Kompromisní teorie kapitálové struktury
Brealey a Myers spojili přístup Miller-Modigliani (M-M) s reálnými podmínkami trhu a vytvořili tzv. kompromisní teorii kapitálové struktury. Kompromisní teorie kapitálové struktury zobrazuje volbu kapitálové struktury jako kompromis mezi výhodami úrokového daňového štítu a náklady finančních potíží.
Hodnota podniku s dluhem
Hodnotu podniku s dluhem vyjadřuje kompromisní teorie kapitálové struktury následovně: Hodnota podniku s dluhem = hodnota podniku financovaného pouze vlastním kapitálem + současná hodnota úspor z daňového štítu – současná hodnota nákladů finančních potíží
Moderní kompromisní model
Autoři teorie Brealey a Myers doporučují finančním manažerům činit rozhodnutí o kapitálové struktuře s ohledem na čtyři dimenze:
- daně
- riziko
- druh aktiv
- finanční svobodu
Tato teorie vysvětluje, proč existují rozdíly v kapitálové struktuře různých odvětví.
- I když jsou náklady cizího kapitálu nižší než náklady vlastního kapitálu, velké úspěšné firmy využívají převážně vlastní zdroje a mají nízký stupeň zadlužení.
- Firmy s bezpečnými hmotnými aktivy a vysokým zdanitelným příjmem.
- Firmy s nízkým ziskem a rizikovými nehmotnými aktivy by se měly spoléhat na vlastní zdroje financování.
Agentní náklady
Moderní kompromisní model kapitálové struktury podniku je rozšířen o agentní náklady a vyčísluje hodnotu podniku s dluhem následovně: Hodnota podniku s dluhem = hodnota podniku financovaného pouze vlastním kapitálem + současná hodnota úspor z daňového štítu – současná hodnota nákladů finančních potíží + současná hodnota agentních nákladů na vlastní kapitál – současná hodnota agentních nákladů na dluh
Přitom:
- SN ANE – současná hodnota agentních nákladů na vlastní kapitál
- SN AND – současná hodnota agentních nákladů na dluh
- SH – současná hodnota
- N – náklady
- P – podnik
