Manažeři mohou dlouhodobý úspěch dosáhnout pouze tehdy, pokud se při rozhodování řídí fakty – konkrétními čísly. Tyto údaje jsou však nezbytné nejen pro marketing, prodej, ale dnes již i pro výrobu, sledování spokojenosti zákazníků, kvality dodavatelů či struktury zaměstnanců. Podívejte se na Základní pojmy manažerské informatiky.
Tabulkové procesory jako Excel, Lotus či Quattro přinesly v první polovině devadesátých let v tomto směru revoluci. Manažeři a podnikové analytici si sami mohli vybírat nejdůležitější údaje a třídit je, analyzovat a vytvářet z nich kvalitní podklady. Přesnější, cílenější a podrobnější informace znamenaly rychlejší a kvalitnější rozhodnutí. Informace se stala konkurenční zbraní. Kdo má rychlejší přístup ke kvalitnějším informacím, získává výhodu. Ostatní ho musí dojíždět. Odpovědí jsou komplexnější analýzy, více údajů, stále nižší úroveň sumarizace. V tomto případě tabulkové procesory narazily na omezení. (Zdroj: neuron.tuke.sk)
Manažerský informační systém
Manažerský informační systém (MIS) lze definovat jako informační systém na manažerské úrovni řízení organizace, který slouží funkcím plánování, kontroly a rozhodování poskytováním pravidelných přehledů a hlášení o výjimečných situacích. Tyto systémy využívají funkcionalitu business intelligence systémů. Typy IS naleznete na stránce Typy IS a informační pyramida.
Manažerský informační systém je systém sestávající ze zaměstnanců, technických a programových prostředků na zabezpečení shromažďování, přenosu, ukládání, výběru, zpracování, distribuce a prezentace informací pro potřeby rozhodování tak, aby řídící pracovníci mohli vykonávat své řídící funkce ve všech složkách řídicího systému. Podívejte se na hlavní atributy MIS.
Architektura informačních systémů v podniku
Každý typ podnikového informačního systému slouží konkrétní funkční oblasti, pro kterou je navržen a pro kterou splňuje určité kritérium. Jednotlivé informační systémy jsou také určeny adekvátním uživatelským skupinám.
Pyramida podnikových informačních systémů rovněž znázorňuje úroveň postavení specifických systémů v rámci organizační struktury podniku. Tato struktura se běžně dělí na tři základní úrovně – strategickou, taktickou a operativní.
Strategické řízení podniku
Na nejvýše postavené strategické úrovni vystupují EIS (Executive Information Systems), skládající se z aplikací a nástrojů na podporu vedení podniků a institucí. Jsou koncipovány přímo pro potřeby vrcholového managementu, který se zabývá tvorbou dlouhodobého operačního plánu, plánováním obratu a výsledků hospodaření podniku. EIS jako vstupní zdroj dat využívají informační systémy nižších úrovní.
Taktické řízení podniku
Posláním středního managementu je řídit podnik z taktického hlediska, kde hlavní úlohou je správa rozpočtu a plánování produkce. Pro taktickou úroveň řízení podniku je charakteristické využívání MIS (Management Information Systems), jejichž relevantní podmnožinu tvoří systémy podpory rozhodování DSS (Decision Support Systems).
Systémy typu MIS vycházejí z ekonomických a účetních systémů. Poskytují analýzy obchodních záležitostí týkajících se podniku z různých úhlů pohledu, přičemž analyzují určitý objem dat a pomocí rozhodovacích metod nabízejí manažerům možnosti řešení nebo je usměrňují v postupech.
Operativní řízení podniku
Předmětem operativního řízení podniku je zpracování objednávek, realizace produkce a vedení evidence o zaměstnancích. Uživatelé pro tento účel zpravidla využívají systémy transakčního charakteru TPS (Transaction Processing Systems).
Systémy operativní úrovně integrují interní obchodní procesy podniku do samostatného celku a slouží k mechanizaci agendových úloh, jako jsou fakturace, inventarizace a mzdy. Pod TPS spadá více systémů, z nichž každý pokrývá specifickou oblast běžných podnikových procesů. (Zdroj: Bc. Matúš Chamula, Manažerské informační systémy a jejich role v řízení podniku, Brno, 2010, is.muni.cz)
Systémy operativního řízení podniku
Supply Chain Management
Jedním z významných organizačních procesů je řízení a správa kompletního řetězce dodavatelů, o které se starají SCM (Supply Chain Management) systémy. Řízení dodavatelských subjektů příslušným informačním systémem přináší na jedné straně optimalizaci efektivity zpracování jednotlivých objednávek a na straně druhé zvyšuje spokojenost zákazníka.
