Letadlo s pohonem vztlaku, technicky známé jako Powered-lift, představuje specifický typ letadla, které je schopné provádět vertikální vzlet, vertikální přistání a let při nízké rychlosti. Tyto schopnosti umožňují letadlu operovat na místech s omezeným prostorem, jako jsou například malá letiště nebo paluby lodí.
Základním principem letadla s pohonem vztlaku je schopnost generovat potřebný vztlak k dosažení vertikálního vzletu a přistání. Na rozdíl od konvenčních letadel, která dosahují vztlak pomocí pohybu vzduchu přes křídla během horizontálního letu, letadla s pohonem vztlaku využívají různé technické metody k dosažení vztlaku i při vertikálním letu.
Existují různé konfigurace a technologie používané u letadel s pohonem vztlaku. Jedním z přístupů je využívání motorem poháněných vztlakových zařízení, která mohou být nastavena tak, aby umožnila vzlet a přistání ve vertikálním směru. Dalším způsobem je využití tahu motorů k vytvoření potřebného vztlaku, což umožňuje letadlu udržovat vzdušný prostor i při nízkých rychlostech.
Kromě toho může mít letadlo s pohonem vztlaku pevný nebo pohyblivý profil křídel, který pomáhá při generování vztlaku během horizontálního letu. Tyto technologie a konfigurace umožňují letadlům s pohonem vztlaku vykonávat rozmanité letové operace, což je zvláště užitečné v situacích, kde je potřeba létat na místech s omezeným prostorem nebo kde je důležitá schopnost operovat při nízkých rychlostech.
Letadlo těžší než vzduch se schopností vertikálního vzletu, vertikálního přistání a letu při nízké rychlosti je založeno především na motorem poháněných vztlakových zařízeních nebo využití tahu motoru k vyvození vztlaku během těchto letových režimů a na pevném(-ých) profilu(-ech) křídel vyvozujících vztlak během horizontálního letu.
