Izolované hodnocení rizika

Izolované hodnocení rizika je postup hodnocení rizika, při kterém se hodnocení projektů rozkládá do dvou komponent. První komponentou je riziko projektu a druhou jeho výhodnost (zisk, výnos) stanovená bez ohledu na toto riziko, tedy výhodnost projektu považovaná, jako by byla za jistoty.

Ohodnocení rizika projektů má pak nejčastěji podobu jednoduchého nebo váženého součtu hodnocení jednotlivých rizikových faktorů. V prvním případě se považují všechny faktory za stejně důležité a posuzovaný projekt je hodnocen z hlediska každého faktoru rizika pomocí určité bodové škály.

V případě rozdílné významnosti rizikových faktorů je nutné stanovit váhy těchto faktorů, které vyjadřují jejich různý význam z hlediska vlivu na hodnotící kritéria. Celkové riziko projektu se pak stanoví jako vážený součet jeho bodových hodnocení z hlediska jednotlivých rizikových faktorů.

Výhodnost (zisk, výnos) projektů lze hodnotit buď pomocí jednoho kritéria, nebo více hodnoticích kritérií. Při jednom kritériu je nutné určit očekávanou hodnotu tohoto kritéria pro jednotlivé posuzované projekty. Při uplatnění více hodnoticích kritérií projektů lze výhodnost zhodnotit buď intuitivně, nebo lze použít vícekriteriální hodnocení, které je analogické způsobu hodnocení rizika projektu.

Celková výhodnost projektu se poté určí pomocí vztahu jeho celkového rizika a výhodnosti stanovené, jako by byla za jistoty. Výhodou této metody je její jednoduchost a relativně nižší náročnost na potřebné vstupní informace.