METODY REALIZACE ZMĚN
1. progresivní informační technologie
– výsledkem je integrovaná automatizovaná organizace
2. coaching
– výsledkem je vysoce výkonný vrcholový a střední management
3. učící se organizace
– výsledkem je organizace schopná učit se ze svých vlastních akcí i z akcí ostatních
4. metoda tzv. sociotechnických systémů
– výsledkem jsou vynikající pracovní procesy řízené samoorganizujícími se týmy
5. vytváření dynamických systémů
– poznání struktury a politiky organizace a komunikace se zákazníkem
6. TQM (Total Quality Management)
7. BPR (Business Process Reengineering)
– TQM a BPR jsou filozofií provádění změn
TQM – změny by neměly být prudké, měly by být viditelné až s určitým časovým odstupem
– je založen na malých, postupných krocích
– základem je poznání zákazníka – nejprve musíme znát požadavky zákazníka, a teprve poté můžeme hovořit o tom, jaký produkt chceme vytvořit, jakými procesy, jak by měla vypadat organizační struktura (aby byla efektivní a účinná) a také týmy – vše stojí na lidech – aby lidé „zdola“ pomáhali zvyšovat efektivitu, tj. lidé jsou nástrojem;
– relativně úspěšná metoda
BPR – přístup radikálních změn
– Zásadní přehodnocení a radikální přeorganizování systému za účelem dosažení dramatických zlepšení procesů
– 80–90 % reengineeringových projektů je neúspěšných
– odpor zaměstnanců vůči změně
cílové hodnoty BPR:
– kvalita
– čas
– proces
– náklady
Reengineering vyvolává:
1./ lokální změny
2./ interní změny
3./ změny v rozhraních (dodavatelé – odběratelé)
4./ změny v síti
Překážky při realizaci změn:
1. pocit osobní ztráty – z využívaného času a prostředků, o které zaměstnanci přicházejí
2. existující komunikační zvyky
3. zpětné vazby – pro pracovníky jde o systém odměňování
4. propast mezi rétorikou a činy
mentální modely – představy o tom, jak by něco mělo fungovat
