Klasifikace informačních systémů

Název článku:
Klasifikace informačních systémů

Obsah článku:
Odvětvím informatiky, které se zabývá vyjádřením, zpracováním a přenosem informací v podniku, je podniková informatika. Nástrojem podnikové informatiky, který slouží k provádění těchto operací s informacemi v podniku, je podnikovým informačním systémem. Podle Gály a kol. (Gála et al., 2009, str. 24) existují v praxi tři hlavní druhy informačního systému:

• Neformální informační systém – jako hlavní prostředek výměny a zpracování informací je sám člověk a komunikace mezi lidmi.
• Formální informační systém – je založen na formalizovaných pracovních a informačních tocích, které jsou realizovány na základě stanovených cílů, strategií a pravidel.
• Informační systém založený na počítačích – (computer based)

Informační systém

Informační systém je účelové uspořádání vztahů mezi lidmi, datovými zdroji, postupy jejich zpracování včetně technologických prostředků. Definici a subsystémy IS najdete na stránce Informační systém.

Klasifikace informačních systémů

Z hlediska podpory manažerské práce (podle stupně řízení) dělíme informační systémy na:

1. transakční systémy – představují nejjednodušší práci s daty (zpracování, agregaci, výpočet procent atd.). Mohou automatizovat rutinní práce, jako jsou například mzdy, skladová evidence, účetnictví a podobně.
2. manažerské informační systémy pro řízení – jsou obvykle založeny na rozsáhlé a vhodně organizované databázi, která soustřeďuje data popisující základní objekty a procesy uvnitř organizace. Slouží k řešení základních problémů řízení v organizaci z oblasti výroby, respektive hlavní činnosti organizace, financování, personalistiky a podobně.
3. exekutivní informační systémy – jsou určeny především pro vrcholový management nevýrobních i výrobních organizací, vlastníky a strategické poradenství. Zajišťují přístup zejména k externím informacím, ale i přístup k podnikovým zdrojům informací hlavně pro strategické rozhodování. Exekutivní systémy prezentují výstupní informace v přehledných formách (tabulky, grafy, zvuk, videozáznam).
4. další subsystémy
   • systémy na podporu rozhodování – jsou určeny na pružnou podporu rozhodování při řešení méně strukturovaných rozhodovacích problémů s využitím vhodné databáze a vybraných rozhodovacích modelů.
   • expertní systémy – jsou charakterizovány jako zvláštní kategorie informačních systémů využívající poznatky z oblasti umělé inteligence. Podporují postupy, jimiž na základě svých znalostí a zkušeností řeší tzv. špatně strukturované rozhodovací problémy experti. Jsou schopné manažerům navrhovat, doporučovat a zdůvodňovat řešení problémů.

Transakční systémy

Transakční systémy (Transaction Processing Systems – TPS) jsou systémy používané na nižších stupních řízení. Zahrnují rutinní, každodenní účetní operace. Tyto operace propojují odběratele, podnik, sklad a výrobu, pohledávky, závazky, kontrolu zásob a podobně. Slovo transakce v názvu transakční systémy označuje rutinní výměnu, která ovlivňuje finanční stav podniku. Transakční systém zpravidla zasahuje do všech oblastí činností podniku a propojuje celý podnikový finanční systém, výrobu, spotřebitele a dodavatele. Systémy pro transakční zpracování se začaly rozvíjet v podnicích jako první a jako první byly automatizovány.

Rostoucí integrace transakcí podpořila vznik tzv. tematických databází. Tyto databáze shromažďují údaje a jsou využitelné všemi odděleními podniku. Tím vzniká integrující informační systém podniku. V současnosti přešly až do datových skladů.

Mezi základní funkce transakčního zpracování patří:

• účetnictví,
• tvorba dokladů,
• kontrolní výkaznictví.

V rámci účetnictví se udržuje přesná evidence podnikových transakcí. Při tvorbě dokladů počítač generuje platební šeky, faktury, platební sestavy apod.

V rámci kontrolního výkaznictví se tisknou chybové sestavy, zprávy o výjimkách a jiné druhy informací sloužící ke kontrolním účelům.

Transakční systémy tvoří základ celého manažerského systému podniku zaměřeného na výrobu.

Informační systémy pro řízení

Informační systémy pro řízení (Management Information Systems – MIS) jsou určeny pro informační zabezpečení na střední úrovni řízení. Vznikly zdokonalováním a rozšířením účetních a ekonomických systémů podniků a organizací.

Informační systémy pro řízení v současnosti zahrnují nebo integrují v sobě:

1. systémy pro řízení dodavatelského řetězce,
2. systém pro řízení vztahů s dodavateli,
3. systémy pro udržování vztahů se zákazníky,
4. systémy pro řízení životního cyklu produktu,
5. systém řízení vztahů s vlastními zaměstnanci,
6. systémy pro elektronickou správu dokumentů,
7. další velmi účinné analytické, syntetizující a prezentační systémy založené na bázi nejmodernějších informačních a komunikačních technologií.

