Název článku:
Klasické a moderní plánování
Obsah článku:
Klasické metody plánování tvrdí, že manažer se snaží díky kvalitnímu plánu dovést tzv. softwarový projekt k úspěšnému završení. V roce 1992 časopis Harvard Business Review publikoval článek o dlouhodobém plánování, který je považován za počátek moderní plánovací teorie. Základem plánování je selekce informací a vypracování hypotéz o budoucnosti definováním potřebných aktivit k dosažení cílů organizace.
Plán a plánování
V minulosti byl plán pomocnou rukou během vývoje projektu. V současnosti znamená plán nástroj řízení. Pomocí plánu dochází ke komunikaci a koordinaci činností. Američan R. Waterman uvádí: „Nejlepší podniky považují proces plánování za důležitější než samotné plány, protože v něm vznikají nové informace a včas se objevují i krizová místa.“
Neproduktivní práce
Situaci bez plánu, resp. s klasickým plánováním, lze definovat jako práci bez změn, neproduktivní práci. Moderní plánování je orientované na výsledky a zvýrazňuje nutnost změny. Plánování je limitováno přesností informací a neurčitostí změn v budoucnosti.
Finanční bariéry plánů
Plán má finanční bariéry. Úkolem plánovačů je potřebu změn dobře podložit a zdokumentovat. Plánování může být drahé a může vést k byrokracii. Plán obsahuje souhrn čísel, tabulek a analýz – nemusí to automaticky vést k úspěchu.
Klasický a moderní plán
Klasické plánování může potlačovat iniciativu, protože předurčuje, co má a nemá manažer dělat. Parametry plánů však nejsou neměnné. Moderní plán je veličinou proměnnou a do jeho tvorby zapojuje manažer i ostatní jedince podniku. Výsledkem je tak vyšší participace na projektu.
Rozdíl mezi klasickým a moderním plánováním v podniku
Klasické plánování v podniku a moderní plánování v podniku se liší v několika klíčových aspektech:
- Přístup k informacím a datům: Klasické plánování se často spoléhá na statická data a informace z minulosti. Moderní plánování využívá dynamická data a analytické nástroje pro predikci budoucích trendů a správné rozhodování.
- Flexibilita a adaptabilita: Klasické plánování může být často rigidní a těžko se přizpůsobuje změnám v okolní konkurenci nebo tržních podmínkách. Moderní plánování se snaží být agilní a flexibilní, aby se rychle přizpůsobilo novým situacím.
- Zapojení zaměstnanců: Moderní plánování často zahrnuje zapojení zaměstnanců z různých úrovní organizace do procesu plánování, což vede k lepší spolupráci a inovacím. Klasické plánování může být více hierarchické a centralizované.
- Technologické nástroje: Moderní plánování často využívá technologické nástroje jako softwarové platformy pro analýzu dat, simulace a prognózy. Klasické plánování může být založeno spíše na ručních procesech a tradičních nástrojích.
- Délka plánovacího cyklu: Klasické plánování může mít delší plánovací cyklus, což může vést k rychlé zastaralosti informací. Moderní plánování se snaží být více real-time a rychleji reagovat na změny.
Celkově moderní plánování usiluje o větší agilitu, orientaci na data a zapojení zaměstnanců na různých úrovních organizace více než klasické plánování.
Stanovení cílů a situační analýza
Důležitou součástí plánování je situační analýza a stanovení cílů. Klasické plánování se opírá o stanovování absolutních cílů – porovnatelných s několikaletými výsledky podniku v minulosti. Například 30% růst zisku není dostatečným ukazatelem v porovnání s konkurencí. Plánovat je třeba s relativními cíli, porovnávajícími se s lídry trhu v dané oblasti podnikání. Moderní plán se tedy opírá o cíle relativní, nikoliv absolutní.
Situační analýza
Cílem situační analýzy je identifikovat a ohodnotit všechny relativní faktory, o nichž se dá předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů a strategie společnosti. Velmi důležité je posoudit konkurenční prostředí a vzájemné vztahy na trhu.
Velmi důležité je také posoudit vzájemné vztahy a souvislosti, které mezi těmito faktory existují. Společnost ovlivňují externí, interní a interakční prostředí, díky nimž si vedení společnosti určuje strategii.
Benchmarking
Benchmarking je proces porovnávání výkonnostních (nebo nákladových) parametrů projektu s nejsilnějšími konkurenty. Čím dříve začneme s porovnáváním, tím dříve překonáme konkurenci.
Benchmarking v klasickém a moderním plánování
Klasický plán zaměstnává plánovače na krátkodobé či dlouhodobé úvazky. Moderní plán využívá outsourcing podle aktuálních potřeb.
Cíle plánování
Plán projektu je vhodné umět odhadnout v normohodinách, díky čemuž se snadno stanoví potřeba lidských zdrojů. Plánování závisí na finančních podmínkách projektu. Finanční plán vyjadřuje žádoucí cíle z oblasti finančních a ekonomických ukazatelů. Mezi důležité cíle patří zejména:
- marketingové cíle: podíl na trhu, obrat
- finanční cíle: likvidita, zadlužení, finanční struktura
- cíle v oblasti rentability: rentabilita kapitálu, ziskovost prodeje
- kvalitativní cíle: použitelnost produktu, oblíbenost produktu
- cíle v oblasti prestiže: image, vliv a nezávislost
