Internet – charakteristika a využití v marketingové strategii

Internet – charakteristika a možnosti v marketingové strategii

Internet jako celosvětová komunikační síť vznikl nejprve propojením vědeckých ústavů v roce 1957. Jeho rozšíření po technických změnách, které umožňovaly stále nenáročnější obsluhu a menší hardwarové i softwarové požadavky, bylo téměř dramatické. Samozřejmě s narůstajícím počtem uživatelů a jejich stále širší základnou, mám na mysli sociální skupiny, různé zájmové spolky, se začalo o internetu uvažovat nejen jako o komunikačním, ale i komerčním nástroji obchodu 3. tisíciletí. Dnes můžeme říci, že internet tvoří samostatný trh, který se řídí zákony a požadavky běžného tržního prostředí, samozřejmě s ohledem na specifika vyplývající z mnohostranného využití této sítě. Zpočátku zaznívaly hlasy, které internetu nepřisuzovaly velký rozsah rozšíření. Hlavní překážky viděly v jeho úzkém propojení s vědecko-technickým vývojem a náročností na ovládání. Právě však obrovská rychlost rozvoje a zpřístupnění ovládání „user friendly“ umožnila internetu stát se tím, čím je dnes.

Z marketingového hlediska je internet téměř dokonalým prostředkem. Pokud se podíváme bližší na možnosti internetu z hlediska propagace, zjistíme, že jsou téměř neomezené. Jeho první velkou výhodou je, že pokrývá obrovské množství spotřebitelského trhu s relativně nízkými finančními náklady. Například slovenská firma, která zřídí svou webovou stránku, může oslovit zákazníky v Rakousku nebo Nizozemsku. Samozřejmě pro malé firmy, které působí na lokálních trzích, to nemusí být atraktivní, ale velké společnosti, které nepotřebují přepravu hmotného zboží, jako jsou banky nebo pojišťovny, jsou touto možností nadšeny.

Na internetu lze využít všechny nástroje propagace. Můžeme zde umístit reklamní spot, nebo pouze grafické podání ve stylu billboardu. V oblasti public relations již existují společnosti, které se specializují na výzkum firem působících na internetu a zveřejňují své výsledky, které jsou komerčně dostupné každému zájemci. Je zde dokonce možný i přímý prodej, přičemž výhodou je, že zákazník, pokud ho to unavuje, jednoduše opustí stránku a má klid. Při jednání s distributory je to často obtížnější. Na druhou stranu musí být i zákazník aktivní, musí aspoň kliknout tam, kde ho něco zaujme.

Další výhodou je neomezený časový přístup jak ze strany firmy, tak ze strany zákazníka. Nabídku a prezentaci může podnik velmi rychle měnit, stránku lze upravit během dvou až tří dnů, případně okamžitě, pokud je server online propojen s elektronickým skladem, a může tak pružněji reagovat na potřeby zákazníka. Podnik sám, nebo prostřednictvím firmy, která spravuje jeho web, si vybírá nástroje či prostředky, které chce v procesu propagace využít.

U nás se internet začal komerčně využívat od roku 1990, kdy vznikaly první internetové domény firem s obchodním zaměřením. Je pravdou, že reklama v televizi nebo rozhlase osloví mnohem více lidí než internet, ale při současném vývoji může internet dohnat televizi či rozhlas.

Druhou významnou oblastí využití internetu je distribuce a prodej výrobků. Jedná se vlastně o pohyb zboží a služeb od výrobců ke spotřebitelům. Smyslem distribuce je zajistit přesun výrobků od výrobce tak, aby zákazník mohl zakoupit požadovaný produkt na geograficky vhodném místě, ve vhodném čase a v množství, které vyhovuje jeho potřebám. Souhrn organizací, jež se podílejí na pohybu zboží, se nazývá distribuční cesta. Tyto organizace zajišťují, aby byl výrobek dostupný pro další zpracování nebo konečnou spotřebu.

Při prodeji výrobků přes internet dochází ke zkrácení počtu článků v tomto řetězci. Firma může distribuovat zboží přímo z vlastních skladů, nebo vytvoří centrální velkosklady, které jsou propojeny s mateřským podnikem přes počítačovou síť a reagují na objednávky online. To odstraňuje náklady spojené se zřizováním a provozem maloobchodů a snižuje potřebu personálu, čímž se snižují náklady firmy.

Nevýhodou internetu je nutnost alespoň základních dovedností a znalostí z oblasti internetového prostředí. Někoho může odradit již samotné slovo „počítač“, jiný se této problematice vůbec nechce věnovat.