Manažerská diagnostika podnikových procesů

Manažerská diagnostika

Nástroje pro řešení problémů

SOFT – měly by řešit problémy v mezilidských vztazích (sociální vědy, psychologie)

HARD – nástroje používané v matematice, finanční analýze (fyzika, matematika) (ano/ne)

2. Vyjmenujte systémová omezení podniku.

zdroje, marketing, řízení a směrnice, čas, postoje lidí

3. Jaké individuální dovednosti mohou být?

Technické, sociální, koncepční

4. Jaké dovednosti by měli mít manažeři?

  • Měření, zobrazování, prezentace
  • Rozhodování
  • Řešení problémů
  • Time management
  • Plánování projektů
  • Transformace poznatků a učení se

5. Procesní pohled na organizaci

Pohled na organizaci prostřednictvím toků (toky: finanční, materiálové, informační)

6. Funkční pohled na organizaci

Pohled na organizaci prostřednictvím funkcí (finance, personalistika, výroba, odbyt a marketing, zásoby)

7. Definujte diagnostiku

Zaobírá se poznáváním podniku (věda o rozpoznávání a jeho metodách). Vnímá určité jevy, které probíhají v organizaci vzájemných souvislostech.

8. Na co se zaměřuje manažerská diagnostika?

Zabývá se hodnotou organizace, zjistit silné a slabé stránky organizace i konkurentů. Zkoumá problémy a její krize, upozorňuje na příčiny a řešení tak, aby ke krizím nedocházelo, zkoumá také potenciál organizace a nevyužité možnosti.

9. Co není diagnostikou?

Diagnostikou není analyzování, audit, kontrola.

10. Co je objektem a subjektem diagnostiky?

Objekt – podnik
Subjekt – manažeři

11. Jaké tři systémy představují podnik?

  • Otevřený podnik, na který působí změny z okolí
  • Heterogenní systém
  • Má pouze pravděpodobnostní chování
  • Dynamický systém

12. Charakterizujte podnik jako systém.

  • Musí mít cílové chování
  • Musí mít kriteriální funkci pro hodnocení chování
  • Podnik se skládá ze subsystémů, je to složitý prvek s charakteristikami podsystémů
  • Vazby na okolí
  • Podnik disponuje materiálními a lidskými zdroji
  • Systém je řízený
  • V podniku existuje období stability

13. Znázorněte systémovou schéma podniku a jeho okolí

Obrázek z přednášek

14. Typologie podnikatelského prostředí

  • Makropodnikatelské – výkonnost ekonomiky, inflace, rovnováha ve státním rozpočtu
  • Mezipodnikatelské – přírodní faktory, technické, dopravní struktura
  • Mikropodnikatelské – umění vést lidi, uspokojování potřeb, způsob komunikace

15. Popište fáze procesu diagnostikování

  1. Úvodní fáze – formulování testovacího kritéria
    • výběr objektu diagnostiky
    • výběr charakteristik chování objektu
    • výběr diagnostické metody
  2. Popis vývoje stavu objektu diagnostiky
    • měření chování objektu diagnostiky
    • popis vývoje a stavu chování
  3. Diagnostický test
    • porovnání chování objektu diagnostiky s testovacími kritérii a identifikace projevů abnormalit
    • definování problému
    • klasifikace typu problému
  4. Diagnostická analýza
    • analýza četnosti, intenzity a směru projevu problémů
    • analýza důsledků problémů
    • předpověď dalšího vývoje problémů
    • analýza příčin problémů
  5. Diagnostická syntéza
    • formulování diagnózy
  6. Závěrečná fáze
    • spoluúčast při rozhodování nápravných opatření
    • ověřování účinnosti navrhovaných opatření

16. Jaké techniky poznávání prostředí znáte?

  • Pasporty – podávají základní obraz o prostředí, kombinace textu a tabulek
  • Diagnostické mise – forma rychlých diagnostických testů, vyšle se jeden člověk nebo skupina a zjistí, jak to tam je
  • Monitoring – specializovaná firma shromažďuje data v prostředí a v případě potřeby je předá – region, odvětví
  • Studie podnikatelského prostředí (rating) – obsahují historická, věcná data o určitém celku, která se sumarizují

17. Čím se zabývá popisná statistika?

Zabývá se popisem souborů – průměr, odchylka, špičatost, šikmost, modus, medián

18. Co vyjadřuje korelace?

Vyjadřuje závislost mezi sledovanými veličinami.

19. Jaké grafy znáte (znázorněte je), co vyjadřují?

  • Skládaný sloupcový – k vyjádření četnosti (možnost výskytu)
  • Kruhový – k vyjádření podílu
  • Bodový – k vyjádření výskytu (závislost)
  • Spojnicový
  • Pavoukový – pro porovnání jednotlivých možností
  • Histogram – informuje o výskytu rozdělení, o tom, jak se soubor chová
  • Mim-max – vyjadřuje průběh, například vývoj kurzu Sk/USD

20. O čem hovoří centrální limitní věta?

Náhodný výskyt různých ukazatelů vždy tvoří normální rozdělení.

