Klasické metody plánování tvrdí, že manažer se snaží díky kvalitnímu plánu dovést tzv. softwarový projekt k úspěšnému dokončení. V roce 1992 časopis Harvard Business Review publikoval článek o dlouhodobém plánování, který je považován za počátek moderní plánovací teorie. Základem plánování je selekce informací a vypracování hypotéz o budoucnosti definováním potřebných aktivit k dosažení cílů organizace.
Plán a plánování
V minulosti byl plán pomocnou rukou během vývoje projektu. V současnosti znamená plán nástroj řízení. Pomocí plánu dochází ke komunikaci a koordinaci činností. Američan R. Waterman uvádí: „Nejlepší podniky považují proces plánování za důležitější než samotné plány, protože v něm vznikají nové informace a včas se objevují i krizová místa.“
Neproduktivní práce
Situaci bez plánu, resp. s klasickým plánováním, lze definovat jako práci bez změn, neproduktivní práci. Moderní plánování se orientuje na výsledky a zdůrazňuje nutnost změny. Plánování je limitováno přesností informací a neurčitostí změn v budoucnosti.
Finanční bariéry plánů
Plán má finanční bariéry. Úkolem plánovačů je potřebu změn dobře podložit a zdokumentovat. Plánování může být nákladné a může vést k byrokracii. Plán obsahuje souhrn čísel, tabulek a analýz – nemusí to automaticky vést k úspěchu.
Klasický a moderní plán
Klasické plánování může potlačovat iniciativu, protože předurčuje, co má a nemá manažer dělat. Parametry plánů však nejsou neměnné. Moderní plán je proměnná veličina a do jeho tvorby zapojuje manažer i ostatní členy podniku. Výsledkem je tak vyšší participace na projektu.
Stanovení cílů a situační analýza
Důležitou součástí plánování je situační analýza a stanovení cílů. Klasické plánování se opírá o stanovení absolutních cílů – porovnatelných s několikaletými výsledky podniku v minulosti. Například 30 % růst zisku není dostatečný ukazatel ve srovnání s konkurencí. Plánovat je třeba s relativními cíli, porovnávaje se s lídry na trhu v dané oblasti podnikání. Moderní plán se tedy opírá o cíle relativní, nikoli absolutní.
Situační analýza
Cílem situační analýzy je identifikovat a ohodnotit všechny relativní faktory, o kterých lze předpokládat, že budou mít vliv na konečný výběr cílů a strategie společnosti. Velmi důležité je posoudit konkurenční prostředí a vzájemné vztahy na trhu.
Velmi důležité je také posoudit vzájemné vztahy a souvislosti, které mezi těmito faktory existují. Společnost ovlivňují externí, interní a interakční prostředí, díky kterým si vedení společnosti určuje strategii.
Benchmarking
Benchmarking je proces porovnávání výkonnostních (nebo nákladových) parametrů projektu s nejsilnějšími konkurenty. Čím dříve začneme s porovnáváním, tím dříve překonáme konkurenci.
Benchmarking v klasickém a moderním plánování
Klasický plán zaměstnává plánovače na krátkodobé či dlouhodobé úvazky. Moderní plán využívá outsourcing podle aktuálních potřeb.
Cíle plánování
Plán projektu je vhodné umět odhadnout v normohodinách, díky čemuž se snadno určí potřeba lidských zdrojů. Plánování závisí na finančních podmínkách projektu. Finanční plán vyjadřuje požadované cíle z oblastí finančních a ekonomických ukazatelů. Mezi důležité cíle patří zejména:
- marketingové cíle: podíl na trhu, obrat
- finanční cíle: likvidita, zadluženost, finanční struktura
- cíle v oblasti rentability: rentabilita kapitálu, zisk z prodeje
- kvalitativní cíle: použitelnost produktu, oblíbenost produktu
- cíle v oblasti prestiže: image, vliv a nezávislost
