Název článku:
Postupy stanovování výkonových norem
Obsah článku:
Normování práce je stanovení pracovních norem, které určují množství práce potřebné k plnění konkrétních pracovních úkolů. Jedná se o formu organizace práce, o níž rozhoduje zaměstnavatel za spoluúčasti odborové organizace.
Normování
Normování zahrnuje následující obsahové oblasti:
- vztah normování a měření spotřeby práce k systému Řízení lidských zdrojů
- důvody pro stanovení norem a měření spotřeby práce
- nástroje pro přípravu norem výrobních pracovníků
- nástroje pro přípravu norem obslužných pracovníků
- spotřeba práce řídicích a technicko-administrativních pracovníků
- měření spotřeby práce
- normování a měření spotřeby práce pracovních týmů
- problémy normování a měření spotřeby práce
- využití počítačů při normování a měření spotřeby práce
- zvyšování efektivnosti a kvality normování a měření spotřeby práce
- příprava akčního plánu pro další osobní a firemní rozvoj
Výkonové normy
Výkonové normy (normy času, normy množství) vyjadřují předpokládanou (nezbytnou) spotřebu živé práce, kterou je třeba vynaložit k plnění daného úkolu (souvislý pracovní postup). Normy času přímo určují potřebný čas k dokončení celé pracovní úlohy (přeprava, zpracování). Řízení výroby definuje interní a externí výkonové normy.
- Interní normy
- minulý výkon organizace
- vlastní cíle organizace
- Externí normy
- výkon konkurentů
- nejlepší praxe (best practice)
- požadavky trhu
Postupy stanovování výkonových norem
Minulý výkon organizace
Využití vlastního předchozího výkonu jako normy, vůči které bude posuzován budoucí výkon. Existuje určitá míra „reálnosti“, ale neobsahuje srovnání s konkurencí ani s trhem. Pokud má organizace více provozů stejného zaměření, může využít údaje nejvýkonnějšího z nich.
Vlastní cíle organizace
Zdrojem je rozpočet nebo plán, který přímo či nepřímo určuje úroveň požadovaného výkonu operací. Obvykle se přitom nedostatečně zohledňuje stav konkurence a požadavky zákazníků. Rozpočty jsou primárně založeny na finančních datech, což nemusí představovat dostatečně široký soubor informací pro měření výkonu.
Výkon konkurentů
V tržním prostředí je nezbytné přijmout výkonové normy, které se minimálně vyrovnají přímé konkurenci. Zdroje informací o konkurentech mohou být: knihovní rešerše, rozhovory, přímý kontakt, konference, primární průzkum trhu, analýzy prodejů, inženýrská činnost, individuální informace.
Nejlepší praxe
Zdroj informací představují organizace, které vynikají v jednotlivých činnostech (i v jiných odvětvích). „Normy porovnávání“ (benchmarking) mají výhody v podpoře inovačního myšlení použitím netradičních metod a ve větší otevřenosti organizací sdílet informace.
Požadavky trhu
Pokud organizace nesplní požadavky zákazníků, nelze ji považovat za úspěšnou. Požadavky zákazníků lze zjistit nejen marketingovými metodami, ale i přímo v provozu, zejména v oblasti služeb.
