Komprimace dat: Komprese, balení, packování

Problém paměťové kapacity a obecně místa na pevných discích počítačů je stejně starý jako počítače samotné.

Komprimační program se využívá u těch souborů, se kterými nepracujeme příliš často. Nejvyšší kompresi dosahujeme u databázových souborů s konstantní velikostí polí, dále u textových souborů a souborů s obrázky, hudbou atd.

Hlavním úkolem při komprimaci / balení / dat je zmenšení objemu dat před jejich uložením nebo přenosem. To se dosahuje různými komprimačními postupy. Většinou jsou vyhledány často se vyskytující skupiny znaků, kterým je přiřazen krátký binární kód, zatímco vzácně se vyskytující znaky mají přiřazen kód delší. Výsledkem je celkové zmenšení velikosti souboru.

Komprimační programy však plní také další úkoly:

• Spojení většího množství malých souborů do jednoho souboru
• Rozdělení velkého souboru na části tak, aby se jednotlivé části vešly například na disketu
• Ochrana dat heslem

Komprimovaná data jsou uložena v souboru, kterému se říká archiv. Podle použitého komprimačního programu může mít archiv různé přípony (zip, arj, rar, cab, …). Pokud chceme s komprimovanými daty normálně pracovat, musíme je dekomprimovat / rozbalit /. Archiv může být vytvořen jako samorozbalovací (s příponou exe) nebo pro jeho rozbalení musíme použít komprimační program.

Nejznámější komprimační programy jsou: WinZip, WinRar, QuickZip, Power Archiver, ARJ, 7-Zip

Kompresní metody dělíme podle:

Zachování informací

• ztrátová / zvuk, video, obrázky, … – využívá nedokonalosti lidských smyslů, existuje zde tzv. kompresní poměr, který si uživatel většinou nastaví sám podle požadované kvality, není možná dekomprese do původního formátu /
• bezztrátová / umožňuje zpětnou dekompresi do původní podoby / náročnost / času / komprese

Parametry pro porovnávání kompresních programů

• velikost archivu
• rychlost
• poměr velikosti archivu a rychlosti k zachovaným informacím – u ztrátových kompresí