Technologie

Management kvality: význam, postavení a ověřené metody

Drmi 0

Management kvality: význam, postavení a prověřené metody

Kvalita výroby je dnes klíčovým fenoménem podnikání. Není pouze základem komerční úspěšnosti na trhu, ale také nositelem celkové podnikatelské prosperity, protože v současnosti lze pouze kvalitou zajistit ekonomicky efektivní prodej výrobků na konkurenčně náročných trzích.

Management kvality (MK) je významnou součástí řízení výroby (MV), jehož konečným cílem je uspokojit zákazníky požadovanými výrobky a zároveň zajistit ekonomickou prosperitu firmy.

MK představuje souhrn vzájemně propojených obchodních, technických, ekonomických, personálních, informačních, organizačních, sociálních a dalších nástrojů, jimiž se zabezpečuje kvalita výrobků. Zajištění kvality výrobků předpokládá špičkovou úroveň jejich konstrukčního a technologického řešení (technická úroveň výrobku), kvalitu samotné výroby (kvalita provedení výrobku) i poprodejních služeb (kvalita výrobku v užívání). Kvalita produkce vzniká v mnohostupňovém procesu a je završena řízením výroby. Hlavní otázky rozvoje kvality je však nutné řešit již před samotným výrobním procesem, kde se kvalita pouze realizuje.

Požadavky na kvalitu rostou celosvětově, a proto je nutné neustále zvyšovat i požadavky na management kvality. Tento vývoj se odráží ve vývoji manažerských aktivit v této oblasti, který se pohybuje od zabezpečení kvality pouze pro anonymní odběratele (do regálů), kdy byla kvalita pouze průvodní a zčásti druhotnou veličinou ve výrobě, až po nejnovější manažerské systémy jako jsou TQM (Total Quality Management) a TPM (Total Prevention Maintenance). Tyto systémy požadují kvalitu a celkovou spolehlivost výrobků na úrovni minimalizující potřebu budoucí údržby u uživatele. Cílem nově koncipovaného systému řízení kvality je rozšířit zabezpečení kvality na celý podnik, všechny jeho útvary a všechny etapy jeho činnosti.

Vnitropodnikový management kvality by měl obsahovat následující součásti:

  1. prognózování parametrů kvality
  2. informační zabezpečení rozvoje kvality
  3. marketingový průzkum kvality
  4. tvorba podnikové strategie kvality
  5. výzkumně-vývojová příprava kvality výrobků
  6. normativní zabezpečení kvality
  7. metrologické zabezpečení kvality
  8. konstrukční příprava kvality nové produkce
  9. technologická příprava nových výrobků
  10. certifikace kvality
  11. materiálové zabezpečení kvality
  12. vstupní technická kontrola kvality
  13. mezioperační kontrola kvality
  14. personální zabezpečení kvality
  15. organizační struktura řízení kvality
  16. ekonomické analýzy a stimulace kvality
  17. výstupní kontrola kvality výroby
  18. technický a komerční servis kvality u zákazníků
  19. zpětnovazebná analýza kvality

Metody kontroly kvality

Úkolem technické kontroly kvality výroby je kontrolovat, analyzovat a hodnotit kvalitu ve firmě od vstupu surovin a materiálů (vstupní kontrola), přes výrobní operace (výrobní či mezioperační kontrola) až po výstup hotových výrobků (výstupní kontrola). Základním předpokladem perfektní kontroly kvality je jednotnost a správnost měr a jednotek měření.

Metody technické kontroly zahrnují širokou škálu nástrojů od Ishikawova diagramu kvality, přes Paretovu analýzu, metodu ABC, PERT diagram, histogram, outline, korelační diagram až po různé optoleptické a vysoce přesné metody kontroly kvality.

Podle způsobu provádění rozlišujeme kontrolu vizuální, senzorickou, kontrolu rozměrů a geometrického tvaru, kontrolu fyzikálních vlastností, kontrolu elektrických vlastností apod.

Podle prostředků použitých při kontrole kvality se rozlišují destruktivní a nedestruktivní metody defektoskopie.

Podle umístění kontrolních pracovišť může být kontrola oddělena od výrobních pracovišť, nebo prováděná přímo v jednotlivých dílnách.

Podle konstrukce kontrolních zařízení jde o měřidla pro měření jednoho rozměru, vícerozměrná měřidla, poloautomatická a automatická měřicí zařízení.

Podle místa provádění může být kontrola stacionární či mobilní.

