) akceptování cílů hospodářské, měnové a politické unie EU
• e) být konkurenceschopný

Na Essenském summitu přijala Evropská rada strategii přípravy přidružených zemí a přechod k řádnému členství – předvstupní strategii a stanovila časový horizont pro jednání o vstupu do EU. Kromě toho summit schválil program PHARE o poskytování finanční pomoci přidruženým zemím.

Evropská komise v uplynulých letech vydala několik Bílých knih. Bílá kniha je souhrn návrhů v určité oblasti politiky. Bílá kniha z června 1995 stanovila „Přípravu přidružených zemí střední a východní Evropy na integraci do vnitřního trhu EU“. Je v ní načrtnut rozsah úkolů na nejbližší období v oblasti přibližování s vnitřním trhem EU a určují se klíčová opatření v každém sektoru vnitřního trhu. Obsahuje i postup při aproximaci legislativy. V době jejího schválení mělo asociační dohodu podepsanou šest zemí: Polsko, Maďarsko, ČR, SR, Bulharsko a Rumunsko. Očekávalo se rovněž podpis dohody ze strany pobaltských zemí a Slovinska.

Na prosincovém summitu Evropské rady v roce 1997 v Lucemburku byla schválena koncepce rozšiřování unie. Kandidátské země byly rozděleny do dvou skupin: 1. ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr, s nimiž byla zahájena vstupní jednání a vyjednávání o členství, 2. Slovensko, Litva, Lotyšsko, Malta, Bulharsko, Rumunsko, s nimiž budou zahájena pouze vstupní jednání.

• Lucemburský summit pro druhou skupinu kandidátských zemí navrhl posílenou předvstupní strategii, jejímž hlavním programem se stalo Partnerství pro vstup. To stanovovalo prioritní oblasti, ve kterých země musí zintenzivnit přípravu na členství. Úkoly, které bylo nutné splnit, určovala EU. Tento dokument kandidátské země rozšířily na Národní program přijetí acquis communautaire. Země, které Lucemburský summit nevyzval k jednání o vstupu do EU, Evropská komise každoročně individuálně hodnotila. Pro Slovensko byla určena předvstupní pomoc ve formě programů PHARE, ISPA, SAPARD.

Na Kodanském summitu 13. 12. 2002 Slovensko a dalších 9 zemí ukončily přístupová jednání. Přístupová smlouva bude pro všechny země společná a k ní bude s každou podepsán dodatek. Slavnostní akt podepsání smlouvy se uskutečnil 16. dubna na summitu v Athénách. Dokumenty poté ratifikovaly parlamenty všech 15 členských zemí. Vstup nových deseti členů proběhne k 1. květnu 2004.