Nebezpečné (nesprávné) prvky a styly výchovy dětí

Výchova dětí v rodině je mimořádně důležitá pro vývoj jedince. Velmi důležitý je postoj rodičů k dětem, jejich jednání a výchova poznamenají dítě prakticky na celý život. Zároveň mají děti velkou emocionální a psychologickou hodnotu pro rodiče. Mnozí rodiče často konstatují, že ve škole je učili všelijak, ale jak se starat o dítě a jak být dobrým rodičem, jim ve škole chybělo. Mnozí mladí rodiče nemají po příchodu dítěte na svět prakticky žádné výchovné zkušenosti a učí se postupně – na vlastních chybách. Někdy si později uvědomují své chyby ve výchově, své nesprávné postoje, vlivy a podobně.

Úkol:

1. Zkuste se zamyslet nad způsobem, jakým vás vaši rodiče vychovávají – co je podle vás na jejich výchově pozitivní a co negativní?
2. Připadá vám výchova ze strany rodičů přísná?
3. S kterým z rodičů si rozumíte lépe a proč? Dokázali byste to vysvětlit?

Z odborného hlediska je cílem výchovy rozvoj osobnosti dítěte z rozumové stránky, osvojení si různých dovedností, získání zkušeností potřebných pro život, vypěstování si společensky žádoucích návyků, vlastností a pozitivní formování charakteru. Málokteří rodiče se vědomě zamýšlejí nad cílem výchovy, spíše ho jen intuitivně tuší.

Zdroj fotografie: Babetko.sk – Rodinka.sk. (citováno 10.10.2016)

Psychologové považují za nebezpečné prvky a styly výchovy:

• Protichůdnost požadavků rodičů – jeden z rodičů požaduje „hodně“, druhý „méně“, jeden je velmi přísný, druhý benevolentnější… Dítě je zmatené. Nejednotnost se nemusí nutně projevovat pouze mezi matkou a otcem, soupeřícími stranami mohou být i rodiče vs. prarodiče či kdokoli, kdo si myslí, že má právo podílet se na výchově. Vzniká boj o lásku a přízeň dítěte.
• Stálé kritizování dítěte – neustálé upozorňování na jeho chyby bez vysvětlení a pomoci, aby se dítě naučilo chyby odstranit. Může u dětí vyvolat pocit méněcennosti, komplexnost.
• Citově chladný postoj k dítěti nebo stálé rozmazlování – velmi chladná výchova i rozmazlování škodí při výchově dítěte. V případě velmi chladné výchovy se dítě není schopné citově připoutat k nikomu a celý život trpí velkým deficitem lásky, kterou často hledá na nesprávných místech a v nesprávných věcech. Na jedné straně může z takového člověka vyrůst agresor, v jiném případě nekomunikativní, do sebe uzavřený jedinec.
• Extrémní požadavky na dítě nebo úplná volnost – dítě se často nedokáže vyrovnat s velmi vysokými nároky, jde o naplňování vlastních ambicí rodiče, na druhé straně dokáže zneužít přílišnou volnost. Snaha rodičů dosáhnout toho, co se jim samým nepodařilo, vede k pochybnostem dítěte o vlastních schopnostech a hodnotě. Je nutné myslet na to, že každé dítě má talent na něco jiného – tedy objevit jeho nadání a podporovat jeho rozvíjení. Když dítě pod tíhou nároků rodičů selhává, často se uchyluje i ke lži, jen aby rodiče nezklamalo.
• Velmi důsledná, pečlivá výchova a nadměrná úzkostlivost ze strany rodičů v dítěti zvyšuje sobecké chování či naopak u nezdravé citové vazby zvyšuje úzkost, pocit samoty a strach.
• Připomínání rodičovských zásluh, časté výčitky.
• Opomíjení rodičovské výchovy – například kvůli vysokému pracovnímu tempu, nedostatku času, častému odkládání dětí k prarodičům…
• Neuznávání samostatnosti dítěte a omezování dítěte – ochranářský postoj.
• Preferování některých dětí – sourozenec může být dáván za vzor moudrosti, šikovnosti, pracovitého přístupu…
• „Podplácení“ dětí – častý prvek rozmazlování a spojení s úplnou volností – cílem je zakrýt nedostatky rodičů, provinění, nedostatek času na děti…
• Ne přátelský až agresivní postoj k dítěti – tvrdost, hrubost, vulgárnost rodiče.
• Nepřiměřené tresty či podmínky jsou další výchovnou chybou, které v dítěti vyvolávají nedůvěru vůči rodičům a jejich spravedlnosti. Pokud je rodič výbušný, neovládne se a dítě je potrestáno bez možnosti vysvětlit situaci i ze svého pohledu, nakonec to bude nejvíce mrzet samotného rodiče. Stejně tak např. podmínky typu „když to neuděláš, tak tě nebudu mít rád“ ho neučí bezpodmínečné lásce. Naopak tím lze dítěti i snížit sebevědomí, což se může projevovat i v dospělosti.

Zdroj fotografie: www.topky.sk (citováno 10.10.2016)

Právě negativní jevy ve výchově dětí vedou k problémům s dětmi, mezi které řadíme například:

Lži – jde o vědomé vyslovení nepravdivého výroku, který se neztotožňuje s vnitřním přesvědčením dítěte;

Projev nezájem o školu (záškoláctví) – jde o nevhodné využití volného času vyhrazeného ke vzdělávání;

Útěky z domova – jde o únik před napjatou rodinnou atmosférou;

Projevy agrese – jde o výskyt útočnosti, bojovnosti, násilí, hněvu, nenávisti, odporu a netolerance v chování;

Šikanování – jde o záměrné a nevyprovokované použití síly jedním žákem nebo skupinou žáků s cílem opakovaně způsobit bolest nebo potíže jinému žákovi;

Zneužívání drog – jde o vpravování přírodní nebo chemické látky do organismu, které ovlivňují náladu, vědomí a také chování člověka, působí na změnu psychiky a fyzických funkcí.