SCM systémy pomáhají řídit a koordinovat aktivity spojené s výrobou, nákupem a distribucí produktu. Spravují všechny náležitosti spojené s počátečními fázemi výroby až po dodání produktu konečnému spotřebiteli [8]. Využitím SCM systémů je možné efektivně řídit dodávky materiálů a služeb, snižovat tak potřebné náklady a tím dosáhnout pokles výsledné ceny produktu.
Customer Relationship Management
Do skupiny operativních cílů podnikatelských subjektů patří také zlepšování spolupráce se zákaznickými subjekty. Primárně jde o získávání nových zákazníků a efektivní komunikaci s existujícími zákazníky. Cílem těchto aktivit je porozumění požadavkům zákazníka a předvídání jeho potřeb, což přináší celkové zkvalitnění poskytovaných služeb.
Administrací prvků tohoto odvětví se zabývají systémy typu CRM (Customer Relationship Management), označované také jako systémy řízení vztahů se zákazníky. Úkolem těchto systémů je shromažďovat a zpracovávat detailní informace o zákaznících, stejně jako archivovat podrobnosti komunikace zákazníků s podnikem.
Enterprise Resource Planning
Základním předpokladem úspěšného podnikání je finanční zisk a jeho maximalizace. Tento fakt je nejčastějším prvkem obchodní strategie každého podniku. K získávání zisku je nezbytné, aby podnik efektivně nakládal se zdroji, které má k dispozici, a zvyšoval tak úspory v investicích. Řešení této problematiky pokrývají ERP (Enterprise Resource Planning) systémy.
ERP systémy jsou orientovány na plánování a řízení různorodých podnikových procesů, jako jsou výroba, prodej, správa financí či logistika [8]. Implementace těchto systémů v konečném důsledku přináší zefektivnění ekonomických procesů a případné urychlení celkového růstu podniku.
Požadavky a výhody MIS
Masový rozvoj počítačů a pokroky v softwarovém inženýrství umožnily novou kvalitu podnikových analýz. Vznikla nová generace programových systémů, tzv. business intelligence (BI), někdy označovaných také jako manažerské informační systémy. MIS představuje výkonný nástroj určený především vrcholové úrovni řízení na podporu strategického rozhodování. MIS umožňuje vrcholovému managementu získat ty informace, které potřebuje k efektivnímu a úplnému rozhodování, efektivní využití vnitrofiremních informací a standardní přístup k informacím. Klasifikaci manažerských informačních systémů naleznete na stránce Klasifikace MIS.
Složky MIS
Složky informačního systému jsou nazývány podsystémy MIS a jsou to tyto:
- Podsystém shromažďování údajů – z hlediska místa vzniku a místa shromažďování údajů rozlišujeme:
- centralizované shromažďování: prvotní doklady se předávají k záznamu mimo podnik,
- decentralizované shromažďování: údaje z prvotních dokladů se zaznamenávají přímo v podniku, resp. v místě jejich vzniku,
- Podsystém přenosu údajů představuje fyzický nebo elektronický přenos na místo uchování nebo zpracování,
- Podsystém paměti a uchovávání údajů (databáze)
- Podsystém výběru údajů – výběr údajů z příslušného paměťového média pro zpracování,
- Podsystém zpracování údajů zabezpečuje funkční zpracování a aktualizaci údajů, jejich agregaci, výpočty. Výsledkem jsou výstupní informace,
- Podsystém prezentace a distribuce zajišťuje prezentaci informací ve vhodné formě a jejich přenos na příslušná řídicí místa v určeném čase.
Hlavní výhody BI
Mezi hlavní výhody business intelligence patří:
- zkrácení času potřebného k analýze různých typů dat,
- jednoduchost práce s informacemi,
- zvýšení schopnosti komunikace a porozumění ve firmě,
- lidé, kteří rozhodují, mají k dispozici lepší podklady, rozhodují rychleji a spolehlivěji,
- zvyšuje se produktivita firmy.
Vlastnosti MIS
Modul MIS umožňuje provádět libovolné dotazy v grafické, textové či databázové podobě nad datovou základnou systému. Tvorba vlastního metamodelu nahrazuje i finančně značně nákladnou technologii „Datawarehousu“. Mezi další vlastnosti MIS patří:
- jednoduché a intuitivní ovládání,
- spolehlivost – informace musí být k dispozici stále,
- vysoká bezpečnost dat.