Podle stupně prevence je kontrola pasivní (prováděná až po dokončení součástek a výrobků) nebo aktivní (kontrola během opracování výrobku na stroji).

Podle personálního hlediska může být kontrolu zajišťována speciálními pracovníky nebo základními pracovníky – tzv. samokontrola.

Podle úplnosti se kontrola kvality výroby člení na vyčerpávající (tzv. stoprocentní) a výběrovou, která využívá statistické metody kontroly kvality. Tyto metody jsou založeny na matematické statistice a teorii pravděpodobnosti. Jejich použití umožňuje předem vypočítat, kolik výrobků z celé dodávky je nutné zkontrolovat, aby bylo jisté, že dodávka s předem zvoleným procentem vadných výrobků bude vždy akceptována. Formy statistické výběrové kontroly jsou:

  • statistická kontrola dodávek
  • statistická regulace kvality v samotném výrobním procesu

KVALITA = soubor vlastností (měřitelných i neměřitelných), které určují míru (stupeň) způsobilosti výrobku plnit funkce, pro které byl vyroben. Vyjadřuje všestranné schopnosti výrobku adekvátně uspokojit potřeby zákazníka, který si jej pořizuje (užitkový efekt).

Základní kritéria kvality (pro hodnocení průmyslových výrobků):

  1. Technické parametry – představují fyzikálně-chemické vlastnosti, jako jsou např. přesnost, rychlost, výkon, hmotnost, pevnost, nemačkavost, barevná stálost, vůně, chuť apod.
  2. Provozní schopnosti – vlastnosti jako trvanlivost, snadná udržovatelnost, jednoduchá obsluha, nastavování výrobku, přiměřená spotřeba pohonných hmot, energie, maziv apod.
  3. Estetická kritéria – barevná a tvarová sladěnost, vzhled, módnost, balení výrobku, adjustace atd.
  4. Ergonomická kritéria – vyjadřují netradiční požadavky na výrobky týkající se vztahu výrobku k diferenciovaným anatomickým a fyziologickým podmínkám člověka, např. anatomická sedadla, vhodné polohovadla, účelné tvarové řešení úchopných částí nástrojů apod.
  5. Spolehlivost – pravděpodobnost bezporuchového chodu výrobku po předem stanovenou dobu v daných provozních podmínkách, závislá na dokonalosti konstrukce a zhotovení.
  6. Životnost – ovlivněna fyzickým a morálním opotřebením; představuje dobu používání s vlivem na technické, výrobní a ekonomické výsledky.
  7. Psychologické vlastnosti – především emotivní vztah uživatele k výrobku, který se projevuje již u výrobní značky či ochranné známky, adjustace, vzhledu apod.
  8. Humanitní kritéria – intenzita hlučnosti, vibrace, toxicita, exhaláty, extrémní teploty, korozivita, ionizující a elektromagnetické záření a další hygienické, zdravotní a bezpečnostní aspekty výrobku, které snižují nemocnost, úrazovost a zlepšují zdraví lidí.
  9. Ekologická kritéria – vyjadřují dopady používání výrobků na pracovní a životní prostředí.
  10. Servis – úroveň servisních služeb technického, údržbářského, obchodního a jiného charakteru; charakterizují kvalitu zejména v poprodejní oblasti.

Uvedenou základní škálu kritérií je nutné u jednotlivých typů výrobků (např. potravinářské výrobky) přirozeně modifikovat. Kvalitu je třeba hodnotit multikriteriálním způsobem a komplexně, tj. jednotlivé vlastnosti nelze hodnotit samostatně, ale je nutné zohlednit i vzájemné závislosti a propojení mezi nimi. Zároveň je potřeba sledovat nové trendy v kritériích kvality, jako jsou např. čárový kód, kriteriální provázanost, zákaznický akcent, možnost jednoduché a bezpečné likvidace výrobků po skončení jejich životnosti, environmentální hlediska apod.

Základní ekonomické aspekty a souvislosti managementu kvality

Problematičnost ekonomických analýz kvality je velmi složitá, protože podnikatelský úspěch vyžaduje pozitivní výsledky současně v několika rovinách, mezi které patří:

  • vysoká kvalita
  • nízké náklady
  • krátké dodací lhůty
  • nízké zásoby
  • plné využití kapacit apod.

Ekonomické analýzy kvality se v minulosti zabývaly výhradně možnostmi snižování nákladů na kvalitu. Nový přístup spočívá ve vzájemném porovnávání nákladů na kvalitu a přínosů z kvality. Výchozím bodem jsou nákladové a cenové analýzy.

