Náklady podniku: Vymezení, členění a řízení

NÁKLADY PODNIKU
Podstata nákladů
„Peněžně vyjádřená spotřeba zhmotněné a živé práce, související s řádným fungováním podniku.“
Náklady ≠ Výdaje
Spotřeba ≠ Úhrada
Časové rozdíly mezi náklady a výdaji:

  • Náklady a výdaje vznikají současně
  • Výdaje budoucích období
  • Náklady budoucích období

Náklady:
– ve výkazu zisku a ztráty
– nepředstavují výdaj peněžních prostředků ani úbytek podnikových prostředků
– při výpočtu daňového základu rozlišujeme náklady a výdaje:

  • ovlivňující daňový základ
  • neovlivňující daňový základ

– Členění nákladů podniku:

  • Druhové (účetní členění):
  • hospodářské (provozní) náklady – pravidelná běžná činnost, na které byl podnik založen
  • finanční náklady
  • mimořádné náklady – živelní pohroma, …

Účelové (kalkulační) členění: podnik vynakládá náklady na kalkulační jednotku

  • přímé náklady – na kalkulační jednotku přímo (přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady, …)
  • nepřímé náklady – nelze určit přímo na kalkulační jednotku, celkový objem nákladů se uměle rozděluje podle rozvrhové základy (výrobní režie, …)

Členění nákladů podle jejich vztahu ke změně množství:

    • variabilní (proměnné, pružné) náklady – pomocí koeficientu reakce měříme změnu objemu nákladů a změnu objemu produkce
    • fixní (stálé, pevné, nepružné) náklady – při výrazných změnách objemu produkce se mění skokem

Členění nákladů z hlediska rozhodování:

    • relevantní náklady – mají vliv na budoucí výnosy
    • irrelevantní náklady – nemají vliv na budoucí výnosy, vzniknou nezávisle na rozhodnutí manažera

Členění z hlediska rozhodování

  • relevantní – mají vliv na budoucí výnosy
  • irrelevantní – nemají vliv na budoucí výnosy, vzniknou nezávisle na rozhodnutí manažera

NORMOVÁNÍ NÁKLADŮ:
Metody stanovování norem:

  1. výpočtem
  2. pokusným měřením
  3. zkoušebně-statistické
  4. kombinací předchozích

Spotřeba materiálu je maximální množství materiálu potřebné na výrobu jednotky produkce.
Norma spotřeby materiálu: technicko-hospodářská norma spotřeby: maximální množství potřebné na výrobu jednotky produkce.
FUNKCE NÁKLADŮ

  1. Evidenční funkce: zabezpečuje registraci nákladů na úrovni podniku nebo jeho složek na kalkulační jednotku
  2. Ekonomická funkce: využívá se v ekonomických přepočtech

FAKTORY OVLIŇUJÍCÍ VÝŠKU NÁKLADŮ
– cena výrobních faktorů,
– počet a kvalita pracovníků podniku a efektivita využívání pracovníků,
– charakter výrobního procesu,
– úroveň technicko-hospodářských norem,
– organizace výroby a práce,
– sortimentní skladba,
– objem výroby.