21. Jaké základní charakteristiky využívá popisná statistika?

Průměr, odchylka, špičatost, šikmost, modus, medián.

22. Co je problém a jaké dva extrémy lze u problémů rozlišit?

Neuspokojená potřeba, kterou má organizace.

Dva extrémy:

  1. Velmi dobře strukturované problémy (dramatické) – mají vždy řešení, nazýváme je i hard-problémy (optimalizace)
  2. Soft-problémy – nestrukturované, obtížně formulovatelné, není známé řešení, spíše existuje pocit ohrožení

23. Postup řešení Hard a Soft problémů

HARD

  • Poznání problému
  • Analýza problému
  • Akce na vyřešení problému
  • Vyřešený problém

SOFT

  • Obtížně poznatelný
  • Historicky se může měnit pohled na problém
  • Nestrukturovaný
  • Vysoce individuální problémy
  • Pocit ohrožení

24. Jaké vztahy existují mezi příčinou a následkem?

  • Každý problém má svou příčinu a následek.
  • Existuje jedna příčina, která vyvolává jeden následek. P1 → N1
  • Existuje jedna příčina a několik navazujících následků P1 → N1 + N2 + N3 + …
  • Několik příčin vede k jednomu následku
  • Jedna příčina má několik izolovaných následků
  • Jeden problém (příčina) vyvolává další problém, paralelně s ním existuje další příčina, která vyvolá následek

25. Jaké zkreslení problémů může nastat v rámci interakce?

  • Haló efekt – podléhání prvnímu dojmu, podle prvního dojmu odvozujeme další kroky
  • Stereotyp – když stále řešíme stejný problém
  • Projekce – souvisí se subjektivismem, snaha hledat řešení problému, jako kdyby šlo o vlastní problém a ne problém firmy

26. Zobrazte řetězec zachycení problémů a jaké poruchy v rámci tohoto řetězce mohou nastat?

Podnět – Receptor – Vnímání – Interakce – Efektor – Reakce

Poruchy:

  • Receptor – pokud nezachytí podnět včas
  • Vnímání – porucha ve vnímání problému
  • Odkládání řešení problému
  • Komunikační kanál

27. Jaké nástroje pro poznání příčin problémů znáte?

  • Ishikawa diagram – rybí kost, diagram P-N
  • Ptej se (5×) proč – odborníci doporučují ptát se 5× proč pro dosažení hloubky

28. Znázorněte a popište Ishikawův diagram

Ishikawa diagram (rybí kost, diagram P-N)

  • Lidé, suroviny, technika
  • Finance, management

Například problém – fluktuace pracovníků – každou příčinu lze rozebrat a hledat další příčiny.

Příčiny – v lidech, v surovinách, v technice, ve financích, v managementu.

29. Mezi jakými různými skupinami mohou vznikat problémy a jaké problémy mohou nastat? (jeden z každé skupiny)

  • Jednotlivec – organizace – problém v organizační struktuře, formálním zařazení
  • Skupina – společnost – problém demokracie (do jaké míry skupina může volně reprezentovat své názory)
  • Organizace – skupina – problém dělby práce
  • Společnost – jednotlivec – problém morálky, etiky, dodržování pravidel

30. Co má obsahovat evidence problémů a k čemu slouží?

Pro organizaci je dobré mít tzv. evidenci problémů – shromažďování a hledání příčin – měla by sloužit jako určitá paměť dané organizace.

Obsah evidence problémů:

  • Co se stalo
  • Kdy se to stalo
  • Možná příčina
  • Přijaté řešení

31. Nakreslete a popište mechanismus spouštění problémů – rovnováha s prodlením.

Každá akce, kterou provedeme za aktuálních podmínek, vyžaduje čas, než se projeví. Mezitím se však podmínky mění.

32. Limity růstu

Vše závisí na podmínkách. Ty vyvolávají narůstající akci, avšak existuje limitující podmínka, která vyvolá zpomalující akci.

– Je to mechanismus aktivit

Problém začínajících podnikatelů (narazí na limity svého vlastního růstu) – snaha zpomalit narůstající akci.

33. Přesunutí břemene

  • Pokud se projev problému snažíme odstranit pouze projev, nikoliv příčinu, po čase se objeví vedlejší efekt, který ukáže, že symptomatické řešení nestačí.
  • Mechanismus drogové závislosti, platební neschopnosti
  • Pokud použijeme symptomatické řešení pouze na získání času, neobjeví se vedlejší efekt; fundamentální řešení pak použijeme později.

34. Eroze cílů