Klasifikace nákladů spojených s kvalitou:

  1. Nejčastěji používané členění:
    • preventivní náklady na předcházení nekvalitě
    • náklady na nekvalitní výrobu (náklady na vnitřní a vnější vady)
    • náklady na kontrolu kvality
  2. Podle etap a podetap tvorby nových výrobků:
    • náklady na koncepci kvality výroby
    • náklady na návrh nového prototypu výrobku
    • náklady na zhotovení výrobku atd.
  3. Podle fází MK:
    • náklady na prognózy vývoje parametrů kvality
    • náklady na marketingový výzkum kvality
    • náklady na výzkumně-vývojové práce kvality
    • náklady na konstrukční, technologickou a ostatní přípravu
  4. Trojí chápání jako:
    • náklady výrobce spojené s tvorbou a zabezpečením kvality
    • náklady uživatele
    • společenské náklady spojené s životním prostředím

Výnosy z dokončování kvality:

  1. úspěšnost na trhu – z hlediska objemu prodeje i tržeb
  2. získávání dalších zákazníků
  3. efektivní zhodnocení vložených prostředků

Optimální kvalita představuje vztah mezi dokonalostí výrobku a náklady vynaloženými na dosažení této kvality. Kritériem optimality je bod, ve kterém při relativně minimálních nákladech na kvalitu dosahujeme maxima užitných parametrů kvality výrobků.

Základní souvislosti kvality a podnikatelské prosperity:

  1. Kvalita → komerční úspěšnost na trhu a u zákazníků – nízká kvalita je hlavní příčinou neúspěšnosti výrobků na trhu. Výše uvedená kritéria kvality však nestačí používat samostatně, je třeba je syntetizovat do určitého celku, jak reálně slouží zákazníkovi. Nyní se neprodávají jednotlivé výrobky, ale tzv. spotřebitelské systémy, které zahrnují kromě substrátu výrobku i obchodní, technické, softwarové, údržbářské, servisní a další služby pro uživatele.
  2. Kvalita → ekonomická prosperita – kvalita musí uspokojovat požadavky odběratele a zajistit prodejnost výrobků na trhu, ale také efektivní zhodnocení vložených prostředků do výroby. Kvalita ovlivňuje komerční úspěšnost na trhu, cenu výrobků a tedy i ziskovost produkce. Vysoká kvalita je zdrojem vyšší ceny a současně znamená snížení výrobních nákladů tím, že redukuje spotřebu materiálů. Kvalita vede k prosperitě jak na straně výrobce, tak na straně zákazníka.
  3. Kvalita → perspektiva výroby – ve výrobě není dostačující dosáhnout pouze aktuální ziskovosti, ale je nutná orientace na dlouhodobý a trvalý podnikatelský úspěch, který může zajistit pouze výroba s dlouhodobou perspektivou a dobrou strategií. Dlouhodobý pohled umožňuje vytvořit podmínky pro odpovídající kvalitu, která zajistí perspektivně úspěšné fungování firmy. Při volbě kritérií kvality je proto třeba zohlednit nejen současné, ale také budoucí, perspektivní kvalitativní požadavky. Stupňování kritérií kvality je nutné v podniku diferencovat podle zvolené výrobkové strategie a požadavků trhu. Je třeba brát v potaz:
    • náročnost požadavků trhu na kvalitu výrobků,
    • schopnost podniku zajistit požadované parametry kvality výrobků (vlastní či dostupný externí vývojový potenciál),
    • výsledný podnikatelský efekt, tj. porovnání nákladů na dosažení požadované kvality a přínosů z prodeje výrobků na trhu.
  4. Kvalita → kvantita výroby – nárůst kvantity nakonec způsobuje přechod k nové kvalitě, ale platí také, že kvalita přispívá ke zvýšení obratu bez navyšování fyzického objemu výroby tím, že zvyšuje prodejní ceny. Objem výroby se může i snížit, protože kvalitnějších výrobků je potřeba méně k uspokojení stejných potřeb zákazníků. Zajištění určitých potřeb zvýšením kvality je obvykle několikanásobně ekonomičtější než jejich dosažení zvýšením objemu výroby, rozšířením výrobních kapacit nebo novou výstavbou. Zvýšení kvality má tedy přednost před zvyšováním kvantity.
  5. Kvalita → konkurenceschopnost – kvalitativní vlastnosti nových výrobků jsou hlavním nástrojem konkurence na domácím i zahraničním trhu.
Drmi

Website:

Related Story