Úvěrové produkty komerčních bank
Podnik chce co nejlépe zajistit své fungování a je proto nezbytné zajistit také potřebný rozsah finančních prostředků. Potřeba finančních zdrojů totiž většinou převyšuje jejich tvorbu v podniku. Pokud vlastní zdroje nestačí, je nutné využít jiné možnosti financování, ať už přechodné nebo dlouhodobé. Jednou z možností je využití komerční banky.
Obchodovatelnou směnkou se rozumí směnka znějící na řad dlužníka, pohledávky nekryté směnkou, zásoby, drahé kovy i jiné cennosti.
Komerční papíry jsou zdrojem krátkodobého financování, kdy emitováním komerčních papírů a jejich umístěním na trhu získává podnik úvěr na financování svých potřeb. Jsou krátkodobými cennými papíry s dobou splatnosti od jednoho měsíce do jednoho roku.
Zálohy od odběratelů představují jinou formu krátkodobého financování potřeb podniku. Jde o poskytování peněžních záloh dodavateli odběrateli na základě dohody ještě před zahájením výrobního procesu nebo během jeho průběhu, přičemž výše a termín závisejí na dohodě zúčastněných subjektů. Poskytování zálohy má výhodu v tom, že se jedná o získání bezúročných zdrojů financování a zajištění si odběratele.
Factoring představuje odkup krátkodobých pohledávek před termínem splatnosti faktorovými společnostmi, které zajišťují jejich inkaso. Tímto faktorem je financován klient, zároveň faktor přebírá riziko spojené s inkasem pohledávky. Formy factoringu jsou:
- skrytý factoring, kdy dlužník neví o prodeji svého závazku věřitelem faktorovi, který platí věřiteli a ten soustřeďuje platby na zvláštním účtu faktora,
- otevřený factoring, kdy prodej pohledávky věřitel faktoru oznámí dlužníkovi, který platí závazky přímo faktorovi. Faktor uhradí nominální hodnotu pohledávky sníženou o náklady factoringu. Dodavatel tuto službu využívá, pokud se nechce sám starat o správu svých pohledávek a dává přednost řešení, při němž svěřuje tuto správu specializovanému subjektu, nebo chce poskytovat odběratelům obchodní úvěr za podmínek běžných v daném oboru, ale nemá dostatek vlastního kapitálu; faktor pak dodavateli poskytne refinancování obchodního úvěru.
„Komerční banka je firma jako každá jiná a cílem jejího podnikání je zisk a dlouhodobé přežití v hospodářské soutěži. Je to otevřený, dynamický a cílevědomě řízený systém, jehož fungování zjednodušeně znázorňuje následující schéma: poptávka, nabídka konkurentů, situace na peněžním trhu a ostatní faktory → organizační struktura banky a vnitřní procesy v bance → finanční situace banky,“ (Babouček, 2002)
Možnosti čerpání finanční pomoci pro MSP
Portál o přístupu ke zdrojům naplňuje cíl v oblasti zpřístupňování financí ve formách nenávratných příspěvků, půjček nebo rizikového kapitálu pro MSP. Tento jednotný portál poskytuje podrobné informace o tom, jak mohou MSP zažádat o financování s podporou EU prostřednictvím 1000 bank, ale i dalších finančních institucí.
Pro společnosti a podnikatele je tento jednotný portál věnovaný financování z EU, který umožňuje najít financování přizpůsobené jejich konkrétním finančním potřebám, v souladu s velikostí společnosti, druhy financování nebo zaměřením investice. Portál je možné konzultovat ve více jazycích EU a je určen pro všechny členské i kandidátské země EU. (http://europa.eu/youreurope/business/funding-grants/access-to-finance/index_en.htm)
Postavení zemí V4
Podnikatelské prostředí odráží kvalitu hospodářských podmínek a předpokladů ekonomické činnosti podnikatelských subjektů. Právě kvalitní prostředí vytvářející podmínky pro dlouhodobě udržitelné dosahování ekonomického růstu je základním předpokladem rozvoje podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky země v mezinárodním měřítku. Žebříček konkurenceschopnosti představuje způsob multikriteriálního hodnocení konkurenceschopnosti země. Indexy, na jejichž základě jsou žebříčky sestavovány, mají různou podobu a využívají různá data a proměnné, přičemž celkové umístění země závisí právě na kompozici a váze indikátorů daného hodnocení. Pohled na analýzu poskytuje určitý obraz o silných a slabých stránkách dané ekonomiky. Porovnali jsme kvalitu podnikatelského prostředí zemí V4, protože mají podobné výchozí podmínky, prostřednictvím čtyř indexů jsme se blíže zaměřili na hodnocení podmínek příznivých pro výkon podnikatelských aktivit. Prvním vybraným je index celkové konkurenceschopnosti prezentovaný ve zprávě o globální konkurenceschopnosti vydávané Světovým ekonomickým fórem, druhým je Doing Business od Světové banky, třetí je index ekonomické svobody vypracovaný americkou nadací The Heritage Foundation a kanadským institutem Fraser. V tabulkách 7-10 vidíme ekonomiky SR a ČR, které vycházely v předkrizovém období ze silných makroekonomických fundamentů. Obě ekonomiky dosahovaly vysokých temp růstu při relativně nízké inflaci, rostoucí produktivitě práce, nízkém deficitu veřejných financí a bez nutnosti zásadnějšího navyšování veřejného dluhu. Horší situace panovala v Maďarsku, které již v předkrizovém období vykazovalo pokles tempa růstu i produktivity práce. Veřejný i soukromý sektor byl ve větší míře závislý na externím financování. Krize měla menší dopad na Polsko, které je relativně uzavřenější ekonomikou s velkým vnitřním trhem. Všechny země V4 relativně zaznamenaly dopad světové krize ve formě poklesu exportu a průmyslové produkce, stejně jako zpomalení přílivu přímých zahraničních investic a růstu nezaměstnanosti. To je důvodem, proč je důležité vytvořit příznivé podnikatelské prostředí, které je považováno za předpoklad zdravého ekonomického růstu.
Index celkové konkurenceschopnosti
Nejstarší každoročně aktualizovaný index konkurenceschopnosti zemí, který je prezentován ve zprávě o globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Report). Tento index vydává Světové ekonomické fórum (World Economic Forum). Informuje o perspektivě země dosahovat udržitelný hospodářský růst ve střednědobém horizontu, hodnotí kvalitu veřejných institucí, vládní politiky a další faktory, které ovlivňují úroveň produktivity země. Na základě výsledků zprávy o globální konkurenceschopnosti z let 2013–2014 se SR umístilo na 78. místě ze 148 hodnocených zemí. Kleslo o 7 příček a tento pokles trvá již několik let. SR se tak ocitlo na druhé nejméně konkurenceschopné pozici v EU po Řecku, na 91. místě. Je třeba poznamenat, že na vrcholu žebříčku stojí Švýcarsko, na druhém místě Singapur a třetí je Finsko.
Národohospodářské otázky
Lídrem se stalo Polsko, které si meziročně pohoršilo o jednu příčku na 42. místě, ČR klesla o 7 míst a skončila na 46. příčce. Maďarsko kleslo o 3 místa a obsadilo 63. pozici. Index hodnotí konkurenceschopnost země prostřednictvím 12 pilířů, přičemž dostupnost finančních zdrojů je řešena osmým pilířem nazvaným vyspělost finančního trhu.
