Název článku:
Model systému firemního plánování
Obsah článku:
Systém plánování lze charakterizovat z několika aspektů:
1. úroveň plánování – rozlišujeme:
a) plán rozvoje podniku jako celku (korporátní plánování)
b) plánování organizačních jednotek (např. divizí, oddělení, …)
c) funkčně–operační plánování = plánování funkčních oblastí (např. výroby, marketingu, financí, …)
d) plánování projektů
e) plánování úkolů
f) plánování náhodných událostí
2. věcný obsah plánu podniku – rozlišujeme:
a) plánování rozvoje podniku
b) plán marketingu, výroby, financí, investic, výzkumu a vývoje, lidských zdrojů
3. časový horizont plánování – rozlišujeme:
a) strategické plánování (3–8 let ve velkých podnicích, 2–3 roky v malých)
b) podnikatelské plánování (18 měsíců – 5 let)
c) roční plány a rozpočty
d) operativní plány (kratší než období 1 čtvrtletí)
Z hlediska historie firmy a manažerských kvalit manažerů ve firmě rozlišujeme 3 strategické typy:
1. „obránce“
2. „hledač příležitostí“
3. „analyzátor“
OBRÁNCE
– podnikatelský problém – spočívá ve vytvoření stabilní množiny svých výrobků
– inženýrský problém – vyrábět co nejefektivněji bez vadných kusů
– administrativní problém – striktně kontrolovat výrobu a organizaci lidí
Plán podniku bude pak detailně propracován ještě před zahájením akce, půjde o intenzivní nákladově orientované plánování.
HLEDAČ PŘÍLEŽITOSTÍ
– podnikatelský problém – hledání nových trhů a příležitostí pro výrobu
– inženýrský problém – nakupování licencí a výroba se složitějšími technologickými postupy
– administrativní problém – koordinace rozsáhlých diverzifikovaných operací
Bude se jednat o globální plánování bez ukončeného procesu plánování.
ANALYZÁTOR
Kombinace obránce a hledače příležitostí. Pro stabilní výrobu svých výrobků využívá detailní plánování, pro nové a doplňkové produkty globální plánování.
