Investiční činnost v zemědělství a ekonomická efektivita investic.
Investice = finanční teorie chápe investice jako vynakládání zdrojů (finančních) za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období.
– rozdělení do tří skupin:
finanční investice – nákup cenných papírů, obligací, půjčených peněz apod.
hmotné neboli kapitálové investice do dlouhodobého hmotného majetku
nehmotné investice – nákup know-how, investice do výzkumu, vědeckého pokroku apod.
Zdroji investic podniku pro účely investování jsou: odpisy, nerozdělený zisk, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a zásob, jakož i nově vydané akcie, tzn. že jde o vlastní zdroje financování – jedná se o samofinancování investic.Cizí zdroje – úvěry, leasingy, formy splátkového prodeje apod.
Rozhodovacím kritériem pro hodnocení investic je:
VÝNOSNOST – vyjadřuje vztah mezi výnosy, které investice během své životnosti přinese, a náklady spojenými s pořízením a provozem investice, ale také s rizikovostí, že očekávané výnosy nebudou dosaženy a že nebude zajištěna doba přeměny investice zpět do peněžní formy. Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, není riziková a snadno se navrátí.
Nejvyšší výnosnost získáme u nejrizikovějších investic.
Základní cíle a investiční strategie.
Cílů souvisejících s investicemi je více, například:
– růst tržní hodnoty podniku
– dosažení zisku a odvádění daní
– disponibilní osobní prostředky
1. CÍL MAXIMALIZOVANÉ TRŽNÍ HODNOTY PODNIKU
– nejvýhodnější typ strategie, protože je spojen s maximálními ročními příjmy z investic
2. STRATEGIE RŮSTU HODNOTY
– zaměřujeme se na výběr takové varianty, která co nejvíce zvýší hodnotu investovaného vkladu, přičemž nás nezajímají běžné roční příjmy z investice
– vychází z předpokladu, že v budoucnu vzroste hodnota akcií natolik, že jejich prodejem získáme vyšší jednorázový příjem než kumulativní roční příjmy
3. MAXIMALIZACE ROČNÍCH PŘÍJMŮ A INVESTICE
– je vhodná při nízké inflaci, kdy se běžné roční příjmy nezhodnocují a investovaný vklad si udržuje svou původní hodnotu
Ve vztahu k riziku rozlišujeme 2 strategie:
1) agresivní investiční strategie – spočívá v tom, že podnik preferuje neprobádaný trh nebo rozvíjející se trh.
2) konzervativní investiční strategie – při níž podnik postupuje obezřetně a přijímá projekty s nižší výnosností, např. investice do výroby s vysokým tržním podílem.
„Agrární ekonomika str. 187-201“ „Ekonomika podniků skripta str. 61-70“