V těchto informačních systémech se objevují aktuální informace prezentované tištěnými výstupy, grafickými výstupy aplikačního softwaru, aplikacemi intranetu, extranetu a internetu, včetně elektronické pošty a dalších služeb. Manažerské informační systémy pro řízení v současných organizacích spolupracují s datovými sklady.

Exekutivní informační systémy

Exekutivní informační systémy (Executive Information Systems – EIS) – pro jejich označení se často používá termín informační systém pro vrcholové řízení. Jsou to informační systémy, které informačně zajišťují vrchol řídící pyramidy, slouží především vrcholovému vedení organizace nebo podniku, a proto bývají označovány jako exekutivní informační systémy – EIS.

Exekutivní informační systémy se od informačních systémů pro řízení liší tím, že vrcholové řízení se zajímá více o informace z okolí systému, podniku nebo organizace. EIS by měly umožňovat přístup k externím informacím a zároveň sumarizovat a porovnávat i nejdůležitější interní podnikové informace.

Na tzv. strategické úrovni řízení je třeba jednoznačně rozlišovat:

• exekutivní IS – určené pro strategické rozhodování zaměřené do okolí podniku, do oblasti trhu, s cílem zvýšení konkurenční schopnosti podniku,
• strategické IS – určené rovněž pro strategické rozhodování, ale zaměřené dovnitř podniku, ve snaze aplikovat nejnovější informační technologie do vnitřní organizace, výsledky vědy do technologie výroby a tím zvýšit konkurenční schopnost. Jejich působení se projevuje zejména v oblasti úspěchu na trhu. Strategické informační systémy nejsou podporou systému řízení, ale jsou přímo spojeny s produktem nebo službou podniku.

Systémy pro podporu rozhodování

Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems – DSS) – mají schopnost provádět různé analýzy stejných dat bez nutnosti složitějšího programování – počítačová podpora metod systémových aplikací (např. rozhodovací analýza, operační systémová analýza, syntéza) – jsou schopné posoudit podle manažerem zadaných kritérií rozhodující parametry jednotlivých variant možných řešení = vytvářejí kvalitativně lepší podmínky pro rozhodování manažera.

• Systémy pro podporu rozhodování – DSS jsou flexibilnější než TPS – nejsou založeny na neměnných rozhodovacích pravidlech.
• Předpokládají, že uživatelé nedokonale znají své vlastní informační potřeby.
• Používají grafiku; grafika má pro řídící pracovníky větší výpovědní schopnost než pouhý text.

Analýza typu Co se stane, když? (What-if analysis) umožňuje realizovat množství alternativních přepočtů v rámci různých předpokladů analytického modelování. Uvedená analýza představuje nejistotní simulační techniku – možnost snadněji zdůvodnit vhodnost určitých rozhodnutí.

Expertní systémy

Expertní systémy (Expert Systems – ES) se vyznačují některými vyššími atributy, například:

• jsou charakterizovány jako zvláštní kategorie informačních systémů (IS),
• využívají poznatky z oblasti umělé inteligence, metod systémové teorie a systémových aplikací, analytického i statistického modelování a expertních odhadů, využívají zkušenosti expertů v dané oblasti v kombinaci s nejnovějšími informačními technologiemi (IT),
• dokážou řešit složité a špatně strukturované rozhodovací problémy,
• jsou schopné navrhovat, doporučovat a zdůvodňovat řešení problémů.

Cílem expertních systémů je na základě počítačem provedené analýzy poskytnout uživateli expertního systému další znalosti, tím posílit jeho rozhodovací možnosti při řešení úloh.

Výzkum se zaměřuje na řešení otázek:

1. najít způsob zobrazení struktury znalosti (vědomostí, zkušeností) experta a realizovat toto zobrazení na počítači,
2. vytvořit formu kvalitního a efektivního získávání znalosti od experta,
3. najít způsob odvození řešení problému z uložených znalostí.

Expertní systém je složitější počítačový program:

1. heuristický, tj. pracuje na základě intuitivních neformálních znalostí, stejně jako formálních teoreticky podložených znalostí,
2. flexibilní, dokáže postupně integrovat nové znalosti do své existující struktury znalostí,
3. vhodným způsobem komunikuje s člověkem včetně použití přirozeného jazyka,
4. pracuje a uvažuje se symbolickými popisy,
5. pracuje s nejistými rozhodovacími pravidly,
6. počítá s chybami a nepřesnými údaji,
7. současně zvažuje vzájemně si konkurující hypotézy.

V poslední fázi však nemůže nahradit člověka, je pouze kvalitativně vyspělejším systémem na podporu rozhodování.