Mohlo by vás zajímat:
- Hlavní problémy rozvoje MIS
- Hlavní problémy rozvoje MIS v podnikové praxi
- Nové trendy v rozvoji MIS
- Postup při výběru vhodného MIS
- Strategické plánování MIS – informační strategie firmy
Nejdůležitější jsou lidé
Při zavádění tohoto systému do své strategie nestačí jen vybrat dobrý systém. Je to pouze nástroj, jak efektivně získat podniková data a analyzovat je. Před nasazením MIS je třeba mít vybudovanou základní informační strukturu – robustní a spolehlivý podnikový informační systém. MIS totiž vyžaduje spolehlivá data. Podívejte se na Ukázky struktury MIS.
Nejdůležitějším faktorem jsou však lidé – manažeři. Nestačí jen získávat informace, ale je třeba umět z nich vybrat to důležité a poté podniknout potřebná opatření. Pokud je úroveň řídicích pracovníků nízká, investice do lepších informací pravděpodobně krizi, v níž se podnik nachází, ještě prohloubí. Pokud jsou však k dispozici kvalitní manažeři, kteří umí získané informace efektivně využít, může to výrazně posunout firmu před konkurenci.
MIS a jeho technické řešení
Data Warehouse
Data Warehouse (DW) patří mezi nejmodernější technologii jako základ budování informačních systémů (IS) na podporu rozhodování. Shromažďuje data podle mnoha výběrových a třídicích hledisek (např. teritoriální, organizační, časové apod.). Úkolem DW je pomáhat uživatelům při řešení obchodních problémů.
Databáze je tvořena:
- konsolidovanou kopií dat generovaných produkčními (operačními, OLTP – On Line Transaction Processing) systémy podniku,
- metadata (údaje o datech – popis, definice atd.) a repozitáři (datové struktury pro vývojové a administrační nástroje).
Podstatou Data Warehouse je vybudovat datový sklad (DW), který vytvoří v organizaci jednotnou, homogenní datovou základnu, nad kterou lze efektivně nasadit nástroje a systémy business intelligence (BI) na podporu manažerského rozhodování. Vybudování DW však není absolutně nezbytné. O nutnosti vybudování datového skladu rozhoduje stav primárních databází či stav určitých datových zdrojů, ke kterým mají nástroje BI přistupovat, celkový objem zpracovávaných dat, jejich struktura a nároky na rychlost zpracování. Často se nepřistupuje k vybudování „celopodnikového datového skladu“ najednou, ale častěji se využívá metodika postupného vytváření menších datových skladů – tzv. datových tržišť (Data Marts).
Data Mart
Data Mart (DM) je cílený DW pro specifickou oblast podniku. Konečným cílem Data Warehousingu je poskytovat čitelné, uspořádané, analyzovatelné a v reálném čase dostupné informace z maxima podnikových databází, využitelné pro řízení firmy. Pro optimalizaci analýzy těchto dat je jejich část přesunuta z DW do tzv. OLAP (On Line Analytical Processing) serveru, jehož databáze má obvykle multidimenzionální charakter.
Business Intelligence
Vybudování datového skladu či datového tržiště může za určitých okolností přispět k úspěšnému nasazení nástrojů business intelligence (BI) v dalších vrstvách zpracování dat a informací. V současnosti se stále zvyšuje množství dostupných údajů a pro uživatele je stále obtížnější najít a vybrat ty nejvhodnější. Problém spočívá v tom, že podnikový informační systém je založen na technologii databází a tudíž podporuje transakční zpracování dat (OLTP).
Takový systém aktuálně není schopen nabídnout porovnání současného stavu ekonomických a obchodních ukazatelů s cíli podniku a většinou také neumožňuje rychle indikovat problémy a analyzovat jejich příčiny. Proto dnes mnohé vyspělé společnosti používají při rozhodování technologii analytického zpracování OLAP.
Ukládání dat
Původní transakční systémy (OLTP) byly budovány především pro účely sběru a uchování dat. Jako takové jsou však nevhodné pro vytváření vícerozměrných analýz. Technicky se vlastnost multidimenzionality realizuje prostřednictvím multidimenzionální databáze, která umožňuje modelovat obchodní a manažerské úkoly o více dimenzích a tak realizuje analýzu OLAP. V rámci analýzy OLAP lze k datům přistupovat třemi různými způsoby:
- MOLAP nástroje jsou orientovány na práci s multidimenzionální databází (MDDB).
- ROLAP nástroje jsou určeny pro práci s relační databází (RDBMS).
- HOLAP nástroje
